Jubilejní 30. ročník Podzimní plynárenské konference (PPK) se konal ve dnech 22.–23. října 2024 a přinesl aktuální pohled na situaci v energetice a zejména v plynárenství. Kromě vývoje v ČR se hovořilo i o vývoji na mezinárodní úrovni, a to díky zahraničním řečníkům, kteří se zaměřili na budoucnost plynů v evropském kontextu. Konference se zabývala strategickými tématy, jako je role plynů v energetickém mixu, dekarbonizace, energetická bezpečnost, budoucí význam zelených plynů a technologií, dopad očekávaných změn na spotřebitele, a v závěru také aktuální legislativou EU, která ovlivní budoucí podobu celého sektoru plynárenství.
Praha, 1. listopadu 2024 – Podzimní plynárenská konference, pořádaná Českým plynárenským svazem, je tradičním setkáním odborníků z oblasti energetiky, přičemž letos oslavila významné jubileum – 30. ročník. Hlavními tématy byly dekarbonizace, flexibilita a spolehlivost energetických systémů, jejichž vývoj stále více závisí na využití různých forem plynu včetně jeho zelených variant. Zásadní roli sehrály odborné bloky, které se věnovaly nejen energetické bezpečnosti, ale i dopadům klimatické legislativy EU a možnostem rozvoje zelených plynů.
Plyn jako klíčová energie budoucnosti
„Jedním z klíčových bodů konference byla z mého pohledu prezentace společnosti Frontier Economics. Ta pro Eurogas, naši sesterskou evropskou organizaci, udělala velkou studii, kde se úloha plynu zkoumá i v delším časovém horizontu. Jejich závěrem je, že i v roce 2050 bude v Evropě role plynu stále důležitá, ne-li z hlediska energetické bezpečnosti důležitější, než je dnes,“ řekl Josef Kotrba, generální ředitel Českého plynárenského svazu.
První den zahájil blok České plynárenství – vize dekarbonizace, který se mimo jiné soustředil na strategické i legislativní aspekty dekarbonizace a příležitosti pro českou energetiku. „Dekarbonizace je složitá otázka, důležité je ale mít jak krátkodobé, tak i dlouhodobé cíle. Ty krátkodobé potřebujeme kvůli jistotě, že můžeme používat technologie, které známe, abychom dodali vše, co si stanovíme. Potřebujeme ale také dlouhodobé cíle, které se možná dnes zdají být nesplnitelné, budou nás ale motivovat k hledání nových řešení a způsobů, jak pracovat s dekarbonizací a snižováním dopadů na životní prostředí,“ uvedl Jan Zápotočný, jeden z diskutujících a také místopředseda představenstva společnosti E.ON Energie, a.s.
Budoucnost teplárenství patří plynu
Následující blok s názvem Role plynů v národním energetickém mixu reflektoval klíčovou úlohu plynových zdrojů při zajišťování flexibility a bezpečnosti energetických systémů. V diskusi se účastníci shodli, že jednu z důležitých rolí bude plyn zastávat v teplárenství. „V příštích letech a ve střednědobém horizontu bude role plynu v české energetice velmi důležitá. Česko teď při výrobě tepla a elektřiny významně spoléhá na uhlí, ale uhelné zdroje se budou postupně odstavovat a roli řiditelného, spolehlivého a bezpečného zdroje převezme zemní plyn, který má mnohem nižší emise než právě uhlí,“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Zelené plyny: biometan jako příležitost pro soběstačnost
Druhý den konference zahájil blok Možnosti rozvoje zelených plynů, kde se hovořilo o potenciálu vodíku, biometanu a dalších obnovitelných či nízkoemisních plynů v budoucím energetickém mixu. Zaznělo tu, že je klíčové zkoumat reálné možnosti využití všech obnovitelných plynů. Soustředit se jen na obnovitelný vodík (RFNBO H2) pro plnění cílů směrnice RED III v podmínkách ČR by nemělo být jedinou vhodnou strategií. Dalším vhodným nástrojem pro start vodíkové ekonomiky v ČR by mohl být i rozvoj nízkouhlíkového vodíku. Svou roli může sehrát i obnovitelný metan. Důležitým faktorem bude konečná cena pro spotřebitele a udržení konkurenceschopnosti v rámci dekarbonizace. Bohužel se aktuálně potýkáme s velkou regulací pro výrobu obnovitelných plynů, která je pro jejich rozvoj velká bariéra. Bez importu zeleného vodíku se tedy neobejdeme. Jednatel společnosti GasNet, s.r.o. Thomas Merker v průběhu diskuse poukázal na významnou roli biometanu v dopravě a schopnost ČR nahradit až 15 % dovozu plynu výrobou vlastního biometanu, který by výrazně snížil naši importní závislost a tím také přispěl k vyšší energetické bezpečnosti. Co se týče vodíku, z pohledu distribuční soustavy již existuje připravenost distribuovat až 20procentní podíl vodíku v zemním plynu.
Bloku Implementace evropské klimatické legislativy, kde byla řeč o novele LEX OZE III i o systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS II, vystřídala diskuse s názvem V hlavní roli spotřebitel. V ní zaznělo, že pro spotřebitele je na prvním místě důležitá jistota, kterou ale v současnosti nemá, a Kamil Čermák z ČEZ ESCO opět zdůraznil klíčovou roli plynu v centrálním zásobování teplem, na němž závisí bezmála čtyři miliony obyvatel ČR.
Zajistí plyn energetickou stabilitu ČR?
Ludvík Baleka, předseda představenstva Pražské plynárenské, na závěr dodal: „Role plynu bude pro ČR důležitá nejen v krátkodobém, ale i ve střednědobém horizontu, a to hlavně kvůli nárůstu energie z obnovitelných zdrojů, které mají mnohdy obtížně predikovatelnou dodávku, což v našich podmínkách střední Evropy platí dvojnásob. Když ale říkám plyn, tak tím nemyslím jen ten zemní. Ten bude postupně nahrazován obnovitelnými plyny, například biometanem a vodíkem.“
Podzimní plynárenská konference je jednou ze dvou klíčových oborových událostí, které pořádá Český plynárenský svaz. Jarní SymGas má spíše technický charakter a je zaměřen na odborné novinky či přicházející technologie. PPK se věnuje strategickým tématům včetně budoucnosti plynárenství. „Konference se v tomto formátu mohla konat jen díky našim sponzorům. Tím hlavním byla Pražská plynárenská, dále Pražská plynárenská Distribuce, E.ON, E.GD a ČEZ. Tímto bych nejen jim, ale i všem přednášejícím, moderátorům a samozřejmě účastníkům ze srdce rád poděkoval a doufám, že si letošní ročník všichni užili,” uzavřel Josef Kotrba.
Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství
a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce 1931. ČPS v současné době sdružuje téměř 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 190 individuálních členů, ve velké většině špičkových plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.