Poslanecká sněmovna dnes schválila návrh nového zákona o ochraně oznamovatelů neboli whistleblowingu. Ten by měl umožnit zejména zaměstnancům důvěrně upozornit na protiprávní jednání, o kterých se v práci dozvěděli. Poslanci oproti vládní předloze rozšířili působnost zákona i na oznámení týkající se všech přestupků s horní hranicí pokuty minimálně ve výši sto tisíc korun, nebude se tak týkat pouze trestných činů a vybraných přestupků. Anonymní oznámení u veřejných institucí a právnických osob, které jsou na ně napojeny, nakonec i přes podporu části sněmovny nebudou zahrnuta mezi ta zákonem chráněná Jak upozorňují experti z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr, společnosti se musí začít připravovat na zavedení oznamovacích systémů, které budou pro zaměstnance důvěryhodné a budou je tak využívat namísto anonymních podání úřadům, policii či do médií. Pokud ale firmy pouze formálně splní nově stanovené povinnosti, pak může jít jen o další bezúčelnou administrativu bez reálného přínosu, tak jak se tomu stalo dle dosavadních zkušenosti u některých veřejných institucí.
„Zkušenost jednoznačně ukazuje, že zapojení státních orgánů nemusí být jediným efektivním řešením, společnosti si s mnohými prohřešky dokážou poradit samy,“ říká advokát a lokální partner mezinárodní advokátní kanceláře Noerr Petr Hrnčíř. „Bohužel obdobná legislativa v okolních zemích se ukázala jako málo účinná, projevuje se nedůvěra oznamovatelů v zajištění anonymity. Nikdo nechce být označen za donašeče, řešit mobbing na pracovišti a mít případné špatné pracovní reference limitující další uplatnění na trhu práce. Proto jsou ve finále obdobné systémy využívány spíše sporadicky.“
Dosavadní praxe v České republice ukazuje, že například u ministerstev, která musí příslušnou evropskou směrnici dodržovat již od poloviny prosince 2021, byly relevantních podání jen jednotky. „Vypadá to, že zavedené systémy oznamování jsou spíše nefunkční. Podle naší analýzy jsou prakticky všechna podání vyhodnocena jako nerelevantní nebo nesplňující zákonné náležitosti. Obdobně dle informací poskytnutých jednotlivými ministerstvy bylo vyhodnoceno i 99 % podání v rámci oznamovacího systému zavedeného spolu se služebním zákonem před osmi lety,“ říká Petr Hrnčíř.
Nový zákon zavede dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem) a externí (prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti), který funguje již nyní. „Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení. Oznamovatelé musí věřit v dostatečně důkladné prověření svého podnětu a tomu, že nebudou postihováni. I pro zaměstnavatele je opravdu výhodné, pokud oznamovací systém nastaví tak, že bude pro zaměstnance důvěryhodný, mnoho oznámení tak mohou vyřešit interně bez zapojení úřadů a bez pokut,“ říká advokátka Lenka Sklenářová z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.
Zákon o ochraně oznamovatelů implementuje směrnici EU – lhůta pro implementaci ale uplynula již v prosinci 2021, takže veřejná správa je již povinná se touto směrnicí řídit. Účinnost zákona pro společnosti se bude odvíjet od délky legislativního procesu, dá se očekávat přibližně od poloviny letošního roku, pro menší zaměstnavatele s počtem zaměstnanců mezi 50 a 250 je pak v návrhu zákona stanovena konkrétně k 15. prosinci 2023.
O advokátní kanceláři Noerr
Mezinárodní advokátní kancelář Noerr je jednou z nejdéle působících mezinárodních advokátních kanceláří v Česku. Nabízí své služby předním mezinárodním, regionálním i českým společnostem. Noerr má silné postavení nejenom v Německu, ale také v regionu střední a východní Evropy, kde kancelář zastupuje více než 100 právních a daňových poradců. Pražská kancelář byla založena již v roce 1990 a přes 30 let radí zahraničním i lokálním klientům v souvislosti s jejich činností v České republice. Zaměřuje se především na poradenství v oblasti fúzí a akvizic, korporátního práva, bankovnictví a financí, restrukturalizace a insolvence, soudních sporů, nemovitostí a pracovního práva. Více informací naleznete na noerr.com