Zhruba měsíc a půl před startem projektu elektronické evidence tržeb (EET) řada českých hospodských horečně vymýšlí, jak se této povinnosti zcela vyhnout nebo alespoň „vyvést“ část inkasovaných peněz ze systému. Zákonná úprava totiž vymezila řadu výjimek, na něž se povinnost EET vztahovat zatím nebude, a provozovatelé restaurací již přišli s řadou svérázných řešení, jak je legálně využít. (TZ)

Většina restaurací nemá šanci se EET vyhnout úplně. Ale přesto podniky hledají cesty, jak alespoň snížit objem hlášených tržeb, aby se nedostaly do hledáčku finančních orgánů. Existuje totiž obava, že u některých gastroprovozů budou rozdíly před a po zavedení systému tak velké, že zavdají impuls k vyslání finanční kontroly.

„Někteří majitelé restaurací představují doslova studnici kuriózních i zcela seriózních nápad. Kombinace, které s námi konzultují, jsou velmi důmyslné,“ uvedl Pavel Friedrich, jednatel společnosti One Pub, která pro gastronomii vyvinula komplexní systém Rychlá Pokladna. Pavel Friedrich za Rychlou Pokladnu vybral tři typické příklady, s nimiž se nyní v praxi jeho společnost v souvislosti s EET setkává. Zdůrazňuje ovšem, že je nepovažuje za následováníhodné a že se naopak snaží klientům doporučit nejjednodušší řešení, aby EET zvládli rychle a bez komplikací.

Příklad první – obědy na fakturu

Platby prostřednictvím faktury s využitím bankovního převodu EET nepodléhají. Někteří hospodští proto již vyjednávají u stálých každodenních strávníků možnost, že by jejich útrata byla hrazena prostřednictvím faktur. Toto řešení je evidentně výhodné například u firemního stravování. Stravenky, které dostanou pracovníci od zaměstnavatele a uplatní je při nákupu oběda, samozřejmě do EET spadají. Ale existuje možnost, že u menších firem se hospodští na této formě úhrady dohodnou.

Příklad druhý – vouchery

Dalším oříškem pro orgány finanční správy se pravděpodobně stanou vouchery/poukázky vydané někým jiným, než je provozovatel restaurace. Modelově se například majitel restaurace může dohodnout s jiným subjektem (na nějž se zatím nevztahuje EET, například s tiskárnou, s příbuzným v autoservisu apod.) na výrobě a distribuci slevových voucherů opravňujících ke konzumaci. Platba mezi výrobcem (distributorem) a restaurací může proběhnout hotově či na fakturu a samozřejmě mimo režim EET. Samotní zákazníci pak pouze předkládají poukázky, přičemž žádná platba mezi restaurací a konzumentem neproběhne. Některé restaurace prý již uvažují o distribuci podobných voucherů přes třetí osoby v tisícikusových sériích.

Příklad třetí – na účet podniku

Nová právní úprava zřejmě přiměje některé hospodské, aby si nadstandardně začali hýčkat své štamgasty. EET se totiž nevztahuje na poskytované slevy nebo akce „na účet podniku“. Využití těchto nástrojů sice nezbaví provozovatele povinnost hlásit EET při vyúčtování, nicméně může snížit vykazované částky.

V letadle bez EET?

Jako perličku na závěr uvádí Pavel Friedrich jeden ze specifických příkladů jmenovitě uvedených zákonem, který říká, že EET se nevztahuje na tržby na palubě letadel. Zákon ovšem vůbec nespecifikuje, zda jde o letadlo ve vzduchu či na zemi, a dokonce ani letadlo funkční a stále sloužící k přepravě osob. Teoreticky by tak několik restaurací provozovaných v Česku ve vyřazených letadlech mohlo být vyňato z režimu EET.

Přestože finanční orgány upřesnily zákon o EET vydáním metodických pokynů, podobné velmi specifické případy ani tento dokument uspokojivě neřeší. Pavel Friedrich uvedl, že se pracovníci Rychlé Pokladny nejasné situace snaží odpovědět na základě konzultací přímo s Finanční správou. „Bohužel ani tam často jednoznačný výklad nezjistíme,“ dodal Pavel Friedrich.

Rychlá Pokladna je jedním z předních poskytovatelů pokladních systémů v České republice. Produkt je určen především pro gastronomii a nabízí různé modifikace vhodné pro malé hospůdky či kavárny, ale i pro velké restaurace, diskotéky či kluby.

Projekt Rychlá Pokladna nastartoval své první krůčky již před lety. Zakladatelé firmy Pavel Friedrich a Aleš Vaněk při svých dlouhodobých kontaktech s gastronomickými zařízeními na vlastní kůži cítili problémy spojené s jejich provozem. A to jak z pohledu zákazníka, tak především z pohledu majitele či provozního, který chce mít vše organizačně i finančně pod kontrolou a nechce trávit dlouhé hodiny při inventurách, objednávkách či doplňování skladu. A dospěli k názoru, že všechny tyto aspekty by bylo nejlepší řešit jediným všestranným systémem, který vše rychle namarkuje, zrychlí inventuru pomocí vážení alkoholu a dokonce sám navrhne objednávku a sám ji i naskladní. Tento pohled se stal základem dnešní Rychlé Pokladny.