Koronavirová pandemie ovlivnila představy a nároky na bydlení

Rozhovor s Karlem Havlíčkem, ředitelem divize Pasivní domy společnosti NWT

Jaké jsou současné trendy a požadavky na bydlení? Dávají lidé více přednost bydlení v bytech či v rodinných domech?

Vzhledem ke koronavirové situaci v posledním roce jsme zaznamenali větší zájem o bydlení v rodinných domech, kde může rodina čas strávit také venku na zahradě. Jinak obecně platí, že typ bydlení si lidé vybírají zejména s ohledem na své ekonomické možnosti, a to, zda pracuji ve městech nebo mimo ně. Vzhledem k rostoucím nákladům na novostavby, zájem je zejména o středně velké byty nebo menší rodinné domy, v nichž může pohodlně bydlet čtyřčlenná rodina. Vzdálenost do zaměstnání už nehraje takovou roli, lidé jsou dnes zvyklí cestovat za prací denně i několik desítek kilometrů. Dá se také říct, že lidé bez rozdílu věku mají zájem o moderní bydlení s využitím obnovitelných zdrojů energie a nízkými provozními náklady.

Změnila koronavirová pandemie i představy a nároky na bydlení?   

Velmi výrazně. Zaznamenali jsme větší zájem o bydlení v rodinných domech, kde je možné trávit více času venku na svém pozemku, na své zahradě. Další změna souvisí zejména s rostoucími náklady na výstavbu bytů a domů, lidé mají zájem z ekonomických důvodů více o menší a středně velké byty nebo menší rodinné domy.

Proč si lidé v současnosti staví pasivní domy? 

První pasivní domy si začali stavět hlavně lidé, kteří chtěli vyjádřit svůj pozitivní vztah k životnímu prostředí, jelikož běžně stavba spotřebovává přírodní zdroje (materiály, energii, půdu, vodu) a produkuje řadu odpadů a škodlivin. Provoz pasivního domu je téměř soběstačný, využívá obnovitelných zdrojů energie, zaručuje nízké emise CO2 a šetrně hospodaří s vodou. S ekologickým hlediskem se váže ekonomická a energetická náročnost. Pasivní dům je stavba, která splňuje přísná kritéria na energetickou úsporu v rámci provozu a užívání stavby. Oproti běžnému domu nepotřebuje tak velké množství dodané energie a jeho provoz je „maximálně“ úsporný. 

Co může pomoci rozhodnout se pro stavbu pasivního či klasického domu? 

Narůstající výstavba pasivních domů v současnosti nabízí možné východisko ze zvyšujících se cen energií a rostoucí zátěže na životní prostředí. Podporuje snahu o větší energetickou soběstačnost, komfort a kvalitu bydlení. Dnes se pasivní dům postupně stává standardem, který nabízí určitou nezávislost uživatele a podporuje vývoj naší společnosti cestou, která je šetrná k životnímu prostředí a také k naší peněžence.

Jak se dá definovat pasivní dům? 

U pasivních domů, kde je spotřeba na vytápění v některých případech až 10x menší než u běžných staveb, je kladen výrazný důraz na kvalitu návrhu stavby, samotnou realizaci stavby, ale také na její hospodárné užívání. Nejčastěji se pasivní dům definuje jako budova, kde je spotřeba energie na vytápění nanejvýš 15 kWh/(m2*rok). Pro srovnání s běžným domem, který má spotřebu 80-140 kWh/(m2*rok), je znatelný praktický význam pro uživatele stavby, neboť náklady za energii jsou podstatně nižší. U starších „běžných domů“ nejvíce energie utíká střechou a okny, následně stěnami, podlahami a tepelnými mosty v konstrukcích. Proto je pozornost soustředěna na tepelně technické vlastnosti staveb a konstrukcí. Oproti současným normovým hodnotám jsou požadavky na pasivní domy až 2x vyšší. Cena pasivního domu je ale srovnatelná s domy, které většina projektantů dnes projektuje.

Jsou při stavbě pasivních domů vyšší nároky na kvalitu? 

Pasivní domy jsou v průběhu stavby hodnoceny testem těsnosti obálky budovy, tzv. blower-door testem, který je jedním z nejdůležitějších činitelů certifikace domů v pasivním standardu, i na tuto kontrolu pamatuje Program Nová zelená úsporám (NÚZ) s dotací.

Klíčové v pasivním domě jsou vnitřní tepelné zisky (osoby, vaření, elektrické spotřebiče, …) a hlavně solární zisky okny orientovanými na jih.  Sluneční energie a vnitřní tepelné zisky totiž dokážou výborně zaizolovaný dům v zimě vytápět i bez použití dalších vstupní energie. 

Jak je to v pasivním domě s cirkulací tepla a větráním? 

Základem pro dosažení pasivního standardu je třeba uvažovat s kvalitní tepelnou izolací celé obálky budovy, s kvalitními okny a dveřmi, se souvislou vrstvou parozábran pro dosažení vzduchotěsnosti domu a s vhodně nastavenou vzduchotechnickou rekuperační jednotkou, která primárně zajistí řízené větrání a vytápění domu zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu. Není pravdou, že nemůžete větrat okny, ale je potřeba počítat s tím, že v zimě by to bylo ztrátové, řízené větrání zajistí optimální kvalitu, ideální vlhkost a čerstvý vzduch bez alergenů, pachů a oxidu uhličitého. Pokud je vše správně nastaveno, uživatelem pochopeno a pravidelně kontrolováno, jedná se o velmi úsporné vytápění.

Co vás vedlo při návrhu staveb pasivních rodinných domů využít více možnosti terénu? 

Náš nový návrh pasivního rodinného domu výborně využívá možnosti pozemku majitele. Dům jsme zapustili do svahu, čímž jsme zákazníkovi ušetřili hodně peněz při zakládání stavby, a navíc využili izolační schopnosti zeminy a severní stranu domu pěkně přirozeně‚ zateplili.

Výstavba probíhá velmi rychle. Hrubou stavbu lze mít díky unikátní technologii prefabrikovaných stěnových panelů už za několik dní.

Je systém pasivních domů „výmysl“ současného moderního stylu bydlení či již v dějinách lidstva lidé využívali podobný styl bydlení s technikou a materiály jejich doby? 

V historii si lidé vždy stavěli obydlí z materiálů, které měli k dispozici ve své době. Domy se stavěly vždy tak, aby v zimě drželi teplo a v létě chlad. Nebyly k dispozici žádné speciální zdroje vytápění ani chlazení. Pasivní domy se vrací zpět k těmto kořenům, protože jejich podstata spočívá ve využití tepla ze Slunce, které je zdarma, a v minimální potřebě dodatečných energii pro topení nebo chlazení.

V současnosti se klade důraz na energetickou náročnost. Jak je to u vašich pasivních domů? 

Pasivní domy ALPH přináší pasivní standard v energetické náročnosti A, zdravé a bezpečné zázemí                        i nejmodernější technologie – a to vše nejen s ohledem k životnímu prostředí, ale také v souladu s feng-shui. Díky příjemnému mikroklimatu a pravidelné výměně vzduchu s rekuperací a filtrací je pasivní dům ideálním řešením (nejen) pro všechny alergiky a astmatiky. Mimo řízené větrání zbavené veškerých plísní a nečistot dokážou „chytré stavby“ také plně využít sluneční světlo a teplo k tomu, aby pro své majitele zajistily vysoký komfort bydlení bez nutnosti jakýchkoliv větších zásahů. Náklady na bydlení vás tak mohou vyjít pouze na několik stokorun měsíčně.

Může dostat rodina při stavbě pasivního rodinného domu nějaké dotace? Jaké? 

Parametry domu vyhovují pro získání dotací Nová zelená úsporám B2, Zelená střecha a Dešťovka.

Označeno tagem