Někteří rodiče předškoláků vnímají ověřování jako obtíž a o jeho závěr ani nemají zájem

Ověřování úrovně vědomostí dětí, které se vzdělávají individuálně, je nastaveno na příliš brzo, uvítali bychom březen, duben. Mělo by být alespoň jedno další ověření tam, kde dítě vykazuje nedostatky. Rodiče se moc nezajímali o úroveň výstupů. Jednorázové ověření dosažené úrovně osvojování očekávaných výstupů nepovažujeme za vhodný způsob reflexe individuálního vzdělávání. To je jen část poznatků a názorů ředitelek mateřských škol, jejichž předškoláci plní povinnou školní docházku formou individuálního vzdělávání, které uvedly v rámci průzkumu. Ten realizovala v průběhu listopadu minulého roku vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř (EDULAB).

Po třech měsících od začátku školního roku začaly mateřské školy s ověřováním úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech podle RVP PV u předškoláků, které rodiče vzdělávají individuálně. Podle 60 ředitelek mateřských škol, které se zapojily do průzkumu, není zavedení možnosti individuálního povinného předškolního vzdělávání dotaženo do konce. Více než polovina dotázaných se vyjádřila, že nepovažuje jednorázové ověření dosažené úrovně osvojování očekávaných výstupů za vhodný způsob reflexe individuálního vzdělávání. A důvodů je hned několik.

Zákonnou povinností rodičů je pouze dostavit se s dítětem k ověření, povinnost vést například sběrné portfolio dětských prací či seznam přečtených knížek ale už nemají. Pokud se při ověření ukáže, že vývoj dítěte není na dostatečné úrovni, ředitelka v podstatě nemůže ukončit individuální vzdělávání. A v případě, že se při ověření identifikují problematické oblasti, mají sice pedagogové povinnost zákonným zástupcům doporučit, jak rozvoj v té či oné oblasti posílit, ale už nemají možnost další vývoj dítěte sledovat a podporovat. Žádné další ověření už totiž zákon nestanoví. „Nedivme se pak, že se více než polovina dotázaných ředitelek vyjádřila, že takto nedotažený systém k zajištění kvalitní předškolní přípravy nic nepřináší. Mají pocit bezmoci a zbytečně vynaloženého úsilí. Celý proces vnímají pouze jako formalitu, která na řádnou přípravu dítěte a na bezproblémový nástup do první třídy nemá žádný vliv,“ konstatovala Miluše Vondráková, vedoucí metodička pro primární a preprimární edukaci EDULAB.

Dotazované ředitelky dále uvedly, že někteří rodiče vnímali povinnost dostavit se k ověření dokonce jako obtíž a o závěr z ověření, tedy o zprávu o aktuální úrovni rozvoje svého dítěte, neměli zájem. Většina z ředitelek se pak shodla, že za nejdůležitější oblasti při ověřování považují socializaci, komunikaci a grafomotoriku a největší obtíže dělaly dětem oblasti komunikačních a sociálních dovedností. „Vzhledem k tomu, že pedagogům mateřských škol chyběla metodika, jak k procesu ověřování přistoupit, připravili jsme ve spolupráci s našimi Metodickými centry pro předškolní vzdělávání Školka hrou soubor postřehů a návrhů, které oblasti ověřovat, jak pracovat s Desaterem pro předškoláka a především, jak spolupracovat a komunikovat s rodiči. Rádi se podělíme o naše zkušenosti s dalšími mateřskými školami,“ dodala Miluše Vondráková.

Vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř je členem České národní koalice pro digitální pracovní místa (DigiKoalice) a své aktivity a činnosti realizuje v souladu se Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020 MŠMT a snaží se naplňovat její cíle.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je nezisková organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Hlavním cílem je zvýšit popularitu využívání moderních vzdělávacích technologií na školách a ukázat jejich přínos a význam pro modernizaci školství. Více informací naleznete na www.edulabcr.cz.