Češi podepisují petici za korespondenční volby. Přidali se i prezidentští kandidáti

Autoři petice za zavedení korespondenční volby vyzývají s probíhajícím prezidentským soubojem voliče, aby přidali svůj podpis. V aktuálních volbách už jim nepomůže, ale v budoucnu by tento způsob hlasování mohl zjednodušit administrativu a zvýšit volební účast.

I pro druhé kolo prezidentských voleb lze aktuálně získat voličský průkaz. Díky němu může naplnit své volební právo také český občan hlasující mimo trvalé bydliště. Způsob podání žádosti o průkaz je vlastně stejný jako pro první kolo – je možné jej vyřídit osobně, zažádat o něj poštou formulářem s ověřeným podpisem nebo případně prostřednictvím datové schránky. Jen je na celý poměrně byrokraticky náročný proces výrazně méně času. Voliči, kteří chtějí voličského průkazu využít a nemohou si ho rovnou osobně vyzvednout, o něj totiž mohou žádat už jen prostřednictvím datové schránky, naposledy dnes. Ti, kdo jsou v zahraničí dlouhodobě, museli veškerou administrativu podstoupit dokonce už na začátku prosince.

Za jednodušší agendu, která by usnadnila podílet se demokraticky na hlasování o chodu země z domova i v zahraničí, tak bojuje petice za zavedení korespondenční volby. Podepsalo ji zatím na 2 500 lidí a podpořili ji i mnohé osobnosti, které se v prvním kole prezidentské volby utkaly o post hlavy státu. „Nechci, aby lidé v zahraničí byli administrativními překážkami kráceni na svém právu volit. Proto podporuji zavedení korespondenční volby,“ uvedl před podpisem petice na konci prosince Michal Horáček. Marek Hilšer, který petiční arch podepsal taktéž v prosinci, řekl: „Byl jsem v dobrém smyslu šokován, když mi čeští občané v zahraničí psali, že jedou stovky kilometrů, aby mi mohli dát svůj hlas na našich konzulátech po celém světě. V době nejmodernějších technologií mi připadá až neskutečné, že musí tolik obětovat, aby mohli uplatnit své právo volit. Zavedení korespondenční volby proto považuji za nezbytný standard, který musí stát občanům zajistit, aby mohli vykonávat své volební právo bez ohledu na to, zda jsou stovky či tisíce kilometrů daleko.”  Posun k flexibilnějším volbám schvaluje také Jiří Drahoš. „Podporuji možnost korespondenční volby i jednání o tomto zákonu. Sympatizuji i s možností elektronické volby, ale musíme si být naprosto jisti, že nemůže dojít k napadení či zneužití. Možnost takto volit mimo Českou republiku a naše zastupitelské úřady ve světě by podle mě měla být v 21.století samozřejmostí. Ve své vizi budoucí podoby ČR proto představuji právě ideu fungujícího e-governmentu a celé informační společnosti,” řekl.

Třeba v 1. kole letošní prezidentské volby odevzdalo svůj hlas mimo ČR 12 470 Čechů, mnozí z nich museli urazit k volební urně dlouhou cestu. Odhaduje se však, že dlouhodobě pobývá v zahraničí přes čtvrt milionu českých voličů, číslo pak ještě navyšují studenti na zahraničních pobytech. Právě pro ně je korespondenční volba jednodušší variantou, zároveň taky úspornější. Náklady, čas a administrativní zátěž však ušetří i voličům v Česku, kteří nemohou být v době volby doma. „Korespondenční volba ušetří výrazně náklady vynaložené na dlouhé a mnohdy drahé cestování za volebními urnami. Stačí zajít na nejbližší poštu. Pro občany je jednodušší a je prokazatelné, že zvyšuje volební účast. Pro stát přitom představuje srovnatelnou byrokratickou zátěž,” vysvětluje Kateřina Písáčková z Institutu pro Demokracii 21, který petici inicioval v říjnu loňského roku. Podle Písáčkové je tento způsob občanské participace také bezpečný, v různých podobách už funguje v 24 zemích Evropské unie.

Například v Austrálii volí na dálku už od roku 1877. V Německu je tato možnost dostupná od roku 1957 a v Rakousku korespondenční hlasy významně ovlivnily výsledky posledních prezidentských voleb. V České republice se tento způsob hlasování snaží někteří poslanci prosadit už deset let, ale dosud marně. Varianta se veřejně akcentovala naposledy v létě 2017 v souvislosti s parlamentními volbami, nicméně jednání se nikam neposunulo. Přitom odborníci tvrdí, že zásadní překážky k realizaci nejsou. „Neexistuje důvod, proč by u nás nemohla fungovat korespondenční volba třeba německého nebo rakouského střihu. Naši sousedi v tom mají bohaté zkušenosti, v Německu se korespondenčně volí už šedesát let a žádné zásadní organizační problémy tím nevznikají. Princip je ozkoušený v různých typech voleb i různých volebních systémech. Korespondenční volba je navíc velmi populární, v SRN i Rakousku překonaly parlamentní volby z roku 2017 veškeré rekordy, kdy korespondenčně volilo přibližně 16 % (Rakousko) a 29 % voličů. Existují samozřejmě různá řešení, jak přesně volbu ošetřit, ale i zde se můžeme inspirovat. Třeba německý systém dává možnost

požádat si o voličský průkaz, který je nezbytný i pro poštovní volbu, přes online formulář. Hlasy pak musí být doručeny do zahájení voleb a jsou tedy započítány bez jakékoliv časové prodlevy,“ zdůrazňuje Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.  

Korespondenční volba je jednou z možností jak může volič využít aktivního volebního práva a přitom nespojovat výkon volebního práva s nutností fyzické přítomnosti v určitém čase na určitém místě. Má totiž v té nejobecnější rovině příležitost využít k hlasování služeb pošty. Jednotlivé státy si podmínky a průběh tohoto způsobu volení upravují samy, v České republice není v současné době povolen na žádné úrovni. Zmíněná petice za zavedení korespondenční volby bude proto předána poslancům, kteří se tématem dlouhodobě zabývají, z nichž nejčastěji o problematice hovoří například Marek Ženíšek nebo Ivan Gabal. Dále bude doručena předsedům poslaneckých klubů, předsedovi Poslanecké sněmovny a předsedovi Senátu ČR.

O Institutu pro Demokracii 21

Institut pro Demokracii 21 (IFD21) je nezisková organizace, jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby, a v důsledku toho na samotné výsledky veřejného rozhodování.

IFD21 tvoří mezinárodní tým expertů a výzkumníků z oblasti politologie, sociologie, médií a komunikace. Hlavním projektem Institutu pro Demokracii 21 pro rok 2017 bylo dosud největší online hlasování metodou Demokracie 21 – www.prezident21.cz – kde je systém prezentován na příkladu aktuální prezidentské volby.

 

Reklamy