Hromadné hackerské útoky se v ČR téměř netrestají, varují odborníci

V České republice nebyl dosud odsouzen žádný hacker, který organizoval masový útok na velkou firmu, banku či hromadně poškodil velký počet lidí. Případ, jaký zaznamenala naše země v minulých dnech při útoku hackerů proti webovým serverům, bankám a telekomunikačním operátorům, nebyl v Česku nikdy dotažen do podoby „exemplárního“ rozhodnutí soudu. (TZ)

Vyplývá to z exkluzívní bleskové analýzy, kterou vypracovala společnost Atlas consulting. „Přestože příslušný trestní zákon od roku 2010 řeší projevy kyberkriminality – od zneužití osobních údajů, přes hospodářskou kyberkriminalitu, šíření nedovoleného obsahu, jako je dětská pornografie, až po porušení autorských práv – existují pouze čtyři rozhodnutí vyšších soudů, která vůbec stojí za zmínku,“ uvedla Petra Gříbková ze společnosti Atlas consulting.

Společnost, která disponujeme systémem umožňujícím hledat ve statisících soudních rozhodnutí (tzv. citační systém judikatury, zkráceně Citex), zjistila, že z uvedených pouhých čtyř rozhodnutí je navíc jen v jediném případě možné hovořit o bezprostředním postihu hackingu.

Podle expertů Atlas consulting z toho vyplývá, že žádné velké kauzy typu nabourání se do bankovních serverů novodobá soudní praxe nezná. „To je do značné míry varující statistika, nikoli svědectví o dobré ochraně Česka před hackingem,“ míní Zuzana Cholastová, lektorka informačních systémů.

Zmíněný jediný případ se týkal pozměňování peněz. Pachatel přitom pomocí přístupu přes PC zneužil data z cizí emailové schránky. Viníkovi byla uložena podmínka v délce trvání jednoho roku. Případem se zabýval i Nejvyšší soud.

Ani ve starší historii, před novelou příslušného trestního zákona, nedošlo k postihu hackera za masovou záležitost, tedy za poškození velkého množství subjektů. Analýza zaznamenala něco kolem dvacítky kauz u vyšších soudů, které nejčastěji řešily trestný čin zpronevěry, jehož součástí bylo rovněž zneužití záznamů na nosiči informací. Typickým příkladem byly trestné činy, kdy zástupci statutárních orgánů obchodních společností nebo jiní zaměstnanci zpronevěřovali finance své společnosti tak, že si je pod různými záminkami převáděli na své účty. „To znamená, že například neoprávněně vnikali do účetních systémů společnosti, která je zaměstnávala, stornovali vyúčtování, rušili faktury, vytvářeli fiktivní platby a podobně. Útok podobný tomu nedávnému se tedy ani v minulosti v české justici neřešil,“ shrnula na základě dat ze systému Citex Petra Gříbková.

Analýza Atlas consulting se opírá o data generovaná z právně informačního systému Codexis, který byl doplněn o novinku pro českou právní praxi – Citex. Právě ten umožňuje rychle najít ve statisících soudních rozhodnutí ta, která jsou nejpodstatnější. Je založen na citovanosti soudních rozhodnutí v právní praxi a poskytuje tedy analýzu aplikace soudních rozhodnutí v českém právním systému.

Doplňující informace ke zdrojům dat:

CODEXIS® je českým právně-informačním systémem. Citační systém judikatury CITEX® řadí vyhledávané judikáty nikoli podle jejich stáří nebo toho, kolikrát se v nich objevuje hledaný výraz ze soudní praxe, ale podle citovanosti – důležitosti daných právních rozhodnutí v právní praxi. Systém vyhodnocuje, kolikrát bylo dané soudní rozhodnutí citováno v jiných soudních rozhodnutích, a to včetně náhledu na konkrétní místa a podoby těchto citací. Jako takový je systém v ČR zatím unikátní.