Evropský parlament promrhal šanci na férovou reformu zemědělské politiky. Piráti odmítli hlasovat pro peníze agrobaronům

Brusel, 23. října 2020 – Zemědělská politika v Evropě prochází zásadními změnami. Důvodem je snaha o udržitelnější produkci potravin, posilování odolnosti krajiny či důsledná péče o životní prostředí. Piráti při hlasování v Evropském parlamentu usilovali o povinné zastropování přímých plateb pro zemědělce, což bohužel Parlament v konečném hlasování odmítl. Námi navrhovaná opatření měla omezit zneužívání dotací a zlepšit situaci začínajících, středních i rodinných farem, které jsou páteří českého i evropského zemědělství.

„Pro Piráty je klíčové povinné zastropování přímých plateb. Stejně tak ale lpíme na šetrnosti k přírodě a zdraví lidí, čímž musí být podmíněno čerpání dotací. Bohužel, většina europoslanců s námi tento pohled nesdílí. Proto jsme se rozhodli hlasovat proti návrhu reformy zemědělské politiky. Veřejné peníze musí jít zejména k malým a středním podnikům. Nebudeme podporovat dotování evropských agrobaronů,“ řekl Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu.

Piráti usilovali o omezení částky přímých plateb pro zemědělce na zhruba 1,5 milionu korun za rok. Návrh ale kvůli parlamentní většině včetně europoslanců ze STAN, KDU-ČSL, TOP 09 i hnutí ANO a ODS neprošel. Ve hře je tedy původní návrh Komise na maximální strop 2,5 milionu korun, při kterém se od částky nad 1,5 milionu korun příjem snižuje. Nejzásadnější problém však spočívá v dobrovolném stropování dotací – každý stát si podle návrhu Komise bude moci určit, zda peníze evropských daňových poplatníků zastropuje. Výsledek? Další obrovský zisk dominantních farem.

„Všichni víme, že EU trápí nepřehledné majetkové struktury v zemědělství, stejně tak nám v Česku čerpá evropské peníze premiérský oligarcha. Pirátům se podařilo prosadit důležitý pozměňovací návrh, který zpřehlední propojenost podniků a čerpání peněz skutečnými majiteli,“ kvituje částečný úspěch europoslanec Mikuláš Peksa.

Piráti totiž spolunavrhovali dnes schválený pozměňovací návrh německé europoslankyně Moniky Hohlmeier. Komise podle něj bude hlídat částku, kterou obdrží jak fyzické osoby, tak i skuteční vlastníci firem, kteří dostávají dotace ze Společné zemědělské politiky. Při dosáhnutí určitého stropu se výplaty evropských peněz zastaví.

„Již na jaře tisíce vědců upozornily členské země na vliv průmyslového zemědělství na degradaci půdy i zhoršování klimatické změny. Navzdory tomu bylo odhlasováno snížení peněz na podporu biodiverzity či ekologizaci zemědělství,“ uvedl další příklad Kolaja.

Skutečně jasno o konečné podobě Společné zemědělské politiky však bude až po vyjednávání s Radou, která je složena ze zástupců členských států. Do zemědělství putuje přes třetinu rozpočtu Evropské unie, a jde proto o klíčové vyjednávání, které musí nastavit férové podmínky pro rozdělování dotací.