Pandemie je nezastaví. Nadaní sourozenci z Prahy uspěli v klavírní sekci mezinárodní soutěže Labia & Callegaro v Itálii na dálku

Šestiletá Valentina a desetiletý Vladislav Vozňukovi z Prahy se věnují hře na klavír od útlého věku a na svém kontě mají oba již řadu ocenění z domácích a mezinárodních klavírních soutěží, ke kterým navzdory nynější obtížné době přidali další – první ceny v klavírní sekci prestižní mezinárodní soutěže Labia & Callegaro Prize 2020. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci nebylo možné se zúčastnit finálního koncertu, a proto pořadatelé nabídli účast na koncertě přísti rok.

Sourozenci jsou žáci Taťany Vejvodové ze ZUŠ I. Hurníka v Praze. Vladislav je rovněž modelovým žákem pedagogické praxe na pražské HAMU pod dohledem prof. MgA. Aleny Vlasákové. Valentina se věnuje nejen hře na klavír, ale je i nejmladší žačkou sólového zpěvu na GMHS ve třídě prof. Alexandra Sedláčka.

V současné době je pro sourozence situace velice složitá, protože výuka v uměleckých školách, probíhající zásadně na dálku, nemůže suplovat výuku osobní, i když mají doma podnětné prostředí a hudebně vzdělané rodiče. „Pro některé spolužáky mých dětí je situace ještě mnohem složitější, protože jejich rodiče hudebně vzděláni nejsou. Myslím si, že jejich mnohdy doslova vydřená hudební úroveň upadne a ztráty budou nevratné. Ostatně snížení úrovně se obáváme i u svých dětí, přeci jen nejsme pedagogové. Systém on-line výuky nezafungoval kvůli kvalitě signálu, a proto pouze dokola posíláme nahrávky a zpět dostáváme připomínky, což je postup velmi úmorný a rozhodně není tak efektivní, jako prezenční výuka. Nejdůležitější ale samozřejmě je, že děti hudbu milují a starší bráška pomáhá své sestřičce, proto spolu tráví hodně času u klavíru,“ dodal tatínek dětí Ivan Vozňuk.

Výuka sólového zpěvu je distančně prakticky nemožná, vše se odehrává s obrovským zpožděním a je to neefektivní. Je škoda, že se preferuje umožnění konání sportovních utkání a o znovuotevření uměleckých škol a umožnění kulturních akcí se neuvažuje. Nechápu, proč je zpěv považován za největší zlo, když lidský hlas je nejhezčí hudební nástroj,“ uvádí prof. Alexandr Sedláček.