Ve středu 27. ledna 2021 se konala výjimečná online debata o umělé inteligenci, kterou Aspen Institute Central Europe uspořádal ve spolupráci se špičkovými odborníky na oblast AI. Cílem panelové diskuse bylo demystifikovat pojem umělé inteligence a rozšířit povědomí o její prospěšnosti pro širokou veřejnost.
Jedním ze stěžejních bodů diskuse byly překážky, kterým AI v Česku čelí. Diskutující kladli důraz na multidisciplinární přístup k AI a nutnost spolupráce mezi státní, soukromou a akademickou sférou. Odborníci se hned v úvodu shodli, že Česko má potenciál stát se světovou velmocí v oblasti umělé inteligence a že rozhodně nemáme nouzi o talenty. Společně se potom snažili zodpovědět otázku, které kroky je nutné podniknout, abychom byli schopni své dovednosti prodat a stali se světovým superhubem umělé inteligence.
Online diskusi zahájila moderátorka Sara Polak, zástupkyně prg.ai a absolventka Aspen Young Leaders Programu, a o úvodní slovo se postaral Milan Vašina, výkonný ředitel Aspen Institute CE. Zdůraznil především užitečnost AI napříč odvětvími a nutnost zbavit se skepticismu a strachu veřejnosti z umělé inteligence.
Daria Hvížďalová, partnerka Mainware a JHV Engineering, v kostce představila českou část srovnávací studie s názvem Umělá inteligence ve veřejném a soukromém sektoru v Polsku a České republice, která vznikla ve spolupráci Aspen Institute CE s polským Centrum Stosunków Międzynarodowych. V rámci prezentace představila celou řadu zajímavých příkladů využití umělé inteligence ve zdravotnictví a veřejném sektoru, jako je například identifikace osob páchajících trestnou činnost nebo prevence dekubitů. Uvedla i několik doporučení plynoucích z výsledků studie pro vývoj AI v českém prostředí – dostupnost dat, jejich množství a kvalita, podpora veřejné diskuse a jednotný výklad právní doktríny, připravenost na změny na trhu práce a podpora lokálního know-how.
Jakub Nešeřil, zakladatel a CEO Česko.digital, poukázal na fakt, že už nyní patří Česká republika mezi nejlepší země v oblasti umělé inteligence. Prioritou by se podle něj měla stát podpora českého digitálního byznysu a základního výzkumu, z něhož by měly vzejít produkty s přidanou hodnotou. Nešetřil věří, že by se využití našeho technologického bohatství mělo stát celonárodním zájmem.
O svůj pohled na problematiku AI se podělil i Pavel Kordík, proděkan pro spolupráci s průmyslem na ČVUT a spoluzakladatel Recombee a UNICO.AI. Podle něj je jakákoliv oblast průmyslu vhodná k zavedení AI inovací, díky nimž se můžeme stát konkurenceschopní. Schopnost aplikovat umělou inteligenci přitom bude dle jeho názoru rozhodovat o tom, jak si jako stát v budoucnu povedeme.
Tomáš Mikolov, senior researcher při CIIRC ČVUT, který sám nasbíral dlouholeté zkušenosti v zahraničí, zdůraznil, že ačkoliv máme spoustu mladých talentů, přijímání umělé inteligence jako součásti života je stále slabé a je s ohledem na budoucnost nutné zapracovat hlavně na vnímání potenciálu AI. I proto podle Marka Rosy, zakladatele, CEO a CTO GoodAI a Keen Software House, musíme vzbudit v mladých talentech odvahu nebát se riskovat a dávat si už v rámci základního výzkumu vyšší cíle.
Debata se stočila rovněž k tématu odlivu talentů do zahraničí. Podle Michala Pěchoučka, CTO společnosti Avast a profesora ČVUT, se ho ale není třeba obávat. Naopak věří, že je nutné, aby Češi posbírali co nejvíce zahraničních zkušeností. Stěžejní však potom je navazovat a udržovat vztahy s českými odborníky působícími v cizině a pracovat na tom, abychom jim mohli nabídnout dobré podmínky pro návrat do vlasti.
Pavel Kordík má za to, že v Česku máme celou řadu zajímavých společností, které nabízí odborníkům po návratu ze zahraničí možnost využít nabitých dovedností. Jako problém vidí nedostatek a nedostupnost financí pro nadšené a šikovné studenty, kteří nemají jak vytvořit prototypy svých mnohdy průkopnických nápadů.
Z diskuse tedy vyplynulo, že Česká republika rozhodně netrpí nedostatkem odborníků. Problém vidí experti zejména ve financování českých startupů, které nemají dostatečnou podporu z veřejných zdrojů a kvůli tomu se nemohou rozrůst do rozměrů technologických gigantů jako jinde ve světě. Tomáš Mikolov uvedl, že největší rozdíl mezi USA a Evropou vidí v tom, že v USA financují i startupy, které nejsou výdělečné bezprostředně. To jim dává šanci vyrůst do větších rozměrů. K rovnocenným podmínkám by mohly přispět, krom založení fondu pro financování menších projektů, rovněž regulace v oblasti AI.
V závěru panelové debaty došla řeč i na všeobecnou obavu o pracovní místa a nahrazování lidské práce AI technologiemi. Pavel Kordík je pevně přesvědčen, že ztráty pracovních míst se není třeba obávat. Budeme ale muset být kreativnější a přeorientovat se tak, abychom potenciál umělé inteligence dokázali vytěžit na maximum a aby umělá inteligence sloužila nám a ne naopak.
Sara Polak uzavřela debatu, jejímž spolupořadatelem byl deník E15, výzvou, aby se Češi nebáli mít zdravé sebevědomí napříč odvětvími s důrazem na oblast umělé inteligence. AI je jen další technologií ve vývoji lidstva, která nás může vyvést ze současné krize a zabránit i těm dalším. Zároveň může posunout lidstvo do nové evoluční etapy. Sara Polak proto zdůraznila, ať se nebojíme přicházejícího pokroku a máme odvahu být v něčem nejlepší na světě.