Stávající zákon o veřejných zakázkách z roku 2006 musí být nejpozději 18. dubna letošního roku nahrazen novým, jinak bude ohroženo čerpání dotací z Evropské unie. Nová úprava, jejíž návrh prošel prvním čtením a na konci října byl předložen poslanecké sněmovně, by měla přinést především zjednodušení zadávacího procesu a zpřesnění terminologie v legislativním procesu. Nabízí například nový druh řízení, tzv. inovační partnerství, respektuje zásadu přiměřenosti i více hodnoticích kritérií a umožňuje více výjimek. Podle zástupců advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha jde o částečný krok kupředu. (TZ)
Nový zákon prošel rozsáhlými změnami a celkem bylo navrženo 278 §. K jeho návrhu, který vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, bylo podáno 3 500 připomínek. „Návrh nového zákona přináší posun například v omezení formalismu, ucelenější formy, a přístupnějších kvalifikačních předpokladech, což by mělo vést k rozšíření okruhu dodavatelů o menší specializované firmy. To ocení především menší obce. Otázkou zůstává přínos zvýšení limitu pro zadávání zjednodušených podlimitních zakázek ve stavebním sektoru z původních deseti na padesát milionů korun,“ říká Markéta Deimelová, partnerka advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.
„Nové směrnice kladou důraz na základní kritérium, ekonomickou výhodnost nabídky, kde se vedle ceny má hodnotit též např. doba plnění,“ vysvětluje Deimelová a pokračuje: „Kromě ekonomické výhodnosti bude kladen důraz i na další hlediska, například na kvalitu nebo na environmentální a sociální dopad. Zadavatel bude dále povinen stanovit hodnocení metody a vyhodnocování nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo vztah mezi nimi“.
Jisté zjednodušení a procesní zrychlení veřejných zakázek by měly přinést změny v dohledovém řízení ÚOHS. U zjednodušených podlimitních zakázek bude nově jen jednostupňové řízení a lhůta pro vyřízení návrhů se zkracuje na 60 dnů. V případě zadávacího řízení s evropskými dotacemi již nebude možné zadavateli krátit dotace a zároveň ukládat pokutu, ale pouze snížit dotace.
V roce 2010 až 2014 bylo vypsáno zhruba sto tisíc veřejných zakázek a jen v roce 2015 byly vypsány zakázky v celkové hodnotě zhruba 577 miliard korun. Téměř čtyři pětiny přitom byly alokovány v režimu zákona o veřejných zakázkách. Nejčastějšími zadavateli jsou obce a státní podniky a naprostá většina subjektů zadává jednu až dvě zakázky ročně.
Návrh zákona opětovně zavádí institut ekonomické kvalifikace, kdy minimální roční obrat dodavatele musí dosahovat zadavatelem určené minimální úrovně, a to nejdéle za tři bezprostředně předcházející období. Minimální výše obratu však nesmí přesahovat dvojnásobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky, s výjimkou zakázek ve sféře architektury.
Evropské směrnice také kladou důraz na možnost vyloučení uchazeče, a to v zákonem definovaných případech. Nově lze například vyloučit uchazeče, který se v posledních třech letech dopustil závažných nebo dlouhodobých profesních pochybení při plnění veřejné zakázky. „Podle stávající podoby zákona není možné uchazeče vyloučit ze zadávacího řízení před pravomocným rozsudkem, dle nového zákona to však možné bude,“ upřesňuje Deimelová.
Pozitivním přínosem nového návrhu je i možnost uzavření smlouvy se všemi uchazeči, tedy i s tím, který skončil v pořadí jako poslední, a řízení již nebude možné zrušit v případě, že byla podána pouze jedna nabídka. Zjednodušení nabízí i fakt, že pro podlimitní zakázky již nebude nutné svolávat hodnoticí komisi.
Návrh zákona o veřejných zakázkách obsahuje zcela nově i zásadu přiměřenosti, tedy nutnost nastavení zadávacích podmínek tak, aby byly vhodné, nutné a přiměřené svému cíli. Příkladem porušení by byl například nepřiměřeně vysoký požadavek na obrat dodavatele. Novým bodem, jehož cílem je posílení konkurenceschopnosti a dlouhodobé spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem a podpora inovativních přístupů, je institut ‚inovačního partnerství‘. To může být rozděleno do po sobě jdoucích fází s průběžným vyhodnocováním a odměňováním dosažených fází a jejich cílů.
V oblasti změny smluv umožňují evropské směrnice zadávání tzv. víceprací až do výše 50 % z původní hodnoty zakázky, stávající návrh českého zákona má hranici stanovenou na 30 %, přičemž se hodnotí součet všech změn. „Legislativně však není stále vyřešen vztah víceprací a ‚méněprací‘, jako je například výměna komponentu za vhodnější, a tím snížení limitů,“ doplňuje Deimelová.
„Návrh zákona na jedné straně transponuje evropské směrnice v dostatečné míře, na druhé straně částečně nepřesně a někdy nad požadovaný rámec. Zákon se snaží o zjednodušení podmínek zadávacího procesu, přičemž terminologie zůstává nepřesná. Doufáme proto, že dojde ke zpřesnění terminologie zákona, vyjasnění některých nejasností a jeho přijetí ještě před stanovenou hranicí dubnového termínu,“ uzavírá Deimelová.
O Taylor Wessing
Taylor Wessing je mezinárodní advokátní kancelář poskytující svým klientům celosvětově kompletní servis ve všech odvětvích jejich podnikání. K poradenství našim klientům přistupujeme cílevědomě a o jejich obchodních záležitostech přemýšlíme inovativně, čímž jim pomáháme uspět zejména v rychle se rozvíjejících oblastech.
Díky zaměření na obory budoucnosti jsme již získali vedoucí postavení na trhu zejména v oblastech:
- Technologie, média a komunikace
- Biotechnologie a zdravotnictví
- Správa soukromého jmění
- Energetika
Taylor Wessing se pyšní pověstí společnosti s progresivním přístupem. Podporujeme naše klienty všude tam, kde chtějí podnikat. Našich 28 kanceláří po celém světě není jen symbolickým zastoupením; jedná se o týmy se znalostí místního obchodního, průmyslového a kulturního prostředí, ale zároveň s mezinárodní zkušeností, což nám umožňuje klientům vždy poskytovat efektivní a integrovaná řešení.
www.taylorwessing.com