- Pandemie koronaviru zastihla trhy nadhodnocené. I proto index Dow Jones ztratil za pouhých pět týdnů 32 procent
- Centrální banky po celém světě budou na krizi reagovat uvolňováním dalších peněz do ekonomiky
- Po propadu způsobeném panikou a špatnými zprávami by tak mělo dojít k obratu a opětovnému růstu akciových indexů
- Dlouhodobá investiční strategie umožňuje v době největšího poklesu trhů nakupovat za nízké ceny. Krize způsobená koronavirem tak může být dobrou nákupní příležitostí, spíše než koncem světa
Americký akciový index Dow Jones byl v polovině února na historickém maximu. Stačilo však pár týdnů a všechno je jinak. K 18. březnu činila ztráta indexu ve srovnání s rekordními hodnotami již 32 procent. Důvodem je pandemie nového koronaviru SARS-CoV-2, která navíc zastihla akciové trhy nadhodnocené.
Podle předního českého ekonoma a tvůrce algoritmu investičního fondu Quant Pavla Kohouta bývá nadhodnocení trhu při převážně neutrálním stavu ostatních indikátorů příčinou zpravidla jen krátkodobých korekcí. V tomto případě se ale hlavním impulsem stal rychle rostoucí počet nakažených lidí po celém světě. „Vidíme tedy skutečný záchvat paniky. Apokalyptické předpovědi některých politiků, včetně například Angely Merkelové, ji pouze podporují,“ hodnotí Kohout stávající situaci.
Investiční příležitost pro dlouhodobou strategii
Kohout dále upozorňuje, že ani sebelepší algoritmus nemůže počítat s příchodem pandemie. Na rozdíl od nastupujících finančních krizí totiž není předem ohlašována příznaky. „Nicméně i v případě koronaviru bylo možné dopředu vědět – a také se vědělo – alespoň o jedné věci: akciové trhy byly už před propuknutím epidemie znatelně nadhodnocené, a sice o 17 procent“ podotýká Kohout.
Investiční algoritmus fondu Quant pravidelně rozhoduje o další strategii fondu. Výsledek je popis aktuální situace na trhu pomocí šesti různých, převážně netradičních indikátorů. „Vyhýbám se učebnicovým pravdám, které zná každý řadový absolvent oboru finance anebo kursu MBA a které tudíž nemají informační hodnotu,“ vysvětluje dále Kohout.
„Kdybychom řídili naše portfolia konvenčním způsobem, naše ztráta by se dnes blížila 50 procentům, podobně jak je tomu u standardních akciových fondů. Díky naší přístrojové desce však algoritmus věděl o nafukující se bublině a udržoval proto váhu akcií poměrně velmi nízko. To nám pomáhá omezovat ztrátu zásadním způsobem a současně postupně budovat akciové pozice. Stres, které v současnosti všichni prožíváme, nemůže trvat věčně. Jednou míra rizika poklesne a ceny opět porostou. Ostatní fondy ovšem budou muset břemeno ztráty napracovávat mnohem obtížněji.“
Mezi únorem a březnem se měnil indikátor hodnocení trhu (z hodnoty +17 na hodnotu -21 procent). Další změnu zaznamenala hladina rizika. Ta již překonala rekordní hodnoty z listopadu 2008, období největší paniky po finanční krizi. „Musíme si ovšem uvědomit, že riziko na akciovém trhu je důsledkem krizí, nikoli jejich příčinou,“ poznamenává Kohout. Skutečnost, že v ostatních parametrech zůstaly hodnoty téměř beze změn svědčí o tom, že trhy jsou skutečně volatilní.
Kohoutem vytvořený algoritmus vychází z kvantitativní teorie peněz, za kterou získal americký ekonom Milton Friedman v roce 1976 Nobelovu cenu. Teorie je založena na předpokladu, že hlavním hnacím motorem růstu cen je peněžní zásoba. Právě na základě vývoje peněžní zásoby v americké ekonomice algoritmus rozhoduje o strategii investic do akciových indexů, v případě fondu Quant jde zejména o americký akciový index S&P 500.
V době krizí, včetně pandemie koronaviru, dochází k propadu akciových indexů. Ty se ale po odeznění krize podke historických zkušeností poměrně rychle vracejí k růstu. V době poklesu trhů se tedy obvykle vyplácelo spíše nakupovat. „Celkem vzato, panika kolem koronaviru vypadá spíše jako nákupní příležitost než jako konec světa, a to i když uvážíme vážnost momentální situace a veškeré další souvislosti,“ míní Kohout.
I když svět podle jeho názoru čeká ještě hodně špatných zpráv, postupně se situace kolem koronaviru bude časem obracet k lepšímu. „Každá epidemie sleduje určité matematické zákonitosti, které nelze ošidit. Hlavní zákonitostí je šíření podle tzv. S-křivky. Na začátku počet nemocných roste exponenciálně, což pochopitelně vyvolává děs. Pak přijde bod zlomu, tempo růstu začne klesat,“ říká Kohout a čerstvá data z Číny, kde pandemie vypukla, jeho názor potvrzují. S dozníváním epidemie se akciové trhy vrací k růstu, často poměrně rychlému. Stalo se tak i během poslední finanční krize, konkrétně v roce 2009. Akcie se během března obrátily a ještě před vyřešením krize začaly prudce růst.
Po opadnutí paniky trhy porostou
Podle Kohouta letos nastane v Evropě hospodářská recese. Recese ve Spojených státech je rovněž krajně pravděpodobná. „Jeden z našich indikátorů hlásil předběžné varování před recesí již od srpna 2019,“ říká Kohout. „Tento indikátor, který je velmi předběžný, ovšem nedávno změnil hodnotu a nyní ukazuje blízké nebezpečí recese.“
Lze očekávat, že jako v minulosti, akcie budou ještě nějakou dobu pokračovat v pádu. Jak poznamenává, v tuto chvíli bohužel nejsme schopni odhadnout, jak dlouho epidemie koronaviru a jí způsobená krize potrvá. „V tom úplně nejhorším případě ekonomika na nějakou dobu klesne o několik procent, bude se také zhoršovat hospodářský výsledek firem. Některé odepíší části zisků, některé se propadnou i do ztráty. Propad akciových trhů může pokračovat a cenné papíry mohou ztratit i desítky procent své hodnoty. Také nezaměstnanost by mohla přechodně dosáhnout dokonce dvojciferných hodnot,“ nastiňuje těžkou situaci Kohout.
Zároveň je ale podle jeho názoru nepochybné, že Federální rezervní systém a další centrální banky přijdou s další „injekcí“ na podporu trhu. „Centrální banky zaplaví trh penězi, podobně jako tomu bylo během minulé krize. Peněžní expanze může mít nejrozmanitější podobu. Žijeme v době, kdy se všelékem na veškeré ekonomické i jiné neduhy stala bezbřehá emise peněz,“ dává Kohout prostor k opatrnému optimismu.
Velkou neznámou je v tomto případě především délka trvání propadu. Jak Kohout poznamenává, nyní netušíme, kdy dojde k obratu akciových trhů směrem vzhůru. Odhaduje ale, že tomu tak bude ještě před koncem pandemie. „Stále platí univerzální poučka: provádějte více menších nákupů během delší doby, abyste omezili riziko,“ poznamenává s odkazem na princip takzvaného pravidelného investování.
Investiční strategie fondu Quant je postavena na unikátním algoritmu rozhodujícím o rozložení aktiv mezi pevně úročené finanční nástroje a investice do akciových indexů. Umožňuje tak Quantu zůstat relativně stabilní i v době, kdy akciové trhy klesají. „Zatímco se světové akciové trhy propadly o skoro třetinu, fond Quant ve stejném období odepsal pouze 3,67 procenta v korunovém vyjádření. Objem aktiv ve správě tak nyní dosahuje 490 milionu korun. QUANT si vždy udržoval a stále udržuje dostatečný objem hotovosti, aby bylo možné v době propadu trhů přikupovat akcie za výhodnější cenu,“ doplňuje k aktuálním výsledkům fondu Lukáš Foral, předseda jeho správní rady.
Investiční fond Quant je nejvýnosnějším českým indexovým algoritmickým fondem. Jeho investiční strategie je založena na algoritmu, který je na rozdíl od lidí imunní vůči chybám v důsledku emocí. Algoritmus doporučuje rozložení investic mezi ETF na americké akciové indexy S&P 500 a DJIA a termínované vklady. Díky tomu, že fond nezaměstnává analytiky ani portfoliové manažery, vykazuje velmi nízkou nákladovost. Quant vznikl v září 2016 a od svého otevření za tři roky dosáhl zhodnocení 16,38 %. Za samotný rok 2019 činilo zhodnocení 6,24 %. Minulé výnosy sice nejsou zárukou budoucí výkonnosti, nicméně na základě zpětných testů řídícího algoritmu, sahajících až do roku 1959, fond cílí na dlouhodobý průměrný výnos na úrovni 5 % ročně. Většinovým majitelem fondu Quant je společnost Duck Sauce, zbylý podíl drží svěřenský fond MMXXV. Více na www.fondquant.cz