Ve kterých oborech činnosti jsou lidé nahraditelní stroji a roboty? A mohou stroje myslet? Takové úvahy provázejí lidstvo po celou dobu jeho moderní průmyslové historie. Zatímco v některých oborech, jako je například výroba počítačů nebo automobilů, je automatizace na vysokém stupni rozvoje, v jiných profesích je úloha člověka nezastupitelná. Takovými jsou všechny obory, které pracují s významy, například překladatelství. (TZ)
Překladatelství zažilo největší boom po roce 1948 rozvojem mezinárodních organizací. Ty produkují velké množství textů, jež je potřeba překládat do jazyků všech zainteresovaných zemí.
Právě v této době na univerzitě ve městě Georgetown lingvisté začali experimentovat se strojovým překladem. S pomocí elektronkového počítače se pokusili přeložit 60 vět z angličtiny do ruštiny. A výsledek byl uspokojivý. Dnes se nacházíme v situaci, kdy nejznámější internetový překladač Google Translate denně přeloží přes 90 miliard slov.
Dobrý sluha, ale zlý pán
Lze se však i přes obrovský posun, který lidstvo ve strojovém překladu za posledních šedesát let dokázalo, na automatický strojový překlad stoprocentně spolehnout? „Do určité míry určitě ano. Pokud poptáváte překlad jednotlivých slov, můžete se spolehnout na překladatelské nástroje, z nichž jsou některé k dostání zdarma,“ říká Roman Zelenka, jednatel překladatelské agentury ZELENKA.
„Avšak ve chvíli, kdy hodláte překládat souvislé dokumenty tedy části vět a vyšší celky, byste měli rozhodně strojový překlad nechat zkorigovat člověkem. Takový překlad bude totiž obsahovat velké množství gramatických a syntaktických chyb a zcela jistě bude nutné upravit jeho stylistiku,“ dodává dále Roman Zelenka.
I na tomto principu mohou fungovat i moderní překladatelské agentury. „Pro některé projekty používáme mnohem sofistikovanější a propracovanější překladatelské nástroje, než jaké jsou zdarma dostupné ve vyhledávačích. Přesto výsledný překlad vždy prochází kontrolou několika překladatelů, kteří výslednému textu dají finální podobu.“ Například smlouvy, oficiální dokumenty nebo i knihy by bez kontroly lidským mozkem obsahovaly velké množství chyb nebo vůbec nedávaly smysl.
Nahradí někdy stroje lidi?
Překladatelské programy jsou i vzhledem k čím dál tím vyspělejším robotickým technologiím podobným člověku každým dnem zdokonalovány. Lze tedy říci, že jsou každým dnem sofistikovanější a jejich výsledky lepší. Avšak doby, kdy by stroje byly schopny přeložit text stejně kvalitně jako člověk se zřejmě nedočkáme.
Vyspělé jazykovědní obory pracují s termínem diskurz, který v sobě skrývá sociálně kulturní kontext daného jazyka a situace, ve které je jazyk používán. Jedná se o soubor informací zakódovaných v našem vědomí, které nám pomáhají správně určit, jaká slovní spojení jsou patřičná v různých situacích. S blízkými přáteli se bavíte zkrátka jinak než se svým šéfem. V takových chvílích se řídíte právě diskurzem.
„Předností kvalitních překladatelů je uplatňování diskursivních poznatků. Tuto komunikační přednost překladatelů však dle mého názoru nelze strojově napodobit. Stroje jsou sice schopné vytvořit terminologicky přesný překlad, ale nemohou jej komunikačně podřídit diskursivním zákonitostem, které jsou v mnoha situacích klíčové pro správné vyznění překladu,“ myslí si lingvista PhDr. Otakar Šoltys CSc.
O společnosti ZELENKA
Překladatelská agentura ZELENKA je rodinná firma ze Zlína. Zaměřuje se na odborné překlady, lokalizace a tlumočení. Společnost založil v roce 1990 Zbyněk Zelenka, otec Romana Zelenky. Oba jsou jednateli společnosti. V současné době zaměstnávají přes 6000 externích překladatelů z 220 oborů. V roce 2015 dosáhla společnost obratu ve výši 76 mil. korun a v roce 2016 očekává další růst. Firma působí v deseti zemích po celém světě včetně USA, Číny nebo Japonska.