Během posledních desítek let se Česko stalo jednou ze zemí s nejkvalitnější péčí o předčasně narozené novorozence na světě. Předčasně se u nás narodí 7 200 novorozenců, což se rovná necelým 7 % porodů. V prvním měsíci života pak zemře jedno dítě z tisíce, což odpovídá 14. nejnižší hodnotě z 200 sledovaných zemí. V dalším posunu zdravotní péče pomáhají neziskové organizace, podpora veřejnosti, spolupráce na evropské úrovni, ale i digitální technologie. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Ročně se v Česku před 37. týdnem těhotenství narodí přibližně 7 200 dětí, což odpovídá zhruba 6,7 % ze všech porodů, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu pro rok 2020. Ještě v roce 2011 přitom tento podíl činil 8 %, což podle studie odpovídá současnému evropskému průměru.
V zachraňování předčasně narozených dětí jsou Češi světovými mistry
Předčasně narozené děti se daří čím dál častěji zachraňovat. V prvním měsíci po porodu u nás zemře jedno dítě z tisíce živě narozených (tzv. neonatální úmrtnost). To je přibližně devětkrát méně než v roce 1985, ukazují to data světové organizace UNICEF. Česko v tomto ve světě vyniká, jde totiž o 14. nejnižší hodnotu z 200 zemí, které UNICEF sleduje. Například v sousedním Německu do měsíce po porodu zemřou dvě děti z tisíce.
[Infografika 1 – Úmrtnost novorozenců v ČR]
Pomáhat se daří i maminkám. „V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře 5 ze 100 000 rodiček. Dá se tak říci, že jsou taková úmrtí u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o 17. nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných zemí. Je ale nutné dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší. Přeborníky v odvracení tzv. mateřské úmrtnosti jsou například Estonsko nebo Island, kde v období těhotenství a šestinedělí ze 100 000 žen nezemřela ani jedna rodička,” vysvětluje Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
V Česku rozvoji neonatologie pomáhají i digitální technologie
Během rozvoje péče o novorozence se postupně změnil i celkový přístup k dítěti a rodičce. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od narození přímý kontakt s matkou i otcem. Pokud toho není možné docílit fyzicky, hledají se alternativy. Čím dál více se tak začínají uplatňovat i digitální technologie. „Během několika posledních let vzniklo hned několik mobilních aplikací, které umožňují rodičům kontakt s dítětem, když s ním nemohou být, třeba pokud je matka hospitalizována na jiném oddělení než novorozenec. Například v USA už NHS (Národní zdravotní služba) schválila používání aplikace vCreate, která posílá rodičům notifikace a umožňuje jim komunikovat s dítětem,” vysvětluje David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici. Právě v rámci této spolupráce začaly v apolinářské porodnici využívat mobilní tablety. „Díky naší spolupráci s organizací Nedoklubko jsme se dozvěděli, že by si sestřičky na neonatologickém oddělení přály mít taky takovou možnost. Navázali jsme proto s tímto oddělením užší spolupráci a tablety i potřebné internetové připojení jim poskytli,” dodává Rozenský.
Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nový fenomén, jeho dlouhodobý dopad vědci teprve zkoumají. První výsledky nicméně vypadají nadějně. „Současné studie se zaměřují především na samotnou zkušenost maminek a sestřiček. Například 70 % sestřiček uvedlo, že tyto technologie podle nich rodinám pomáhají. Další studie pak naznačují, že využívání aplikací pomáhá matkám snižovat stres a navazovat vztah s dítětem. Podle studie publikované v roce 2021 ve vědeckém časopise Telemedicine and e-Health dokonce i pozitivně ovlivňují kojení. Každopádně vědci často zmiňují, že jsou zapotřebí další a dlouhodobější zkoumání, abychom mohli odhalit skutečný dopad těchto technologií,” míní David Rozenský z T-Mobile Czech Republic.
[Infografika 2 – Dlouhodobý vývoj v ČR]
Kontakt dítěte s matkou je důležitý pro vývoj mozku a životních funkcí
Význam kontaktu dítěte s matkou se odráží i v datech. „Takzvaný bonding s matkou po porodu několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Například incidence infekcí je o 35–45 % nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo,” říká Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku. Nejde ale jen o fyzický kontakt těsně po porodu. Zejména u předčasně narozených dětí, u kterých ve většině případů není poporodní bonding možný, je důležité i období následující. „Kromě imunity je vztah s matkou důležitý i pro vývoj mozku a dalších životních funkcí. Miminko se rychleji adaptuje na život tady a může být dříve propuštěno z nemocnice. Videohovory sice nemohou osobní kontakt nahradit, ale pokud není možný, jsou, už jen kvůli zdraví dítěte, užitečnou pomůckou. Každá hodina, kterou tráví matka s dítětem, je časem, který již nelze nahradit,” dodává Žáčková.
Předčasně se děti rodí hlavně velmi mladým rodičkám
Nejčastěji se děti předčasně rodí v severní Africe. Až 13,4 % novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám, anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25–29 let předčasné porody tvoří 6% podíl z celkových porodů, u rodiček ve věku 40 let a více je to 9 %, a u rodiček ve věku 19 let a méně dokonce 10 %, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
[Infografika 3 – Předčasné porody v ČR]
Tuzemská neonatologie v mnohém překonává nejen Východ, ale i Západ
K vysoké tuzemské úrovni neonatologie pomáhá i podpora veřejnosti a organizace Nedoklubko. To potvrzuje i Silke Mader, předsedkyně Evropské nadace pro péči o novorozence (EFCNI): „V rámci spolupráce s Českou republikou jsme především v úzkém kontaktu s organizací Nedoklubko. Společně pořádáme osvětové akce pro veřejnost a rodiče. Nedávno jsem osobně navštívila několik nemocnic v Praze a měla jsem šanci přesvědčit se, jak velkou cestu za poslední roky ušly. Jsou na velmi vysoké úrovni, zejména v porovnání s mnohými východními zeměmi.”
Péče o předčasně narozené děti v Česku v řadě aspektů předčí i některé západní země. „To, co nás může odlišovat i od spousty západních zemí je, že v 90. letech u nás došlo k odstupňování neonatologické péče. Lékaři v záchrankách tak vždy přesně vědí, kam mají matku odvézt, aby dostala potřebnou péči. Dítě pak má mnohem lepší prognózu, když se narodí tam, kde se narodit má,” uzavírá Žáčková. K modernizaci neonatologické péče přispívají i evropské peníze. Například v roce 2021 Fakultní nemocnice Plzeň nakoupila nové vybavení na Perinatologické centrum, jehož je neonatologie součástí, za 70 milionů korun, přičemž 60 milionů korun šlo z prostředků EU. Za tyto peníze nemocnice pořídila třeba nové inkubátory, infuzní techniku či novorozenecké ventilátory. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu pak všech 12 českých perinatologických center získalo 750 milionů korun na nákup nových přístrojů.