Začíná jednání OSN, které rozhodne o osudu oceánů. Výzvu Greenpeace k jejich ochraně podepsalo 100 tisíc lidí z Česka

New York/Praha- 15. srpna 2022: Dnes začínají v OSN závěrečná jednání o Globální oceánské dohodě, která potrvají do 26. srpna. Jejich výsledek rozhodne o osudu oceánů pro další generace. K vytvoření ambiciózních pravidel pro omezení destruktivní lidské činnosti na volných mořích se zavázalo 49 zemí včetně Česka [1], jejich součástí má být i vytvoření sítě mořských rezervací na 30 % jejich rozlohy. Následujících 14 dní ukáže, jestli dvacet let trvající úsilí [2] Greenpeace, vědců a progresivních států bude mít z hlediska ochrany přírody happy end.

“Oceánům vděčíme za mnohé. Pohlcují až třetinu oxidu uhličitého z atmosféry, absorbují 90 % přebytečného tepla, produkují polovinu kyslíku na planetě a jsou zdrojem obživy pro miliardy lidí. Přesto je lidstvo dohnalo na pokraj katastrofy, ať už přímo prostřednictvím nekontrolovaného drancování ryb, rizikové těžby ropy či nerostů, nebo skrze postupující změny klimatu, které oceány oteplují a okyselují. Je čas to oceánům vrátit. Šance jako je teď se objeví maximálně jednou za generaci,” říká Jan Freidinger z Greenpeace. 

Organizace Greenpeace již téměř 20 let spolu s vědci prosazuje jako nejlepší řešení pro ochranu oceánů vytvoření rozsáhlé sítě oceánských rezervací, která by do roku 2030 pokryla minimálně 30 % volných moří. Plán Greenpeace získal vědeckou i politickou podporu a dostal se až na půdu OSN, kde se o něm právě rozhoduje. Požadavek na vytvoření sítě oceánských rezervací podpořilo svým podpisem přes 5 milionů lidí po celém světě. Podpořilo ho i 100  tisíc lidí z Česka, jejichž podpisy předali zástupci Greenpeace zástupcům ministerstva zahraničí a české delegace, která bude o úmluvě v New Yorku jednat.  

Za dvě desetiletí od prvních návrhů na vytvoření sítě mořských rezervací přibylo na seznamu kriticky ohrožených druhů přes sto mořských druhů. Tlaku průmyslového rybolovu je vystaveno přes 55 % světových oceánů a klimatická krize nadále poškozuje schopnost oceánů regulovat klima a teplotu naší planety.

Pokud nebude v New Yorku dohodnuta silná globální smlouva o oceánech, bude v podstatě nemožné dosáhnout cíle 30×30 – alespoň 30 % oceánů chráněných do roku 2030. Podle vědců je to naprosté minimum, které je nutné k tomu, aby se oceány mohly zotavit. 

Aby bylo setkání OSN podle Greenpeace považováno za úspěšné, musí být přijata smlouva, která:

  1. stanoví jako hlavní cíl vytvoření celosvětové sítě chráněných mořských oblastí.
  2. umožní státům prostřednictvím konference smluvních stran (formát COP) zřídit oceánské rezervace bez destruktivních činností, jako je rybolov a hlubinná těžba.
  3. umožní během konferencí COP přijímat rozhodnutí hlasováním kvalifikovanou většinou, pokud není možné dosáhnout konsensu.
  4. definuje chráněné mořské oblasti (MPA – Marine Protected Areas) tak, aby bylo možné vytvářet plně a vysoce chráněné oblasti, které jsou nákladově nejefektivnější.
  5. umožní konferencím COP rozhodovat o tom, zda jsou v MPA povoleny nebo zakázány činnosti, jako je rybolov, aniž by se přitom řídila stávajícími orgány.
  6. umožní konferencím COP přijímat dočasná nebo mimořádná opatření na ochranu částí oceánů do doby, než bude na jejich území zřízena MPA.

foto a video zde: zde

foto z předání petice Ministerstvu zahraničí ČR zde

foto a video z dnešní akce v New Yorku zde

detailní brífing pro média v angličtině k dispozici zde

Poznámky pro editory a editorky: 

1] 

Volná moře tvoří zhruba 60 % světových oceánů. Jsou to oblasti mimo jurisdikci národních států, které mají zásadní význam pro zajištění potravinové jistoty, biodiverzity a stability mořských ekosystémů a zachycování uhlíku. Navzdory jejich důležitosti dodnes chybí jasně stanovený právní rámec jejich správy, který může zajistit jejich zachování a udržitelné využívání. V roce 1982 byla v Montego Bay na Jamajce podepsána smlouva Organizace spojených národů o mořském právu – UNCLOS. A právě pod hlavičkou této úmluvy se vytváří pravidla pro ochranu a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti oblastí mimo národní jurisdikci.

2]

Rezervace ochrání nejcennější místa volných moří před destruktivními dopady lidské činnosti a umožní také zotavení narušených ekosystém.  Organizace Greenpeace poprvé popsala koncept vytvoření sítě mořských rezervací již v roce 2006 ve studii Roadmap to Recovery. Společně s univerzitami v Cambridge a Yorku vytvořila organizace Greenpeace v roce 2019 detailní plán, jak by síť rezervací měla vypadat. Jeho součástí jsou i navrhy, jakým způsobem rezervace chránit a monitorovat.