MŽP i napodruhé zrušilo elektrárně Chvaletice výjimku z limitů na znečišťování. Bez ní bude muset v srpnu omezit provoz

Praha/Hradec Králové – 12. března: Ministerstvo životního prostředí již podruhé zrušilo uhelné elektrárně Chvaletice výjimku na vypouštění nadlimitního množství oxidů dusíku (NOx) a 3,5násobné překračování limitu pro rtuť, kterou jí udělil krajský úřad v Olomouci. Důvodem pro zrušení výjimky je podle ministerstva zejména nedostatečně odůvodněná výše znečišťování, o kterou provozovatel elektrárny žádá, a také nedostatečné zdůvodnění, proč jsou podle provozovatele náklady na snížení emisí nepřiměřeně vyšší než přínosy pro životní prostředí a zdraví lidí. (1) Ministerstvo také zjistilo, že provozovatel do žádosti nadsadil náklady na výjimku pro rtuť – ve skutečnosti by splnění limitů stálo navíc 48 milionů korun ročně, což odpovídá obratu elektrárny za 4,5 dne. (2) Ministerstvo rozhodlo na základě odvolání obce Veltruby, místních občanských spolků a celostátních ekologických a právnických organizací.

Ministerstvo provozovateli vytklo, že si v rámci výjimky nechává neodůvodněnou rezervu – jak z časového hlediska, tak co do výše emisního limitu. V dalším řízení musí provozovatel podle ministerstva žádost přepracovat. Předložit má takový návrh výjimky, ze kterého bude zřejmé, že se snaží v co nejkratší době co nejvíce přiblížit ke splnění nových emisních limitů. Zároveň ministerstvo upozornilo, že hodnocení výjimky ve vztahu k životnímu prostředí je převážně negativní. Aby provozovatel dosáhl neutrálního či kladného hodnocení, musel by výjimku zkrátit a žádat o nižší emisní limit, případně se zavázat k tzv. emisnímu stropu.

O masivní překračování nových emisních limitů žádá elektrárna Chvaletice od začátku roku 2019. Do srpna 2021, kdy začnu nové limit platit, musí buď získat výjimku, začít plnit limity, nebo omezit svůj provoz. Řízení o výjimce se nyní vrátí na olomoucký krajský úřad, který bude připravovat nové rozhodnutí. Pokud se do srpna nepodaří provozovateli získat novou pravomocnou výjimku (což je s ohledem na ministerstvem popsané zásadní chyby v žádosti i na běh správních lhůt velice nepravděpodobné), elektrárna bude muset, alespoň dočasně, významně upravit či zastavit svůj provoz.

Poprvé zrušilo MŽP podobné povolení v listopadu 2019. Následně navíc odňalo vedení řízení úředníkům z krajského úřadu Pardubického kraje, na jehož území se elektrárna nachází, z důvodu podjatosti. (3)

Jan Rovenský z Greenpeace ČR uvedl: 

„Kdo chce moc, nemá nic. Pavel Tykač a jeho lidé spoléhali na to, že úřady jejich zjevně nepodložené žádosti o téměř čtyřnásobné překročení limitů vyhoví. Tenhle vabank jim nevyšel – takže je teď velmi pravděpodobné, že za pouhých 5 měsíců jejich elektrárna přestane splňovat podmínky zákona a budou muset její stávající provoz přerušit. Provozovatel elektrárny Chvaletice strávil poslední dva roky hledáním právních kliček, jak se novým pravidlům ochrany ovzduší vyhnout. Kdyby místo toho investoval do zákonem požadovaných filtrů, mohl si tenhle výprask ušetřit.“

Robert Hrdina ze Zastavme elektrárnu Chvaletice říká:

“Elektrárna Chvaletice je zastaralá, bez významné výroby tepla pro velké obce, s mizernou účinností a bez významné výroby tepla pro velké obce. Spolu s elektrárnou Počerady jedna z posledních bez komplexní rekonstrukce. Pokud by měla dostat výjimku na vypouštění několikanásobného množství rtuti a oxidů dusíku nad limit, musel by ji provozovatel opravdu dobře zdůvodnit, což se nestalo. Ministerstvo životního prostředí zcela po právu jeho žádost smetlo ze stolu.”

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA říká:

“Znovu a znovu se elektrárna Chvaletice vlastněná Pavlem Tykačem domáhá práva poškozovat naše zdraví a životní prostředí. Přitom stále nedokáže odůvodnit, proč nechce svůj negativní vliv alespoň trochu redukovat, tedy kromě toho, že by to stálo moc peněz. Je dobře, že Ministerstvo životního prostředí v této věci vystupuje jako ochránce zdraví a přírody. Doufám, že stejně zareaguje na podobně nehoráznou žádost stejného majitele pro elektrárnu Počerady. Obě zastaralé a plýtvavé elektrárny jsou pro naši síť díky přebytku elektřiny nepotřebné a místo výjimek by se měly co nejdříve odstavit.”   

Laura Otýpková, právnička Frank Bold, říká:
“Ministerstvo dalo za pravdu většině našich námitek, některé chyby v žádosti o výjimku už provozovateli vytklo dokonce podruhé. Výhrady ministerstva přitom nejsou jen formální. Z rozhodnutí ministerstva je zřejmé, že pokud bude provozovatel dále žádat o takto nepřiměřeně vysokou výjimku o stejné délce, nemůže v dalším řízení uspět.”

Poznámky pro editory:

1)

Citace podstatných pasáží z rozhodnutí ministerstva: 

“Důvody, které ministerstvo vedly ke stanovisku, že nebyly nade vší pochybnost splněny podmínky pro udělení výjimky z úrovní emisí spojených s BAT pro NOx podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) zákona o integrované prevenci ministerstvo shrnuje takto:

– nebyla dostatečně zdůvodněna hodnota návrhového emisního limitu NOx zejména ve vztahu k aktuálně dosahovaným hodnotám průměrných ročních hmotnostních koncentrací;

– hodnocení ve vztahu k životnímu prostředí mělo převážně negativní hodnocení (viz výhrady k vyhodnocení trendu emisí a časovému harmonogramu);

– ekonomické hodnocení nebylo vypracováno v souladu s bodem 6.1. přílohy č. 3 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. podle metodiky MŽP k ekonomickému hodnocení.

Ministerstvo pro úplnost konstatuje, že obecně větší (indikativní) důležitost mají parametry hodnocení ve vztahu k životnímu prostředí, čemuž odpovídá hodnocení důležitosti kritérií podle

přílohy 2 metodiky MŽP z roku 2019.

(…)

Důvody, které ministerstvo vedly ke stanovisku, že nebyly nade vší pochybnost splněny podmínky pro udělení výjimky z úrovní emisí spojených s BAT pro Hg podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) zákona o integrované prevenci ministerstvo shrnuje takto:

– nebyla dostatečně zdůvodněna hodnota návrhového emisního limitu Hg zejména ve vztahu k bezpečně zjištěnému stavu emisí Hg;

– hodnocení ve vztahu k životnímu prostředí mělo převážně negativní hodnocení (viz výhrady k vyhodnocení trendu emisí a časovému harmonogramu);

– ekonomické hodnocení nebylo vypracováno v souladu s bodem 6.1. přílohy č. 3 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. podle metodiky MŽP k ekonomickému hodnocení.

– nebyly vypočteny náklady vztažené na redukované množství polutantu a provedeno srovnání s náklady v oboru a referenčními náklady.

(…)

Pro udělení výjimky musí žadatel předložit takový scénář, ze kterého je jednoznačně zřejmé, že se snaží v co nejkratší době, co nejvíce přiblížit požadovaným hodnotám BAT. Vzhledem ke všem uvedeným připomínkám, zjištěným nedostatkům a chybám (řada z nich byla avizována již v prvním řízení o odvolání), předložená a doplněná žádost o takovém postupu provozovatele nevypovídá.” 

2)

Viz výroční zprávu firmy za rok 2019.

https://or.justice.cz/ias/content/download?id=eda36053f3ff44cebaf82eb6f8bcaa10

3)