Rok 2023 překonal dosavadní teplotní rekordy a je nejteplejším rokem, který kdy byl na Zemi naměřen. Ve srovnání s průměrem let 1850–1900 byla v roce 2023 teplota o +1,46 °C vyšší, přibližujeme se tak hranici 1,5 °C, kterou Pařížská dohoda definuje jako kritickou (data pochází z měření Copernicus za leden–listopad 2023). Rekord podle předběžných dat ČHMU padl i v Česku, průměrná roční teplota 9,7 °C byla o 1,4 °C stupně vyšší, než je průměr let 1991–2020. Od roku 1960 – tedy za dobu života současných seniorů – vzrostla průměrná teplota v Česku o 2,2 °C. Hlavní příčinou růstu průměrných globálních teplot a dosahování nových teplotních rekordů je spalování fosilních paliv, respektive růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Ondráš Přibyla, ředitel Fakta o klimatu dává do souvislostí:
„Současné rekordy nejsou bohužel nic, co by klimatologové/žky nečekali. Věda hovoří jasně, pokud budeme dále spalovat fosilní paliva, a tím zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře, průměrná globální teplota dále poroste.
Proč je oteplování tak velký problém? Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby „nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C.“ Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points). Podobně jako větev snese určité zatížení než se zlomí, i některé části planetárního systému se mohou při postupujících klimatických změnách „zlomit“ a přejít do kvalitativně odlišného stavu. Na planetárních systémech je závislá stabilita naší společnosti.“
Růst koncentrací skleníkových plynů v atmosféře je hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Globální úsilí o snižování závislosti na fosilních palivech definují globální úmluvy, nejnověji Pařížská dohoda, na které staví své závazky ve snižování emisí jednotlivé státy světa včetně Česka. Pro zastavení oteplování je klíčové snížit emise co nejvíce již v této dekádě.
Kateřina Kolouchová, analytička Fakt o klimatu doplňuje:
„V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy a ideálně směřovat ke klimatické neutralitě v roce 2050.“
Vědecké a datové zajímavosti:
- Rok 2023 lze zařadit mezi roky, které velmi dobře zapadají do predikcí a scénářů vědců a vědkyň o vývoji klimatických podmínek v České republice. Tedy, že v České republice budou srážky stále zhruba stejné (dlouhodobě mírný růst s velkými rozdíly mezi jednotlivými roky), ale poroste průměrná teplota. I přes rekordní teploty byl rok 2023 podle ČHMÚ v Česku srážkově průměrný (předběžný roční úhrn srážek 728 mm představuje 106 % normálu let 1991–2020). Takové podmínky znamenají z dlouhodobé hlediska pro českou krajinu růst pravděpodobnosti epizod sucha.
- posledních 7 nejteplejších roků České republiky v historii měření bylo v posledních deseti letech.