28. duben je Světovým dnem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pracovní úrazy ve směnných provozech jsou často následkem únavy zaměstnanců.

Směnný provoz v sobě nese skrytá rizika. Nevhodné plánování směn zaměstnanců a nedostatek spánku může způsobit nejen pochybení a snížit kvalitu provedené práce, ale i závažné úrazy. Řízení rizik únavy (Fatigue Risk management) pomáhá tato nebezpečí odhalovat a minimalizovat.

Praha 26. dubna 2019 – Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyhlásila v roce 2003 Mezinárodní organizace práce jako vzpomínku obětem pracovních úrazů. Každý rok zemře při práci kvůli nějakému selhání přibližně 6 tisíc lidí. Zvýšenému riziku úrazů se vystavují především lidé pracující ve směnném režimu. Tito zaměstnanci se musí vyrovnávat s neustále se měnící pracovní dobou, nočními směnami a v případě 12hodinových směn i značnou fyzickou zátěží. Protože biologické hodiny se takovému pracovnímu rytmu těžko přizpůsobují, může mít tento stav za následek nedostatek spánku, což vede k únavě a snížené ostražitosti nejen na noční směně. Pocit únavy a nepozornost jsou tak nejčastějšími příčinami vedoucími k selhání lidského faktoru mnohdy s vážnými následky. Řízení rizik únavy (Fatigue Risk Management), které doporučuje společnost Déhora, může tato nebezpečí odhalit a snížit.    

Existuje řada odvětví, kde mohou mít nehody způsobené únavou závažný dopad. Jsou to například jaderné elektrárny, ropný průmysl, lodní, letecká, železniční a autobusová doprava či zdravotnictví. Kromě enormních finančních, zdravotních nebo ekologických následků si tyto společnosti také nemohou dovolit poškození své pověsti. Bdělost svých zaměstnanců proto nenechávají náhodě. Prostřednictvím profesionálního řízení rizik mohou nebezpečí nehod způsobených únavou minimalizovat a na různých úrovních přijímat účinná preventivní a kontrolní opatření.

Firmy si stále častěji uvědomují, že zákonná minima k odhadu a zvládání rizik souvisejících s únavou nestačí a snaží se definovat rozsáhlejší opatření. Důkazem jsou nejen směrnice, ale i speciální pracovní pozice jako firemní ergonom nebo plánovač pracovních sil. Výzkum ukazuje, že únava je způsobena především nedostatečným spánkem i jeho špatnou kvalitou. Pokud zaměstnanci mají méně než šest hodin nepřetržitého spánku, může to vést k problémům. Důležitý je i počet hodin, po které zaměstnanec bděl před nástupem do práce a v kterou denní dobu zaměstnanec spí a pracuje. I když má zaměstnanec dostatek času na spánek, během dne je odpočinek méně vydatnější než v noci.

„Vzhledem ke kombinaci horší kvality spánku během dne a zvýšenému tlaku těla na spánek v noci je riziko snížené bdělosti během noční směny – zejména mezi 3:00 a 6:00 – výrazně větší než během dne. Pravděpodobnost chyb, vedoucích ke snížené kvalitě odvedené práce a vlastnímu nebo i hromadnému zranění či smrti, je proto také větší,“ dodává Roman Urban, Senior konzultant společnosti Déhora, která radí firmám, jak nastavovat směny zaměstnanců, aby riziko úrazu bylo co nejmenší.

Pracovní doba a doba odpočinku je definována zejména zákoníkem práce. Zákon však stanovuje pouze minimální požadavky a zaměstnance rozlišuje podle toho, zda pracují v tzv. jedno-, dvou- nebo třísměnném provozu, to například znamená, že nerozlišuje mezi pracovníky v počtu odpracovaných nočních, odpoledních nebo víkendových směn. Navíc stanovení samotné pauzy pro odpočinek ještě neznamená, že zaměstnanci skutečně odpočívají, anebo že k tomu mají vhodné podmínky (např. rušení nočního klidu, nemocné děti nebo poruchy spánku).

Zaměstnanci by neměli podceňovat ani přípravu na noční nebo víkendovou směnu a zajistit si především dobrou spánkovou hygienu. Ta zahrnuje dostatečné zatemnění místnosti a klid během spánku bez jakýchkoli vnějších rušivých elementů. Eliminovat riziko únavy v zaměstnání pomáhá i dodržování zdravého životního stylu včetně adekvátního pohybu a vyváženého stravování. V zájmu zaměstnavatele je umožnit zaměstnancům docházet na směny, které se skládají z kratších sérií nočních směn namísto delších sérií. Na pracovišti by mělo být osvětlení, které respektuje denní dobu a zaměstnanci by měli mít možnost krátkého odpočinku během práce, jsou-li unavení. Někteří lidé pracující na nočních směnách používají prášky na spaní nebo alkohol, aby mohli spát přes den. Neuvědomují si, že to může výrazně snížit jejich ostražitost během noční směny a riziko chyb a nehod je tak mnohem vyšší.

„Pokud firmy chtějí minimalizovat riziko neúmyslné únavy, měly by vzít v úvahu nastavení biologických hodin svých zaměstnanců a umožnit jim takové směnové modely, které uspokojí jejich potřeby a požadavky. Zavedení zmíněných opatření, která mohou úrazovým rizikům zabránit, by měla být součástí celofiremní politiky, k nimž se vedení firmy zaváže,“ říká Nunzio Totaro, ředitel Déhory v České republice.

Řízení únavových rizik (Fatigue Risk Management) zahrnuje školení a předpisy a dále kontrolní opatření. Školení podporuje management, plánovací oddělení a samotné zaměstnance, aby si byli vědomi únavových rizik. Součástí vzdělávacího programu jsou informace o tom, jaké mají zaměstnanci vlastní možnosti a zodpovědnosti ke snížení únavy, a jak se vypořádat se situacemi, ve kterých vznikají únavová rizika. Dále jsou to užitečné tipy k tomu, jak se vypořádat s prací na směny. Ani tyto informace však nejsou dostatečné. Vzhledem k tomu, že zaměstnanci mají tendenci přeceňovat své vlastní výkony, je nutné provádět kontroly. Tyto kontroly se realizují na různých úrovních a zaměřují se především na dobu kvalitního spánku zaměstnanců, únavová rizika a chování během pracovní doby a na dobu odpočinku.  

O společnosti Déhora

Mezinárodní poradenská skupina Déhora je největší evropská společnost zabývající se plánováním a řízením pracovních sil ve společnostech se směnným režimem. Již od roku 1987 nabízí odborné znalosti organizacím ve všech sektorech ekonomiky a podílí se tak na zvyšování efektivity jejich podnikání. Díky praktickým zkušenostem z prostředí firem i rozsáhlým výzkumům a analýzám, které provádí, dokáže poskytnout klientům komplexní služby z oblasti plánování práce a lidského kapitálu včetně poradenství, školení a zavádění softwarových řešení. V současné době má Déhora pobočky v Nizozemsku, Belgii, Polsku a v České republice a pomáhá stovkám společností po celé Evropě téměř v každém odvětví od výroby a zpracovatelského průmyslu přes zdravotnictví, služby, logistiku až po státní správu. Mezi její významné klienty patří například firmy British American Tobaco, Audi, Nestlé, Siemens, Miele, Electrolux, Coca-Cola, Eindhoven Airpotr, Amsterdam Airport, Polish Airlines nebo Nizozemská a Belgická policie.

 

Více informací o společnosti Déhora se dozvíte na webu www.dehora.cz nebo Facebooku.

 

Kontakt:

Petra Sejpalová

Grayling Czech Republic

petra.sejpalova@grayling.com

+420 777 666 722

 

Reklamy