Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), působící při Univerzitě Karlově, uskutečnila v rámci dlouhodobého výzkumu CEDMO Trends tematické šetření zaměřené na otázky spojené s klimatickou změnou. Výsledky spolu s přehledem nejrozšířenějších nepravdivých či zavádějících zpráv a konspiračních teorií, které se v souvislosti s klimatickou změnou šíří v digitálním prostoru střední Evropy, publikovala na svých stránkách v nejnovějším CEDMO Special Briefu. 

Postoj ke klimatické změně a životnímu prostředí

42 % dotázaných dlouhodobého panelového výzkumu CEDMO Trends, který je reprezentativní pro obecnou populaci České republiky starší 16 let, se domnívá, že klimatická změna a s ní související globální oteplování jsou způsobeny lidstvem. Přibližně stejný podíl (43 %) respondentů přisuzuje klimatickou změnu kromě vlivu člověka i přírodním faktorům. Zbývajících 15 % se přiklání k názoru, že klimatická změna s lidskou činností nesouvisí. Svůj postoj k životnímu prostředí hodnotí česká populace nejčastěji jako vlažný. Za alespoň částečně aktivní jej považuje 44 % dotázaných. I přes nízkou míru vlastní aktivity si většina obyvatel České republiky myslí, že je potřeba povědomí o problematice klimatické změny zvyšovat (70 %). 

K řešení klimatické změny panuje v tuzemské populaci převážně vstřícný postoj. Podle necelých dvou třetin (59 %) je potřeba investovat do technologií pro zachycování emisí produkovaných spalováním fosilních paliv. Přibližně stejný podíl dotázaných (58 %) se domnnívá, že je třeba začlenit opatření proti klimatickým změnám do národních politik a investovat více peněz do zmírnění dopadů klimatických změn. Pouhá čtvrtina (24 %) však souhlasí i s tvrzením, že by česká vláda měla investovat do boje proti klimatickým změnám v nejméně rozvinutých zemích světa. Desetina respondentů (13 %) pak souhlasí s tvrzením, že lidstvo má právo měnit životní prostředí i na úkor jiných živočišných druhů. 

Postoj k technologiím určeným k ochlazení planety

Za nejvíce smysluplné technologie určené k ochlazení planety považuje nejvíce dotázaných reforestaci (tj. znovuzalesnění či zahušťování zalesnění u původně lesních ploch) a aforestaci (tj. zalesňování nových původně nezalesněných ploch). 

Graf: Postoj k technologiím určeným k ochlazení planety: průměrná hodnota pořadí řazení jednotlivých technologií na škále (1) nejvíce smysluplné až (6) nejméně smysluplné. Zdroj: CEDMO Trends, N=3 007 

Naopak nejhorší hodnocení z hlediska smysluplnosti si u respondentů vysloužily technologie spočívající v umístění zrcadel ve vesmíru nebo rozptylování síranových aerosolů ve stratosféře. Prostřední hodnocení získaly možnosti tvorby energie z biomasy se zachycením a následným podzemním uložením oxidu uhličitého a přímé zachytávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho podzemní ukládání. 

Klimatické inženýrství (geoengineering)

Podle CEDMO Trends vnímá pětina Čechů (20 %) klimatické inženýrství jako pseudovědu, která má zajistit firmám a výzkumným organizacím financování. Necelá desetina (9 %) má za to, že se jedná o technologie (např. chemtrails), s jejichž pomocí vlády chtějí ovládnout obyvatelstvo. Třetina respondentů (34 %) vnímá klimatické inženýrství jako zoufalé vědecké řešení, uplatňované, když se nedaří jinými způsoby snižovat množství vypouštěného oxidu uhličitého. Bezmála pětina (18 %) se domnívá, že pokud bude lidstvo klimatické inženýrství používat, planetu si zničí. Necelá desetina (9 %) si myslí, že pojem klimatické inženýrství vystihuje lidské zásahy do atmosféry s cílem oteplit (nikoliv ochladit) planetu. 

Relativizace dopadů změny klimatu a vlivu oxidu uhličitého

V online prostoru se opakovaně objevují příspěvky bagatelizující podíl člověka na oteplování planety, zpochybňující růst hladiny moří nebo vliv oxidu uhličitého na klima. V první polovině roku 2024 se takřka po celé Evropě v této souvislosti nejčastěji šířily příspěvky, podle nichž je zvyšování oxidu uhličitého v atmosféře obecně prospěšné či alespoň nikterak ohrožující, a také tvrzení, že lidstvo není viníkem klimatické změny nebo že na ni má pouze minimální vliv. 

Požáry a jiné neduhy elektromobilů

„Příspěvky na sociálních sítích obsahující záběry, na kterých údajně dochází k požárům nebo výbuchům elektromobilů jsou opakujícím se fenoménem,“ uvádí Petr Gongala z platformy Demagog.cz a dodává: „Virální příspěvky, které se šíří už od jara loňského roku ve většině evropských zemí, mylně vydávají záběry požárů aut s běžným spalovacím motorem za požáry elektromobilů. Další příspěvky zahrnují nepravdivé či zkreslené informace o vyšší míře znečišťování ovzduší elektromobily ve srovnání s vozidly se spalovacím motorem, nebo uvádějí příklady, kdy se elektroautům v chladném či extrémním počasí náhle vybila baterie a blokovaly vozovky.“ 

Obrázek: Facebookový příspěvek, podle kterého v Německu silnice blokují elektromobily, které se náhle vybily v chladném počasí. Fotografie, kterou autor textu používá jako důkaz, ve skutečnosti pochází z roku 2011 a zachycuje auta uvízlá ve sněhové bouři v USA. Zdroj: cedmohub.eu

Konspirační teorie 

Podle zjištění členů organizace EFCSN (European Fact-Checking Standards Network) se nepravdivé nebo zavádějící narativy i konspirační teorie související s klimatickou změnou v první polovině roku 2024 šířily více ve východní části Evropy než západní. 

„Konspirační teorie týkající se geoinženýrství jsou časté v radikálnější části dezinformační scény. Pro širší publikum se stávají relevantními v době významných přírodních katastrof, které se těší rozsáhlému mediálnímu pokrytí — jako jsou například povodně, zemětřesení nebo požáry,“ uvádí Marcel Kiełtyka, člen představenstva polské Asociace Demagog.pl, která se zabývá ověřováním faktů a je součástí středoevropského hubu CEDMO. „Ačkoli se narativy liší v závislosti na konkrétním kontextu, jednou z charakteristik je tvrzení, že ničivé přírodní pohromy jsou záměrně způsobovány vládami nebo elitami s cílem ovládat obyvatelstvo,“ dodává Marcel Kiełtyka. 

Umělá inteligence (AI) v energetice

Respondenti se většinově shodují na tom, že zapojení umělé inteligence do energetiky povede ke zvýšení efektivity využití elektřiny a pomůže odhalit hrozící poruchy. Tato tvrzení podporuje více než polovina dotázaných (51 %). Na druhou stranu s negativním a zavádějícím tvrzením, že zapojení umělé inteligence do řízení spotřeby elektřiny nepovede ke snížení její spotřeby, ale naopak ke zvýšení, souhlasí sice nejméně respondentů, nikoliv však zanedbatelně málo: 32 %. „S tvrzením o zvýšení spotřeby elektřiny souvisí vliv respondenty vnímaného vystavení dezinformacím; 45 % lidí, kteří se dle vlastních slov cítí být silně vystaveni dezinformacím, věří, že zapojení umělé inteligence do energetiky zvýší spotřebu elektřiny. U slabě exponovaných je to jen 29 %,“ komentuje zjištění výzkumu datový analytik CEDMO Trends Lukáš Kutil a pokračuje: „Zároveň 40 % slabě exponovaných u této otázky neví, jak odpovědět, přičemž v případě silně exponovaných se jedná pouze o 15 %. Podobný trend jsme zaznamenali také u otázky efektivity využití elektřiny – čím silnější expozice dezinformacím, tím byli lidé rozhodnější. Expozice dezinformacím tedy v otázkách po zapojení umělé inteligence do energetiky souvisí se silou přesvědčení, respektive nerozhodnosti.“