Okolo 6–7 % voličů, kteří nevolili o víkendu Jiřího Drahoše ani Miloše Zemana, řeklo v průběhu voleb, že se v případě vítězství zmíněných dvou kandidátů nezúčastní 2. kola prezidentského klání. Nejčastěji se takto vyjádřili stoupenci Michala Horáčka a Mirka Topolánka. Další 2–3 % těchto voličů nevěděli, koho by si z dua Drahoš-Zeman vybrali, a celých 28 % nebylo rozhodnuto pevně a pouze se klonilo k jednomu z kandidátů. Mezi nimi byli nejvíce váhající voliči Mirka Topolánka a Marka Hilšera. Vyplývá to z průzkumu Institutu pro Demokracii 21, provozovatele volební hry Prezident 21. Sběr dat pro něj realizovaly společnosti STEM/MARK a MEDIAN.

Průzkum, který se uskutečnil v průběhu volebního pátku a soboty, zjišťoval od voličů/účastníků 1. kola ještě před uzavřením volebních místností, jak by se zachovali ve 2. kole v případě vítězství dvojice Miloš Zeman-Jiří Drahoš. Ti, kdo volili Michala Horáčka a Mirka Topolánka, se nejčastěji vyjádřili ke zmíněnému duelu odmítnutím účasti na 2. kole voleb (9 % a 7 %). Z voličů Marka Hilšera plánovalo nejít podruhé k volebním urnám 6 %, stejně se vyslovila i 4 % přívrženců Pavla Fischera. Fischerovi příznivci jsou také v porovnání s ostatními nejvíce nerozhodní. Další 4 % z nich totiž uvedla, že ještě neví, koho by ve zmíněném duelu Zeman-Drahoš volili. O něco méně váhajících se našlo mezi voliči Marka Hilšera, byla jich 2 %.   

Otázka: Pokud by se do druhého kola dostali Miloš Zeman a Jiří Drahoš, šel/šla byste k volbám? Pokud ano, pro koho byste hlasoval/a?

Kandidát (nepostu- pující do 2. kola)	Počet hlasů v prvním kole volby	Nešel/nešla bych k volbám.	Nevím, koho bych volil/a.	Určitě bych volil/a J. Drahoše	Spíše bych volil/a J. Drahoše.	Určitě bych volil/a M. Zemana	Spíše bych volil/a M. Zemana.
Pavel Fischer*	526 694	4 %	4 %	58 %	19 %	9 %	7 %
Michal Horáček*	472 643	9 %	1 %	55 %	21 %	7 %	8 %
Marek Hilšer*	454 949	6 %	2 %	49 %	23 %	13 %	8 %
Mirek Topolánek*	221 689	7 %	1 %	49 %	22 %	19 %	3 %

*Náhodná statistická odchylka činí +/- 5 procentních bodů u postojů, které zastává 5 % respondentů, až +/- 10 procentních bodů u postojů, které zastává 50 % respondentů. Kandidáti, u kterých byla náhodná statistická odchylka vzhledem k dotazovanému vzorku ještě vyšší, nejsou v tabulce uvedeni.

Pro 14, 5 % voličů je přijatelným kandidátem Zeman i Drahoš

Pokud by mohli všichni voliči, kteří navštívili o víkendu volební místnosti, rozdat mezi kandidáty více hlasů, 14,5 % z nich by do urny hodilo kandidátku Miloše Zemana i Jiřího Drahoše. Průzkum se jich ptal konkrétně na možnost udělit 3 pozitivní a 1 negativní hlas, což je podstata systému Demokracie 21. „Zmíněný systém hlasování si mohli už předtím Češi vyzkoušet na internetu v naší hře Prezident 21. V ní dělili mezi kandidáty tři kladné a jeden záporný hlas, což jim umožňovalo přesněji vyjádřit preference a netaktizovat. Chtěli jsme však hru doplnit ještě o offline data z terénu,” uvedl k průzkumu Ondřej Koutský, koordinátor hry Prezident 21.

Vyplynulo také to, že třetina ze Zemanových podporovatelů by dala svůj hlas zároveň i Jiřímu Drahošovi. V opačném případě se jedná o nižší číslo – z Drahošových stoupenců by jen 28 % sympatizovalo i s Milošem Zemanem. Topolánkovi fanoušci by dali negativní hlas mnohem častěji současnému prezidentovi (ve 20 % případů), nežli jeho protivníkovi (ve 3 % případů). Obdobné voličské chování vyjadřují i přívrženci Michala Horáčka, kteří využili svůj záporný hlas ve prospěch Miloše Zemana v 15 % případů, ale jen 0,5 % z nich dalo “palec dolů” Jiřímu Drahošovi. „Data, která byla získána díky použití systému Demokracie 21, nám naznačují, že kdyby ti, kdo v průběhu prvního kola voleb oznámili neúčast na druhém kole, přišli, spíše by svůj hlas uplatnili pro podporu Jiřího Drahoše,” dodal Koutský.

Metodika

Reprezentativní výzkum populace oprávněných voličů v ČR se uskutečnil ve dnech prvního kola prezidentské volby, tedy 12. a 13. ledna (do 14:00). Zúčastnilo se jej 2 568 respondentů ve věku nad 18 let, kteří byli dotazováni metodou CAPI (osobní dotazování vyškolenými tazateli). Realizovaly jej společnosti STEM/MARK, a.s. a MEDIAN, s.r.o. exkluzivně pro Institut pro Demokracii 21.

Vzorek je reprezentativní pro dospělou populaci ČR podle:

• základních sociodemografických charakteristik (kraj, věk, pohlaví, vzdělání, velikosti obce)
• věk × vzdělání, pohlaví × věk, pracovní status respondenta
• účast a strana volená ve volbách do PSP 2017, účast a volený kandidát v prvním kole prezidentských voleb 2018.

Reprezentativita je zajištěna kvótním výběrem a dovážením dat.

O hře Prezident 21

Prezident 21 je volební hra, jejímž cílem bylo seznámit občany ČR s principy volebního systému Demokracie 21 na příkladu společensky významné volby. Prezident 21 tak v reálném čase zobrazoval, jak by volba prezidenta dopadla, kdyby občané získali možnost snadno navrhovat kandidáty a měli k dispozici 3 kladné a 1 záporný hlas. Na internetu se celkem do hry zapojilo 326 795 lidí z celé ČR.

V první fázi, která probíhala od začátku roku 2017 do 24. listopadu 2017, mohli všichni fanoušci hry navrhovat sami libovolné prezidentské kandidáty a hlasovat pro ně. Od 24. listopadu 2017 už se hlasovalo jenom pro reálné adepty na funkci hlavy státu. Hra se tak proměnila v inovativní online průzkum, který oproti klasickým předvolebním trval déle, probíhal v reálném čase a občané v něm mohli sdělovat své preference pomocí jiného mechanismu hlasování.

Prezident 21 skončil v sobotu 13. ledna ve 14:00. Organizátoři ještě nad rámec hry zrealizovali za pomoci společnosti MEDIAN volební průzkum na reprezentativním vzorku 2 568 respondentů, který nyní doplňuje výsledky rozsáhlého online hlasování a naznačuje mj., jak by volby dopadly, kdyby se volilo metodou Demokracie 21.

Hru provozovala nezisková organizace Institut pro Demokracii 21 věnující se zvyšování povědomí o volebním systému Demokracie 21. Systém navrhl matematik Karel Janeček. Jedná se o moderní volební a hlasovací systém, ve kterém mají občané možnost použít více než jeden hlas. Efekt více kladných hlasů přináší větší společenskou shodu, a v důsledku toho je více lidí spokojených s výsledkem. Záporný hlas zase ztěžuje situaci těm osobnostem, které společnost rozdělují, například populistům či extremistům. Sečtení všech hlasů přináší výsledek, na němž se nejvíce lidí shodne a který nejméně lidem vadí. Systém Demokracie 21 je používán pro hlasování mimo jiné v takzvaných participativních rozpočtech měst, například v některých pražských městských částech, Říčanech, Chomutově, Ostravě, ale i v New Yorku, kde na jaře loňského roku 102 800 hlasujících rozhodovalo o bezmála miliardě korun.

Video o projektu, kterému propůjčil svůj hlas Alexander Hemala, lze zhlédnout zde.