Naprostá většina společností má problém, musí upravit své zakladatelské dokumenty

Praha, 8. června 2021 – Květnové rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít bolestivý dopad na naprostou většinu společností v České republice. Podle odhadu poradenské skupiny Grant Thornton až 90 % z nich má jako předmět podnikání uvedenou tzv. volnou živnost, kterou nemají v zakladatelských dokumentech dále upřesněnou. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu musí být ale skutečný předmět činnosti podnikání každé společnosti jednoznačný. Jak upozorňují experti Grant Thornton, společnosti nyní musí tento nedostatek v zakladatelských dokumentech odstranit. Jinak jim může hrozit až soudem nařízená likvidace.

Specifikovat předmět podnikání odkazem na jednotlivé živnosti uvedené v živnostenském zákoně je běžnou praxí společností. Pokud podnikají v oblasti tzv. volné živnosti, mají ve společenské smlouvě, zakladatelské listině či stanovách i v obchodním rejstříku zpravidla zapsáno jako předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Nejvyšší soud České republiky ale ve svém novém rozhodnutí (sp. zn. 27 Cdo 3549/2020) dospěl k závěru, že tato masově využívaná formulace je nejasná, neboť z ní nelze jednoznačně určit, co je skutečně předmětem podnikání společnosti. Ustanovení o předmětu podnikání s tímto obsahem se tak považuje za zdánlivé, tedy jako kdyby nebylo ve stanovách nebo společenské smlouvě uvedeno. Může tak chybět jedna z nutných náležitostí zakladatelských dokumentů a zároveň i podklad pro vydání živnostenského oprávnění.

„Podle našich odhadů má obecnou formulaci v předmětu podnikání v zakladatelských dokumentech až 90 % českých firem. Všechny nyní musí tento nedostatek odstranit a také uvést do souladu i zápis v obchodním rejstříku. To bohužel v případě společností s ručením omezeným a akciových společností znamená zejména svolání valné hromady a změnu těchto dokumentů. Rozhodnutí přitom vyžaduje formu notářského zápisu,“ říká Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton Česká republika.

Předmět podnikání by nově měl popsat prováděnou podnikatelskou činnost s dostatečnou jednoznačností. Podle Nejvyššího soudu není třeba používat jednotný popis ani se držet názvů živností uvedených v živnostenském zákoně. „To může být v praxi trochu výzva pro živnostenské úřady. Z praktických důvodů proto doporučujeme držet se v živnostenském zákoně vyjmenovaných názvů oborů činnosti náležejících do volné živnosti,“ říká Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton Česká republika.

V případě, že tento nedostatek svého zakladatelského jednání neodstraní společnost sama od sebe, vyzve ji soud, aby tak učinila.  Pokud tuto výzvu nesplní, hrozí jí zrušení a nařízení likvidace. 

„Vzhledem k tomu, jak velkého množství firem se tento problém týká, nelze předpokládat, že by soudy začaly ihned rozesílat výzvy a následně nařizovat likvidace společností. Je ale důležité toto téma zařadit na pořad následující valné hromady nebo plánovaného rozhodnutí jediného společníka. Rovněž je třeba pečlivě sledovat datovou schránku a bezodkladně řešit jakoukoli výzvu, která by v této věci od rejstříkového soudu přišla,“ částečně uklidňuje Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton Česká republika.