Černý kašel jako důsledek migrační vlny z Ukrajiny nebo mamografické vyšetření způsobující růst nádoru prsu

Jaké zdravotní dezinformace se šíří v Česku a kolik lidí jim věří? 

  Více než polovina respondentů (53 %) dotazovaná v aktuálně zveřejněné vlně reprezentativního výzkumu CEDMO Trends považuje za věrohodnou informaci, podle které je nárůst výskytu černého kašle na území České republiky důsledkem migrační vlny z Ukrajiny a podle níž většinu nakažených v letošním roce tvoří právě uprchlíci z Ukrajiny. S touto nepravdivou informací se setkalo 40 % české populace, přičemž 6 % ji nejen zaregistrovalo, ale i aktivně šířilo dál. Uvedená zjištění vyplynula z longitudinálního panelového výzkumu CEDMO Trends ČR, jehož zadavatelem je mezinárodní multioborový hub CEDMO při Univerzitě Karlově. 

Příchod uprchlíků v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině považuje za jeden ze zásadních problémů České republiky 67 % populace starší 16 let. Za vůbec nejzávažnější problém Česka, jej označilo 7 % dotazovaných. „Téma uprchlíků z Ukrajiny je častým námětem nepravdivých narativů, které skutečně obviňují Ukrajince i ze šíření nakažlivých nemocí. Staví přitom na relativně nižší míře proočkovanosti na Ukrajině, ale ignorují, že v České republice proběhlo několik očkovacích kampaní zaměřených na uprchlíky,“ uvádí Petr Gongala z platformy Demagog.cz, která se zabývá ověřováním pravdivosti informací už od roku 2012 a od roku 2021 je členem konsorcia CEDMO.  

Povědomí o aktuálních zdravotních dezinformačních narativech

A screenshot of a computer

Description automatically generated

Graf č. 1: Otázka průzkumu: “Do jaké míry máte povědomí o následujících zprávách, resp. informacích?“, N=2 726, Zdroj: CEDMO Trends 16. vlna

Datový analytik CEDMO Trends Lukáš Kutil doplňuje: „V případě dezinformačního narativu týkajícího se výskytu černého kašle jsme zaznamenali nejen vysoký dosah — zaznamenalo jej 40 % lidí, ale také vysokou důvěryhodnost — 53 % ze všech dotázaných jej považovalo za věrohodný. Důvěryhodnost se přitom zvyšovala s věkem respondentů. Zatímco mezi nejmladšími ho považovalo za věrohodný 37 % lidí, mezi nejstaršími to bylo až 60 %.“ 

Věrohodnost aktuálních zdravotních dezinformačních narativů

A screenshot of a computer

Description automatically generated

Graf č. 2: Otázka průzkumu: “Do jaké míry považujete následující zprávy za nevěrohodné, nebo naopak věrohodné?“, N=2 726, Zdroj: CEDMO Trends 16. vlna

Není bez zajímavosti, že v posledním půl roce navíc stabilně klesá počet lidí, kteří vnímají jako dezinformace takový mediální obsah, který manipulativně zpochybňuje role agresora a obránce v kontextu probíhající války, nebo lživě připisuje Ukrajincům negativní vlastnosti a činy. Současně se v posledních šesti měsících zvyšuje počet lidí, kteří naopak považují pravdivé zprávy o Ukrajině za dezinformace ve smyslu ´západní propagandy´,“ interpretuje Lukáš Kutil aktuální trendy vývoje a dále dodává: „Polovina Čechů a Češek také dlouhodobě uvádí, že mají problém rozpoznat pravdivost zpráv týkajících se Ukrajiny, které se k nim dostávají z médií.“ 

Více než desetina (12 %) respondentů se v měsíci předcházejícím šetření také setkala s nepravdivým tvrzením o souvislosti mamografického screeningu ženského prsu s růstem nádoru a šířením metastáz. Zpráva obsahovala i informaci, podle které Švýcarsko jako první země na světě zakázalo mamografické vyšetření z důvodu vysokého (nadpolovičního) podílu falešně pozitivních výsledků. Tento nepravdivý narativ označila za věrohodný bezmála čtvrtina respondentů CEDMO Trends (23 %).

Profesorka Vanda Boštíková, prorektorka Univerzity obrany pro vědeckou a expertní činnost, která pro CEDMO dlouhodobě analyzuje dezinformace a misinformace z oblasti biomedicíny, uvádí: „Narativ, podle kterého mamografy více škodí, než pomáhají, se poprvé objevil již v roce 2016, a to v rumunských médiích. Shodou okolností je to právě Rumunsko, kde je rakovina prsu jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen. Dle Světové zdravotnické organizace má právě tato diagnóza 16% podíl na celkovém počtu každoročních nových onkologických diagnóz. Podle řady nepravdivých tvrzení, kolujících na sociálních sítích, je při mamografickém vyšetření zdravá, velmi citlivá tkáň mléčné žlázy bombardována radioaktivním zářením, čímž dochází ke stimulaci růstu nádoru a šíření metastáz. Opak je pravdou — dávka záření používaná při mamografii je velmi nízká, srovnatelná s dávkou používanou při zubním rentgenu. Expozice záření není nebezpečná a nemůže způsobit onkologické onemocnění.“

Z dalších zdravotnických dezinformací, které se v posledních týdnech šířily ve veřejném prostoru, zachytili fact-checkeři hubu CEDMO následující sdělení: 

  • Světová zdravotnická organizace (WHO) a Evropská unie uzavřely pandemickou smlouvu, která zajišťuje WHO v případě pandemií pravomoc vynutit povinné očkování a povinné karantény. 

(zaregistrovalo 10 % respondentů, považuje za důvěryhodné 31% respondentů)

  • Japonsko vydalo formální omluvu lidem kvůli očkování proti onemocnění covid-19. Očkovaní lidé podle japonské vlády nyní zažívají období zvýšeného výskytu rakovin, infarktů a mrtvice. 

(zaregistrovalo 10  % respondentů, považuje za důvěryhodné 24 % respondentů)

  • Vláda Německa přiznala, že k pandemii onemocnění covid-19 v letech 2021-2022 nedošlo. Šlo o psychologickou operaci, která měla otestovat povolnost veřejnosti vůči mRNA vakcíně a karanténě.

(zaregistrovalo 6 % respondentů, považuje za důvěryhodné 15 % respondentů)