Vědkyně nebo ajťačka? Čeští rodiče o takových povoláních s dcerami nemluví.

Praha, 30. května 2017 –  Nedostatečná podpora ze strany rodičů je jeden z hlavních důvodů, proč české teenagerky svou budoucnost ve vědě a technologických oborech nevidí. Průzkum společnosti Microsoft ukázal, že dívky by o podporu rodiny stály, rodiče s nimi ale o těchto možnostech téměř nehovoří.   

Jen každý čtvrtý otec (27 %) se s dcerou pravidelně baví o vědě a technologiích, u matek je to necelá třetina (32 %). V obou případech to je nejméně v Evropě. Česko je tak jediné ze zemí zapojených do průzkumu, kde většina rodičů s dcerami o uplatnění v těchto oborech nemluví (46 % otců a 40 % matek tak vůbec nečiní). Ukázal to průzkum nazvaný „Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie?“, který Microsoft provedl ve dvanácti evropských zemí mezi 11 500 dívkami ve věku 11-18 let, z toho 500 z Česka 1.  

2017-05-30 08_25_35-MSFT_TZ_divky nemaji podporu rodicu_FIN 3005 - Google Docs.png

Graf 1. Zeptali jsme se dívek (11-18): ‘Ohodnoťte v rozmezí od 1 do 5, do jaké míry souhlasíte  s uvedeným tvrzením: Moji rodiče se mnou často hovoří o vědě a technologiích a povzbuzují mě, abych se těmto oborům věnovala.’  Další data najdete zde.

Rodiče si možná vůbec neuvědomují, že jejich dcery mohou věda a technologie bavit a zajímat. Je to o to překvapivější, že téměř polovina českých dívek (44 %) v průzkumu uvedla, že jejich rodiče pracují právě v těchto oborech. Více než polovina dívek (52 %) by přitom o podporu rodičů v tomto směru stála. Rodiče mají na rozhodování dětí obrovský vliv a je škoda, když ani vědci, inženýři nebo vývojáři tento raný zájem nepomohou rozvinout,“ uvedla Lenka Čábelová, manažerka komunikace společnosti Microsoft. 

„Jako inženýrka a matka neustále povzbuzuji své tři dcery, aby se věnovaly studiu některého z technických či přírodovědných oborů,“ říká Tanja Vainio, generální ředitelka společnosti ABB. “Jsou ještě malé, ale už teď vím, že to nebude snadný úkol – třeba si nenajdou ve třídě kamarádky, nemusí rozumět vtipům spolužáků a mohou si mezi nimi připadat „zvláštní“. Pro překonání společenských bariér, které ženy odrazují od studia a uplatnění v technických oborech, bude třeba provést opravdu velké změny v našem přístupu a kultuře. Je proto stále důležitější, aby ženy, které se v technických oborech dostaly až na vrchol, podporovaly a inspirovaly další, a pomohly tak nejen vytvořit novou generaci ženských lídrů, ale také aktivně vedly k zájmu o vědu a techniku i mladé dívky.“

Rodiče a dcery pod tíhou stereotypů

Češky přikládají velkou váhu tomu, aby výuka v uvedených předmětech akcentovala praktickou stránku věci a možnosti využití v reálném životě a současně, aby příklady v těchto předmětech nebyly šité na míru jen chlapcům. „České dívky v evropském srovnání stále nadprůměrně nahlížejí vědu a technologie jako mužskou doménu – kupříkladu když se řekne věda, šesti z deseti dívek (59 %) u nás se automaticky vybaví muž, což je o jedenáct procent více než je evropský průměr,“ komentuje výsledky průzkumu Biljana Weber, generální ředitelka Microsoft Česká republika a Slovensko.

Pod vlivem často neuvědomělých stereotypů a vzorců ve výchově a vzdělávání se boj o ženské vědecké a technologické talenty v Česku svádí i v rovině jejich sebevědomí. Průzkum Microsoftu odhalil, že jsou to právě české a slovenské dívky, které se v Evropě nejvíce potýkají s předsudky v oblasti svého uplatnění v daných oborech. Vůči tvrzení, že nikdy nebudou ve vědě a technologiích tak dobré jako muži, se v něm vymezilo jen 42 % českých respondentek, což je nejméně v Evropě.   

 

Problém je, že dívky si samy sebe nedokáží představit v rolích vývojářek, programátorek či administrátorek, protože nikoho takového neznají. Aby se oblast technologií více otevřela i ženským talentům, je potřeba představit pozitivní vzory, které postupně přitáhnou další dívky. To je ale stále jen začátek – největší kus energie pak investujeme do jejich vzdělávání,“ řekla Dita Přikrylováředitelka neziskové organizace Czechitas.   

Z průzkumu rovněž vyplývá, že k nápravě současného stavu by také přispělo, kdyby muži a ženy měli v přírodovědných a technologických oborech stejné podmínky uplatnění a byli zaměstnáváni rovnou měrou. 60 % mladých Češek v průzkumu odpovědělo, že tento fakt by měl výrazně pozitivní efekt na plánování jejich kariéry v uvedených oborech.   

Kdybyste se rozhodovaly o studiu vědy a technologií, o čí podporu byste stály?

  1. Učitelé (59 %)
  2. Ženy pracující ve vědě a technologiích (56 %)
  3. Renomované vědecké instituce (54 %)
  4. Rodiče (52%)
  5. Přátelé  (51 %)
  6. Uznávaní vědci a vědkyně (45 %)
  7. Celebrity (22 %)

Výsledkům průzkumu společnosti Microsoft „Proč evropské dívky nemají rády vědu a technologie?“ se věnuje i zpráva Dívky brzy a rychle ztrácí zájem o vědu a technologie. Česko tím přichází o talenty.

Evropské výsledky průzkumu jsou k dispozici zde.

Poznámky

1 Průzkum společnosti Microsoft zahrnul jedenáct evropských zemí: Českou republiku, Finsko, Francii, Itálii, Irsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Slovensko a Velkou Británii. Výsledkem je studie, která podle dostupných informací svým detailním vhledem do dané oblasti nemá v Evropě obdoby.

STEM: Pro účely výzkumu byl pojem STEM (Science, Technology, Engineering and Maths) definován (a účastnicím průzkumu vysvětlen) jako přírodní vědy (včetně biologie a medicíny), technologie, inženýrství (včetně designu) a matematika.

O společnosti Microsoft

Microsoft je přední výrobce technologií pro svět, ve kterém jsou mobilita a cloud na prvním místě. Naší misí je umožnit každému člověku a každé organizaci na světě dokázat více. Microsoft Corporation vznikla před více než 40 lety – v dubnu roku 1975. Česká pobočka zahájila činnost v roce 1992. Na podzim 2015 jsme se spolu s pražskou divizí  Skype přestěhovali do nového světa práce – kanceláře vytvořené pro svět práce odkudkoli. V červenci 2016 spojila česká pobočka síly se slovenskou a vznikl Microsoft Česká republika a Slovensko. Na podzim 2016 bylo v Praze otevřeno vývojové centrum Microsoft Dynamics.