České Budějovice mají nový společenský a kulturní sál pro 850 lidí. Pavilon Z na Výstavišti České Budějovice je multifunkčním prostorem 21. století, hostil již filharmoniky i traktory

Areál Výstaviště České Budějovice se postupně mění. Jako první prošel rekonstrukcí národní pavilon Z pocházející ze 70. let 20. století. Architektonický ateliér A8000 obnovil jeho původní minimalistickou krásu. Objekt, který se dříve otevřel veřejnosti sotva párkrát v roce, už letos přivítal nejen legendární mezinárodní agrosalon Země živitelka, ale i koncert Jihočeské filharmonie. Základní novou vlastností černobílého technologicky pokročilého pavilonu je totiž multifunkčnost a schopnost se rychle přizpůsobit nejrůznějšímu programu. 

Návrh rekonstrukce a dostavby pavilonu Z vychází z původního tvaru budovy. Ten tvořily tři zvětšující se kvádry. Základní princip jednoduché stavby ze 70. let od architektů Libora Erbana a Jana Bendy byl v minulosti potlačen a znepřehledněn. Ateliér A8000, který je podepsán mimo jiné pod architektonickým řešením multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze nebo podobou modlitebny a společenského centra v Sedlčanech, na něj však plynule navazuje. Inspirací pro rekonstrukci byl rostlinný motiv a proces šlechtění bonsaje. Podobně jako se od rostliny odstřihuje pečlivě vybraná část listů, aby se dosáhlo nového vzdušeného a originálního vzhledu, zbavovali se architekti jednotlivých dobových nánosů a nahodilých vrstev, které vzhledu budovy neprospívaly. Původní pavilon byl odstrojen na kost. Odhalený ocelový skelet je nově přiznán a povýšen na výchozí princip interiéru. 

Nové podobě pavilonu dominuje vzdušnost a střídmost. Hlavní hala je řešena jako otevřený multifunkční a výsostně variabiilní prostor, který může své uspořádání libovolně měnit od výstavní haly přes kongresový či divadelní sál až po plesovou halu či koncert. Sál je orientován podiem na západ. Nové uspořádání rozděluje prostor na uzavřenou pravou část a velkorysou levou, pojatou maximálně volně a vzdušně, pouze s předěleným systémem závěsů. Jakmile jsou rozhrnuté, vniká okolní zeleň přímo do nitra sálu, jakmile se zatáhnou, vzniká naopak dokonalý blackbox. Člověk se tak ocitá uvnitř a vlastně v zeleni. Veškeré potřebné technologie včetně vzduchotechniky či chlazení jsou zakomponovány do technologické věže. Architekti ji však nijak neskrývají, právě naopak. Věž je provedena jako přisazená opláštěná ocelová konstrukce s prosklenou spárou, kterou je možné vidět technologie. 

„Základní myšlenkou bylo vytvořit multifunkční a maximálně variabilní prostor, nikoliv  jednoúčelovou halu. Pavilon by měl sloužit různorodým akcím, jako jsou veletrhy, výstavy, kongresy, ale i plesy či koncerty. České Budějovice potřebují velký kulturní sál, který dokáže návštěvníkům sloužit celý rok a dokáže se přizpůsobit nejrůznějším výzvám a technickým požadavkům organizátorů. Nejenom architektonická, ale i technická stránka projektu byla naprosto klíčová. Naše studio má v tomto velkou výhodu, protože disponuje vlastní projekční složkou. Celý projekt jsme tak byli schopni uchopit od samotného nápadu přes návrh až po realizaci pouze vlastními silami. Pavilon Z byl pro naše projektanty obrovskou výzvou, ale podařilo se nám jej vyprojektovat, povolit a postavit v rekordním čase dvou let, na což jsem nesmírně hrdý,“ popisuje architekt Martin Krupauer z ateliéru A8000. 

Interiér je laděn v neutrálním barevném spektru bílé a černé. Tlumená barevnost umožňuje použití netradičního prosklení. To je vedle běžného čirého skla doplněno o profilované sklo v přírodní zelenkavé barvě, které vytváří až snový efekt. Do interiéru tak dopadá měkké světlo povzbuzující příjemný hřejivý dojem a intimní scénu. Použita je dále minimalistická leštěná betonová podlaha, kterou obvykle najdeme v logistických centrech a výrobních halách. Zde ale efektivně slouží multifunkčnosti. Unese traktory během agrosalonu Země živitelka, ale neurazí ani při slavnostní společenské události nebo koncertu Jihočeské filharmonie. Do vnitřního prostoru je nově propsána ocelová nosná konstrukce, která je odkryta. Prostor vstupní haly a hlavního multifunkčního prostoru volně přechází do horního podlaží, kde najdeme dva další sály, které je možné variabilně dělit a využívat jako zázemí pro pořádání akcí, výstavní prostory či konferenční sály. Jednotlivá patra propojuje nový skleněný výtah a schodiště půvabně prosvětlené střešním světlíkem, který vytváří bazilikální osvětlení prostoru. 

Pavilon působí na první pohled čistě a sjednoceně také z vnějšku. Zatímco interiér ovládá betonová podlaha a nejmodernější technologie, exteriér se nese v duchu minimalismu. Spodní dvě patra jsou vzdušná. Výrazový minimalismus podtrhuje copilitová stěna, která v exteriéru vytváří příjemné barevné efekty. Na subtilně působící spodní patra je osazena zdánlivě těžce působící hmota střechy. Poněkud netradičně je však provedena v bílé barvě. Vše je tak dokonale sjednoceno. 

Pavilon Z se nachází v těsné blízkosti pavilonu T, který vznikl před deseti lety rovněž dle návrhu ateliéru A8000. Budovy jsou ale poměrně odlišné. Zatímco Pavilon T představuje čistě halovou stavbu, nově zrekonstruované „Zetko“ vzniklo jako tvárný multifunkční prostor. Dva solitérní domy dnes spojuje membránové zastřešení. V budoucnu by měl být prostor před pavilonem zcelen a vydlážděn, čímž by zde vzniklo jakési náměstí. Už dnes ale dům obklopují vysoké stromy, které se ladně odráží v jeho prosklené fasádě a dávají návštěvníkovi i uvnitř objektu pocit blízkosti přírody. Stačí si představit, že sedíte na konferenci a pozorujete listy korun stromů vlající ve větru. 

„Národní pavilon Z se poprvé otevřel veřejnosti na 47. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v srpnu 2021. Vystavena zde byla historická zemědělská technika ze sbírek Národního zemědělského muzea, v seminárních místnostech probíhaly odborné semináře. Agrosalon navštívilo během 6 dní 97 500 návštěvníků. Podruhé se pavilon otevřel veřejnosti v říjnu, kdy v něm zahájila svoji další sezónu Jihočeská filharmonie. Třetí akcí se pak stala listopadová výstava Vzdělání a řemeslo. Jsem nesmírně rád, že je dnes pavilon opravdu multifunkční prostor, který splňuje nejmodernější požadavky na pořádání kulturních, výstavních akcí i kongresů,“ shrnuje místopředseda představenstva Výstaviště České Budějovice, a. s. Zdeněk Volf.

Opravený pavilon dnes nabízí hlavní sál s kapacitou 850 míst pro sezení či 1500 pro stání třeba na rockovém koncertu, výstavní prostor, zázemí pro pořádání konferencí, maturitních plesů a dalších eventových akcí. Od nového roku by prostor měla doplnit mobilní elevace. V minulosti sloužil pavilon veřejnosti sotva pár dní v roce, nyní by měl ožít celoročním programem. Ten nejenže doplní kulturní kalendář Českých Budějovic, ale má potenciál generovat výraznější příležitosti pro lokalitu i příjmy pro svého vlastníka. Výstaviště České Budějovice a ateliér A8000 mají totiž do budoucna smělé plány. Areál by se výhledově mohl daleko více otevřít směrem do města a k sousedící řece Vltavě a stát se tak přirozenou spojnicí mezi Vltavou a částmi města po obou jejích březích.

Základní informace: 

Investor: Výstaviště České Budějovice, a.s.

Projekt: 11/2019–04/2021

Realizace: 12/2020–09/2021

Zastavěná plocha: 2 400 m2 

Užitná plocha: 3 200 m2 

Obestavěný prostor: 28 500 m3

Celkové náklady: 141 milionů Kč 

Architekt: Martin Krupauer, Pavel Kvintus, Daniel Jeništa, Petr Hornát

Spolupracující: Anežka Vonášková, Jaroslav Kedaj
Architektonicko-stavební řešení: Zdeněk Fux, Milan Oktabec, Ladislav Krlín

Dodavatel stavby: OHL ŽS, a.s
Technická dodavatel: ŠTROB & SPOL., s.r.o.

Statika: STATIKON Solutions s.r.o.

––––

Ateliér A8000 založený Martinem Krupauerem a Jiřím Stříteckým patří po více než tři dekády mezi přední česká architektonická studia. Pracuje na nejširším spektru projektů velkého významu, rozsahu i obtížnosti. V roce 2020 byl oceněn titulem Stavba roku za projekt Společenského centra Sedlčany. Mezi nejvýraznější realizace studia patří například architektonické řešení multifunkčního sálu Fórum Karlín v Praze. 

Osobou Martina Krupauera se významně zapojuje rovněž do veřejné diskuse a rozvoje území. Vedle architektury se Krupauer soustředí také na vize a strategie proměny transformačních oblastí a brownfieldů v České republice 

i mimo ni. Vedoucí ateliéru byl členem komise hl. města Prahy pro nový metropolitní plán 2017. Nyní vede tým, který připravuje výstavbu Vltavské filharmonie v Praze, první významné pražské kulturní stavby za posledních 100 let.