V červnu 2024 proběhnou volby do Evropského parlamentu. Nové obsazení Parlamentu a Evropské komise bude důležité pro podobu unijního úsilí v ochraně klimatu pro léta 2024 až 2029. Tu do velké míry ovlivní i členské státy, jejichž hlavy na poli Evropské rady přijímají tzv. Strategickou agendu EU, která vytyčuje hlavní priority unie pro následujících pět let.
Minulý rok byl nejteplejším rokem v historii měření a projevy změny klimatu jako je sucho, požáry, povodně nebo v Česku kůrovcová kalamita, jsou pozorovatelné již nyní. EU se společně s téměř všemi státy zavázala v Pařížské dohodě udržet nárůst průměrné globální teploty pod 1,5 stupněm Celsia oproti předindustriální éře. Pro celý svět tak existuje určité množství emisí skleníkových plynů, které je možné do atmosféry vypustit, aby tato teplotní hranice nebyla překonána. Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu uvedl, že spravedlivý příspěvek EU ke globálnímu úsilí znamená snížit produkci emisí do roku 2040 o 90–95 % oproti roku 1990.
Ve Faktech o klimatu jsme k tématu unijní klimatické politiky, jejích dopadů na Česko a zasazení do světového kontextu připravili následující materiály:
ZÁKLADNÍ KAMENY KLIMATICKÉ POLITIKY EU
Klimatická politika EU je rámovaná především Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), která představuje strategii pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Na ni pak navazují konkrétní legislativní akty obsažené především v balíčku Fit for 55, jehož záměrem je dosáhnout střednědobého poklesu emisí skleníkových plynů v EU o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 pak Komise představila plán REPowerEU, který dále navýšil cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie či energetických úspor.
DOPADY NA ČESKO
Unijní klimatická politika, na jejíž tvorbě se Česko podílí, má odraz nejen v národních cílech pro snižování emisí, navyšování podílu obnovitelné energie, snižování spotřeby energie atd. Poskytuje i bezprecedentní finanční prostředky pro dekarbonizaci a modernizaci ekonomiky. Do konce dekády do Česka na tyto účely poputuje více než 1 000 miliard korun. A to jak díky zpoplatnění znečišťovatelů emisními povolenkami, tak díky nástroji pro oživení ekonomiky po pandemii Covid-19 či z klasických strukturálních fondů.
SVĚTOVÝ KONTEXT
Změna klimatu nezná hranice států, ochrana klimatu je tak globálním tématem. I díky každoročním klimatickým konferencím se ambice i implementace konkrétních opatření pro přesun od fosilních paliv k bezemisní ekonomice a společnosti daří alespoň částečně zvyšovat. Téměř 90 % světových emisí oxidu uhličitého je aktuálně pokryto nějakým typem závazku ke klimatické neutralitě, a to zahrnuje i největší světové emitenty Čínu, USA, EU nebo Indii.