Každý čtvrtý Evropan není schopen splácet dluhy. V průzkumu 21 zemí si ČR vede vysoce nadprůměrně

Češi jsou na tom ohledně splácení dluhů lépe než většina ekonomických mocností, jako například Německo, Francie či Velká Británie (TZ)

  • Česká republika se umístila na děleném 4. místě co do schopnosti splácení dluhů, a to dokonce s rozdílem pouhého jednoho procenta na vedoucí trojici. Pouze 16 % Čechů tvrdí, že aktuálně nedokážou splácet dluhy. Oproti evropskému průměru, který v současnosti činí 27 %, se jedná o znatelně nadprůměrnou hodnotu.
  • Češi tak v tomto ohledu „deklasovali“ takové státy, jako jsou Německo (21 %), Velká Británie (22 %) anebo Francii (28 %). Úspěšnější nebylo překvapivě ani Švýcarsko, kde není s to dostát svým finančním závazkům 24 % obyvatel.
  • Dělené první tři příčky obsadily severské země Dánsko, Norsko a Švédsko, kde  má shodně v současnosti problém se splácením dluhů 15 % obyvatelstva. Nejhůře jsou na tom Řecko (68 %) a Portugalsko (49 %).
  • Z různých typů plateb Češi nejčastěji nezvládají nebo odkládají splátky svých úvěrů (20%), pokut (19%) a účtů za mobil (18%). Nejposlušnější jsou naopak při placení daní. Pouze 6 procent prohřešků těch, co mají potíže splácet, se týká daní.
  • Celková zpráva o platbách spotřebitelů, předkládaná každoročně  společností Intrum Justitia, je založena na odpovědích 21 317 evropských respondentů z 21 zemí, z toho bylo 1014 z České republiky.

„Z výsledků plyne, že podstatná část všech domácností má potíž vyjít se svými příjmy a že mnohé si musely na splácení složenek půjčovat. Z našich dat rovněž plyne, že lidé, kteří jsou již od mládí zatížení dluhem, se z něj většinou později již nevymaní,“ uvádí Mikael Ericson, generální ředitel společnosti Intrum Justitia.

Čtyřiačtyřicet procent všech Čechů v posledních dvanácti měsících nesplatilo včas přinejmenším jednu fixní platbu. Hlavním důvodem je nedostatek peněz. Například v Řecku to však bylo celých 76 procent lidí. Nejmenší podíl pozdních plateb je v Dánsku a Španělsku, ale pořád se loni 31 procent z nich, tedy třetina populace, zpozdila s platbou.

„To je samozřejmě velmi nepříjemné pro lidi s ekonomickými obtížemi, ale ohrožuje to i firmy, jejich vyhlídky na růst a schopnost najímat nové zaměstnance,“ pokračuje Mikael Ericson, generální ředitel Intrum Justitia.

Až 16 procent Čechů dále uvádí, že dnes nejsou s to splácet dluhy. U této skupiny platí, že jejich ekonomická situace je horší než loni a že ohledně finanční budoucnosti mají nižší očekávání.

O tom svědčí i následující údaje:

  • Nejvíce, až 45% lidí, si při potížích půjčuje od rodiny. 27% u přátel. Banky následují až potom s 23%.
  • 23% obyvatel má pocit strachu, že pokud vše zaplatí včas, nevyjdou s penězi.
  • 10% lidí zvažuje stěhování do jiné země z finančních důvodů.
  • 11% lidí věří, že jejich děti budou v horší finanční situaci než jsou oni.
  • 9% lidí uvádí, že finanční situace jim brání v ukončení vztahu s jejich partnerem/partnerkou.

O společnosti Intrum Justitia

Společnost Intrum Justitia je přední evropskou společností, která poskytuje služby v oblasti správy pohledávek a nabízí komplexní služby včetně odkupu pohledávek určené k měřitelnému zlepšení cashflow klientů a jejich dlouhodobé ziskovosti. Založena byla roku 1923 a dnes má zhruba 3 850 zaměstnanců na 19 trzích. Její konsolidované příjmy činily v roce 2015 5,6 miliardy švédských korun. Intrum Justitia AB je od roku 2002 kotovaná na burze Nasdaq OMX ve Stockholmu. Další informace naleznete na stránkách http://www.intrum.com

O Evropském reportu o platbách spotřebitelů Intrum Justitia

Evropský report o platbách spotřebitelů vznikl v roce 2013. Jako „katalyzátor zdravé ekonomiky“ společnost Intrum Justitia vnímá nutnost pravidelně sledovat situaci více než
21 000 evropských spotřebitelů. Cílem průzkumu je lépe pochopit životní realitu, která ovlivňuje chování spotřebitelů při platbách za produkty a služby. Údaje v Evropském reportu o platbách spotřebitelů vycházejí z externího průzkumu vyplňovaného samotnými respondenty online, který realizuje společnost United Minds. Průzkum probíhal ve dnech 12.-26 září 2016.