Čím dál častěji se řeší případy porušení autorských práv při zveřejnění cizích fotografií na soukromých webových stránkách. Postihům se ale vystavují i ti, kteří uveřejňují vlastní fotografie, na kterých jsou zachyceny osoby, které ke zveřejnění a následnému šíření souhlas nedaly. (TZ)
Vlastní fotografie
„Dle občanského zákoníku lze zachytit podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, pouze s jeho svolením“, říká JUDr. Ivan Rada, Ph.D. z advokátní kanceláře RADA & Partner. „Svolení dotčeného je potřeba získat i k případnému šíření jeho podoby například prostřednictvím sociálních sítí,“ dodává JUDr. Ivan Rada, Ph.D.
Souhlas se zveřejněním a následným šířením fotografií i s užitím cizí fotografie lze poskytnout ústně. Je ale nutné počítat s eventualitou důkazní nouze při prokazování skutečnosti, že ke svolení opravdu došlo.
Bez tohoto svolení lze podobu jiného člověka pořídit k vědeckému nebo uměleckému účelu, nebo pro tiskové, televizní nebo obdobné zpravodajství. Osoba, jejíž podoba byla bez souhlasu vyfotografována a šířena prostřednictvím internetu se může kromě stažení obrazového materiálu domáhat i peněžitého zadostiučinění a náhrady škody. O peněžitém zadostiučinění by bylo možné uvažovat zvláště v případech, kdy zveřejněná fotografie měla pro bez souhlasu vyfotografovanou osobu difamující efekt.
Cizí fotografie
Autorovi vzniká právo k fotografii v okamžiku, kdy je vyjádřeno v jakékoli vnímatelné podobě, v případě fotografií tedy po jejich vyvolání či poté, co jsou uloženy na paměťovém nosiči. Právem autora je zejména právo dílo užít. Toto právo zahrnuje mj. rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla, právo na jeho pronájem či půjčování.
Fotografie tak lze užívat a rozšiřovat zásadně se souhlasem autora na základě licenční smlouvy. Ochrana poskytovaná autorským zákonem se nevztahuje na situace, kdy jiná fyzická osoba užije dílo pro svou osobní potřebu, jejímž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. Pokud tedy dojde například k vyvěšení oblíbené fotografie v domácnosti osoby, jedná se o tzv. volné užití. Dále jsou ze zákonné ochrany vyjmuty případy, na které se vztahují tzv. zákonné licence, kterými jsou například úřední, zpravodajská či knihovní licence.
Při zveřejňování cizích fotografií nelze spoléhat ani na fakt, že zveřejněné cizí fotografie jsou staré a jejich autor je již dávno po smrti. Ochrana autorského díla totiž trvá po celou dobu života autora a ještě 70 let po jeho smrti.
Dojde-li k porušení autorského práva, může autor uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které je podle autorského zákona stanoveno na dvojnásobek odměny, která by byla za získání licence k nakládání díla obvyklá.
Více o Advokátní kanceláři RADA & Partner:
Advokátní kancelář RADA & Partner nabízí právní pomoc v širokém spektru oblastí: v obchodním a korporátním právu, právních záležitostech týkajících se vnitřní správy společností, občanském právu, procesním právu, rodinném právu, pracovním právu a zdravotním právu. Sídlí v Praze a své služby poskytuje rovněž v anglickém a německém jazyce. Vedoucím partnerem advokátní kanceláře je JUDr. Ivan RADA, Ph.D. absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a od roku 2001 samostatný advokát. Během své advokátní praxe spolupracoval s předními českými a mezinárodními advokátními kancelářemi a specializuje se na oblast obchodního a zejména korporátního práva. Od roku 2005 do roku 2012 působil jako lektor na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze. Více informací o kanceláři najdete na webové adrese www.radapartner.cz