První International Quantum Hackathon na FIT ČVUT přilákal 44 mladých talentů z celého světa. Devět studentských týmů dva dny pracovalo na řešení problémů pomocí kvantových technologií. Šíře řešených témat byla od rozpoznávání min v mořích, přes technologie v medicíně, bezpečnost v energetice až po vesmírné technologie. Vítězný tým se skládal ze studentů Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze a středoškoláka ze SPŠE Plzeň. Vyhlášení výsledků proběhlo na navazující konferenci Quantum Day 26. června 2024. Organizátory obou akcí za ČVUT v Praze byly Fakulta informačních technologií (FIT ČVUT) a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská (FJFI ČVUT) společně s agenturou CzechInvest a partnery IBM a Tensor Ventures.
Vítězství si odnesl tým studentů FIT ČVUT a studenta SPŠE Plzeň s názvem Tangus, který navrhl řešení složitého problému rozpoznávání min v mořích a oceánech využitelné pro civilní nákladní lodě a námořnictvo.
„Ke kvantovým technologiím jsme se dostali poprvé před pár lety, kdy jsme měli předmět Kvantové programování na FIT ČVUT, který u nás vzbudil zájem o kvantové programování. Problém, který jsme řešili, vycházel z mojí diplomové práce na řešení detekci malware, tedy škodlivých programů v počítači. Byl to jiný případ, ale myšlenka je stejná. Mám nějaký klasifikační problém a mám málo vzorků a chci je nějak klasifikovat a k řešení jsme využili kvantový počítač a strojové učení. Víru ve vítězství jsme měli, i když byly i krizové momenty, a jsme rádi, že to vyšlo,“ uvádí za vítězný tým Tangus Ing. Eliška Krátká, studentka FIT ČVUT.
Druhé místo získal tým Quties, reprezentovaný studenty FIT ČVUT, s Quantum radarem jako řešením screeningových technologií v medicíně. Třetí místo získal tým Toobee, složený ze studentů z FJFI a FIT ČVUT, za projekt orbitálního úklidu s řešením pomocí kvantové optimalizace a využitím satelitů pro mechanické čištění. „My jsme ti popeláři, kteří sbírají kameny ve vesmíru,“ směje se Michael Wagner za tým Toobee.
Tři vítězné týmy přijme ve čtvrtek 27. června na Pražském hradě Jaroslav Zajíček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Na Quantum Hackathon navázala konference Quantum Day, která přinesla informace o nejnovějších trendech v kvantových technologiích, příběhy nadějných start-upů a také slavnostní vyhlášení úspěšných studentských týmů předcházejícího International Quantum Hackathonu.
Programu druhého ročníku konference se zúčastnili špičkoví odborníci z vědecké komunity, průmyslu, investorů a vládních organizací, kteří diskutovali o možnostech využití kvantových technologií pro řešení reálných problémů. Mezi úvodními řečníky byl vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš a ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Oba se shodli, že kvantové technologie jsou klíčové a již formují a dále budou formovat naši budoucnost. Konstatovali, že pro to, aby ČR byla v globální konkurenci úspěšná je nezbytné, abychom intenzivně podporovali oblast výzkumu, vzdělávání a transferu technologií.
„Jednu z klíčových rolí bude hrát vzdělávání. Kvalifikovaní odborníci, a to nejen vysoce kvalifikovaní výzkumní pracovníci, ale také lidé, kteří budou schopni kvantové technologie využívat v každodenním životě. Z hlediska vzdělávání máme v Česku několik vysokoškolských programů, ale stále je to málo. Musíme zintenzivnit vzdělávání studentů, protože v současné době nevychází ze škol dost absolventů se znalostí kvantových technologií. Je třeba popularizovat kvantové technologie mezi mladými. Proto jsem nesmírně rád, že proběhl mezinárodní Quantum Hackathon, vlastně poprvé v Česku. Je potřeba zatraktivnit tuto oblast a přitáhnout zájem mladých lidi. Bylo skvělé, že na hackathonu byli i studenti středních škol – myslím, že právě o nich ještě určitě uslyšíme,“ doplnil Petr Kavalíř, zmocněnec vlády ČR pro kvantové technologie.
Konference nabídla několik panelových diskuzí a přednášek. Velké téma, kterému byl věnován jeden velký blok, jsou dopady kvantových technologií na kybernetickou bezpečnost.
„Největší hrozba je, že se tomu nebudeme věnovat, což je to, čeho se bojím v ČR, aby nám neujel vlak. Ale tady bych chtěl extrémně pochválit spolupráci s akademickou sférou, a také to, že komerční sektor začal táhnout za jeden provaz. Takže hlavní je nepolevit v tom úsilí, které se nám podařilo nastartovat,“ odpovídá Martin Švík, technologický ředitel IBM pro region severní, střední a východní Evropy a dodává: „Jsem extrémně pyšný na všechny, kdo byli součástí hackathonu. Pokud se někdo aktuálně věnuje AI, měl by se věnovat i kvantovým technologiím, protože se může brzy ukázat, že největší přínos bude až z této kombinace.“
Tato akce byla realizována v rámci projektu Podpora podnikavosti, který je součástí Národního plánu obnovy, komponenty 1.4. Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie, financovaného z EU Nástroje pro oživení a odolnost.
Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze se zaměřuje na nejmodernější oblasti informatiky a informačních technologií. Nabízí moderní bakalářský, magisterský a doktorský studijní program Informatika. Velký zájem uchazečů o studium umožňuje dynamický rozvoj fakulty a výběrovost. Více informací najdete na www.fit.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 19 000 studentů. V akademickém roce 2023/2024 má ČVUT v Praze akreditováno celkem 502 českých a 352 anglických studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských). Kromě fakult tvoří ČVUT v Praze také šest ústavů (Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Ústav technické a experimentální fyziky). ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 420. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení Subject Rankings 2024 pro „Architecture and Build Environments“ je ČVUT 151.–200., v „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–240. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical & Manufacturing Engineering“ na 201.–250. místě, u „Electrical & Electronic Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 307. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 301.–350. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 182. místě. Od roku 2020 je ČVUT členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje zajímavou a přínosnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique – L´X, Tallinn University of Technology, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute of Technology. Roku 2023 byla aliance rozšířena o HEC Paris a IESE Business School (University of Navarra). Více na www.cvut.cz.