AI Tinkers je zastřešující název pro koncept pravidelných setkávání odborníků, kteří se ve své práci zabývají umělou inteligencí, ale i nadšenců z řad bastlířů. Iniciativa vznikla v roce 2023 v Seattlu jako komunita technických expertů, kteří vyvíjejí aplikace založené na strojovém učení, například na velkých jazykových modelech (LLM) a generativní AI. Rychle se rozšířila přes Silicon Valley po celých USA i jinde ve světě. Pravidelné setkávání těchto odborníků má podpořit experimentování, sdílení znalostí a budování dalších inovací v oblasti umělé inteligence. V Praze nyní vznikla její česká odnož, kterou zakládá prg.ai ve spolupráci s Insane Business Ideas a laboratoří LIMESS, působící na katedře ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT.
První setkání pod hlavičkou AI Tinkers proběhlo ve středu 4. září 2024 na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Od klasické konference se však liší. „Návštěvníci slyšeli řečníky, kteří představili technologické či umělecké projekty, akademické výzkumy, bastlící projekty nebo nápady předcházející komerčním projektům a start-upům,” popsal Ing. Marek Miltner z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT, který akci připravuje coby spoluzakladatel laboratoře LIMESS (Laboratory of Intelligent Mobility and Energy Systems for Sustainability).
„Mezi jednotlivými evropskými městy panuje rivalita, kdo založí AI Tinkers a povede se mu ho zavést do širšího povědomí technologické komunity jako prvnímu. Pro Prahu je úspěch, že jsme předběhli Dublin a od založení AI Tinkers v Paříži nás dělí pouhý jeden den. V Budapešti a Varšavě se podobná setkání stále pouze připravují,” upozornil Miltner, který se v rámci svého doktorátu na FEL ČVUT věnuje využití AI v udržitelné energetice a chytré mobilitě.
„Start pražských AI Tinkers je přesně tím typem aktivity, která dál rozvíjí místní ekosystém. Na tomto celosvětovém úspěšném konceptu si cením především jeho otevřenosti při zachování kvality obsahu. Jsem přesvědčený, že ze setkávání tinkererů vzejde řada zajímavých nápadů a projektů. Že jde o iniciativu absolventa našeho programu prg.ai Minor je už jen milým bonusem,“ uvedl Lukáš Kačena, ředitel prg.ai.
Jak využít umělou inteligenci pro tvorbu umění i výhody Chat GPT
Na úvodní setkání dorazili mimo také hosté až ze Silicon Valley – Joe Heitzeberg, jeden z organizátorů globálních setkání AI Tinkers, nebo profesor Ram Rajagopal ze Stanfordovy univerzity, který je zároveň školitelem-specialistou Marka Miltnera.
Profesor Ram Rajagopal vystoupil s přednáškou zaměřenou na AI v energetice. Ta vychází z předpokladu, že navzdory rychlému zavádění nejsou technologie související s adaptací na dekarbonizaci (jako jsou fotovoltaické elektrárny, elektromobily a podzemní vedení) spravedlivě dostupné pro všechny. Profesor ve svém příspěvku nastínil, jak může umělá inteligence pomoci získat data, na jejichž základě by vznikla celostátní databáze solárních instalací, která by umožnila lepší pochopení vzorců zavádění této technologie a poskytla informace pro návrhy pobídek pro spravedlivé zavádění solárních technologií. Profesor Rajagopal v přednášce zmínil i potenciál zlepšení dostupnosti samotné umělé inteligence, aby mohla hrát lepší roli při utváření energetického systému.
V programu vystoupilo šest speakerů, kteří představili své projekty, po každé z prezentací byl prostor pro otázky z publika a diskuzi. Vizuální umělkyně Lenka Hámošová představila používání nástrojů umělé inteligence k vytváření kreativních uměleckých děl. Tomáš David Ye mluvil o aplikaci, která s pomocí umělé inteligence píše články o tématech, které trendují na Googlu a Amazonu. Následoval software developer Pavol Hejný, který nastínil výzvy, s jakými se setkal během dvouleté práce na zlepšování promtpbooku Chatu GPT. Technologii Chat GPT se věnoval i matematik a podnikatel Jakub Bareš. Popsal specifické metody, které se používají k trénování tohoto generativního jazykového modelu k vytváření textů určených k veřejnému vystupování. Petr Baudyš vystoupil s přednáškou na téma tvorby vlastního kvalitního programovacího copilotu do Vim skrze Calude 3.5. Designérka Julie Dítětová ukázala jeden ze svých posledních projektů, v rámci něhož využila technologii strojového učení k vytváření nových vzorů textilií. Vstupními daty jí byly archivní textilie z 18. století.
Další setkání nadšenců do umělé inteligence v rámci AI Tinkers proběhne 15. října 2024, registrace je zdarma.
Samostatná Fakulta elektrotechnická ČVUT vznikla v roce 1950. V dnešní době se skládá ze 17 kateder umístěných ve dvou budovách: v rámci hlavního kampusu ČVUT v Dejvicích a v naší historické budově na Karlově náměstí. Fakulta elektrotechnická poskytuje prvotřídní vzdělání v oblasti elektrotechniky a informatiky, elektroniky, telekomunikací, automatického řízení, kybernetiky a počítačového inženýrství. Fakulta se dlouhodobě řadí mezi prvních pět výzkumných institucí v České republice. Produkuje přibližně 30 % výzkumných výsledků celého ČVUT a má navázanou rozsáhlou vědeckou spolupráci se špičkovými světovými univerzitami i výzkumnými ústavy. Od roku 1950 Fakulta elektrotechnická vydala cca 30 000 diplomů, které byly vždy vysoce hodnoceny jako doklad prvotřídního vzdělání. Více informací najdete na www.fel.cvut.cz.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 19 000 studentů. V akademickém roce 2023/2024 má ČVUT v Praze akreditováno celkem 502 českých a 352 anglických studijních programů (bakalářských, magisterských a doktorských). Kromě fakult tvoří ČVUT v Praze také šest ústavů (Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Ústav tělesné výchovy a sportu, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky a Ústav technické a experimentální fyziky). ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků Metodiky 2017+ bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 420. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení Subject Rankings 2024 pro „Architecture and Build Environments“ je ČVUT 151.–200., v „Engineering – Civil and Structural” je ČVUT mezi 201.–240. místem, v oblasti „Mechanical, Aeronautical & Manufacturing Engineering“ na 201.–250. místě, u „Electrical & Electronic Engineering“ na 201.–250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201.–250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 307. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems” je na 201.–250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 251.–300. místě, v oblasti „Mathematics“ na 301.–350. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 182. místě. Od roku 2020 je ČVUT členem aliance prestižních technických univerzit EuroTeQ. Ta představuje zajímavou a přínosnou příležitost pro studenty, vědecké pracovníky i zaměstnance zapojit se do projektu, který si klade za ambici posunout kvalitu vysokého školství na vyšší úroveň. Dalšími členy skupiny EuroTeQ jsou Technical University of Munich, Technical University of Denmark, Technical University of Eindhoven, École Polytechnique – L´X, Tallinn University of Technology, École polytechnique fédérale de Lausanne a Technion Israel Institute of Technology. Roku 2023 byla aliance rozšířena o HEC Paris a IESE Business School (University of Navarra). Více na www.cvut.cz.