Inovací je v Česku stále nedostatek, ukázal aktuální průzkum ČSOB mezi 1000 respondenty a 500 firmami. Podle ČSOB Indexu inovací lidem nejvíce scházejí novinky ve veřejné správě, zdravotnictví, školství a v infrastruktuře.
- Pouhá čtyři procenta Čechů se inovací obávají. Obecně mají Češi inovace rádi, vstřícně se k nim staví 94 procent z nich.
- ČSOB Index inovací činí 38,3 bodu z maximální výše sto bodů.
- Index odráží převažující potřebu inovací. Hodnotu stahují dolů vysoké nároky, které na jednotlivé sektory máme. Nejvíce je vyžadujeme v komunikaci se státem.
- Mezi nejlépe oceňované inovace patří komunikace s bankami a bezhotovostní placení. Finanční sektor, domácnosti i obchod a služby náležejí dlouhodobě mezi sektory, kde se daří inovace lidem doručovat.
- Naše potřeba inovací odráží aktuální situaci: spotřebu energie a energetické úspory řeší domácnosti i firmy
- Objem sjednaných hypoték na úsporné bydlení se v pololetí meziročně zdevítinásobil
- 40 % firem zavádí inovace právě v oblasti energetických úspor. I když jsou inovace pro firmy obrovské téma (řeší je 70 % z nich), jsou v jejich zavádění obezřetnější
„Hodnota ČSOB Indexu inovací ukazuje, jak velký potenciál mají pro firmy a instituce inovace. Češi je mají rádi, nebojí se je používat a ani události posledního roku to nezměnily. Pandemie a energetická krize naopak ukazují, jak moc jsou pro nás inovace klíčové,“ komentuje výsledky Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB zodpovědná za inovace a digitalizaci. „Lidé dobře vědí, že jim inovace přinášejí úsporu času i peněz. Jasně to vidíme například u bankovní identity, díky které lidé nemusejí do front na úřady a vyřizují si své záležitosti z pohodlí domova a v čase, který jim vyhovuje,” dodává Michaela Bauer.
Index ukazuje vnímání stavu inovací v Česku s ohledem na jejich potřebu v jednotlivých oblastech života. Může nabývat od 0 do 100 bodů, přičemž hodnoty od 65 bodů výše lze považovat za velmi dobré a výsledky pod 25 bodů za velmi špatné. Aktuální hodnota říká, že inovace jsou ve většině sledovaných oblastí lidem doručovány méně, než by si přáli.
Největší mezery mezi potřebou inovací a naplněním této potřeby teď vidí Češi v propojení úřadů a předávání informací mezi nimi. „Lidé nechápou, proč si veřejné instituce jednoduše nevyměňují informace a je nutné neustále znovu vyplňovat tytéž kolonky a potvrzovat to samé. U bank jsou lidé zvyklí, že většinu lze vyřídit kdykoliv to potřebují, a tak vyžadují to stejné i jinde,“ poukazuje Michaela Bauer. Dále nejsou spokojeni s dostupností a komunikací u lékařů a zdravotníků, silniční sítí, vybavením nemocnic a škol nebo systémem vzdělávání. Nárokům občanů se naopak nejvíce přibližují finanční a platební služby, obchody nebo vybavení v domácnostech.
Oblasti s největším potenciálem pro inovace (podle rozdílu mezi potřebami a skutečností u inovacích v bodech 0-10):
Oblast | Hodnocení potřeby | Hodnocení reality | Rozdíl |
Propojení úřadů a předávání informací mezi nimi | 7,91 | 5,01 | -2,90 |
Dostupnost lékařů a komunikace s nimi | 7,88 | 5,31 | -2,57 |
Dostupnost úřadů | 7,57 | 5,28 | -2,29 |
Nemocnice a jejich vybavení | 7,93 | 5,75 | -2,18 |
Silnice a dálnice | 7,23 | 5,05 | -2,18 |
Inovace jsou stejně tak důležité pro české firmy. Řeší je 70 procent z nich a každá pátá je aktivně vyhledává, ukázal průzkum mezi 500 zástupci firemního sektoru. „Energetická krize se projevila i v přístupu firem. Pokud nyní firmy inovují, tak jde nejčastěji o energetické úspory, které ještě před rokem nebyly tak dominantní. Teď je uvedlo přes 40 procent respondentů, loni to byla méně než třetina,“ porovnává Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za vztahové bankovnictví.
Zanedbanou silniční infrastrukturu lze řešit pomocí tzv. PPP projektů, tedy partnerství veřejného a soukromého kapitálu. „PPP projekty patří mezi nejvýhodnější způsoby budování infrastrukturních staveb. Jejich přednosti se ještě zvýrazňují při komplikovanější ekonomické situaci, kterou kvůli pandemii a konfliktu na Ukrajině zrovna procházíme,” vysvětluje Ján Lučan.
Hlavní překážkou pro inovace jsou nyní u firem náklady spojené s jejich zaváděním, což uvedlo 68 procent dotazovaných. Mezi další důvody patří nedostatek kvalitních zaměstnanců (40 procent), absence poptávky po inovacích (27 procent) a legislativa (23 procent). I když jsou firmy v zavádění inovací momentálně spíše obezřetnější, v následujích šesti měsících se nechtějí držet zpátky a plánují investice i do jiných oblastí. 52 procent do optimalizace procesů a výroby, stejné množství do vývoje nových výrobků. A konečně 51 procent chce investovat do inovací pracovního prostředí pro zaměstnance.
I české domácnosti nahlížejí na inovace optikou energetických úspor. Průzkum ukázal, že devět z deseti Čechů řeší spotřebu energií v domácnosti. „Jakým způsobem a kde ušetřit se dnes zabývá téměř každý. V ČSOB to nejvíce vidíme na nárůstu financování nízkoenergetického bydlení. Objem sjednaných zvýhodněných hypoték na úsporné bydlení za skupinu ČSOB se meziročně více než zdevítinásobil,“ uvádí Jan Sadil, člen představenstva zodpovědný za retail.
Průzkum ČSOB Index inovací se konal v srpnu mezi 1000 respondenty z celé České republiky ve věku od 18 let. Základní osou je zjišťování pohledu populace na současný stav a očekávání v případě inovací a hodnocení míry naplňování těchto očekávání. Hodnota indexu se může pohybovat od nuly do sta bodů. Až hodnoty od 65 bodů výše lze považovat za velmi dobré a pod 25 bodů za velmi špatné. Další část průzkumu zahrnovala 500 zástupců firem, od nejmenších živnostníků až po střední podniky. Plošné šetření doplnilo 12 hloubkových rozhovorů přímo s vedoucími představiteli firem.