Hnutí DUHA představuje kampaň „Divočina nabeton” Vláda váhá s vyhlášením NP Křivoklátsko, novela zákona může divočinu zabetonovat

4. listopadu 2024 – Hnutí DUHA na pražské Náplavce dnes oficiálně spouští kampaň „Divočina nabeton”. Kampaň svým názvem upozorňuje na křižovatku, před kterou nyní stojí divoká příroda z důvodu novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny. Je možné, že dojde k rozšíření míst s divokou přírodou nebo se naopak může stát, že výsledkem bude zabetonování míst, která byla desítky let chráněná. Vláda s vyhlášením NP Křivoklátsko váhá a hrozí, že toto rozhodnutí během svého volebního období nestihne. 

Vzhledem k vládním průtahům Hnutí DUHA spustilo veřejnou výzvu www.divocinanabeton.cz  ke které se připojilo téměř 2000 lidí. Na Rašínově nábřeží u paty Palackého mostu v Praze vyvěsilo velký banner, který na kampaň a výzvu upozorňuje.

Na jednání vlády se blíží novela zákona, která povede k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Uvede tak do souladu ekologické hodnoty tohoto území a formu jejich ochrany naplňující Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 [1] a programové prohlášení vlády.

Spolu s vyhlášením národního parku Křivoklátsko má novela zákona o ochraně přírody

a krajiny přinést řadu změn, které se zásadně dotýkají kvality ochrany přírody ve všech našich

národních parcích. Na hlavních pravidlech v národních parcích, tedy zonaci [2] a plánu péče, dosud vždy rady národních parků hledaly většinovou shodu. Novela zákona však v rámci koaličního vyjednávání navrhuje, aby o nich hlasovali zástupci obcí a odborníci na ochranu přírody zvlášť. Tím by se do diskuze vnesla stranická dynamika, která jednání o kompromisech mezi ochranou přírody a rozvojem obcí znemožňuje. Faktické rozdělení rad na dva útvary by vedlo k vytváření tlaku na politické strany či MŽP, namísto snahy o dohodu v rámci orgánů, které ve všech národních parcích již mají dobře vybudovanou pozici.     

Pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně  k novele zákona budou pravděpodobně podobné podnětům z meziresortního připomínkového řízení. Ty například navrhovaly vytvořit v divočině hustou cestní síť, protipožární průseky, betonové nádrže a vyklízet mrtvé dřevo kvůli riziku šíření ohně. Také navrhovaly, aby v národních parcích nadále nebyla hlavním cílem výhradně ochrana přírody – to by vedlo k další developerské zástavbě národních parků. Lze rovněž očekávat, že bude napaden cíl zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů na převažující ploše území národních parků.

Eliška Vozníková, vedoucí kampaně Divočina nabeton, řekla:

„Kampaň Divočina nabeton usiluje o svižný průchod zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem a zároveň zabránění pozměňovacím návrhům, které by národní parky  zalily betonem. Zcela zásadní je nejen vyhlášení NP Křivoklátsko, ale rovněž vyhlášení CHKO Soutok, CHKO Krušné hory a zkvalitnění ochrany ostatních již vyhlášených chráněných území či zajištění důsledné ochrany dalších cenných území, která dosud chráněná nejsou.”

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA, řekl:

“Situace kolem vyhlášení NP Křivoklátsko je napjatá a vláda si dává na čas. Zdá se, že uměle vyvolaný odpor obcí byl pouze předehrou. V Parlamentu nejspíš zažijeme podobnou situaci jako v roce 2017 při poslední novele zákona, která upřesnila pravidla pro národní parky, kdy řada pozměňovacích návrhů poslanců, a zejména pak Senátu usilovala národní parky destabilizovat a otevřít developerské zástavbě. A tak budou národní parky brzy čelit návrhům na náhradu divoké přírody hasičským cvičištěm, ačkoli je případné požáry lesů v národních parcích potřeba hasit letecky. Hrozí také další útoky na přírodu kvůli tlakům na zástavbu.”

Jeňýk Hofmeister z Katedry ekologie lesa FLD ČZU k ochraně divoké přírody v ČR, řekl:

“Na základě současného poznání ohrožení biologické rozmanitosti střední Evropy považuji za žádoucí, abychom i v kulturní krajině střední Evropy ponechali dostatečný prostor divoké přírodě, tak jak nás k tomu vybízí Strategie ochrany biodiverzity EU do roku 2030. Ve věci vyhlašování NP Křivoklátsko by unikátnost zdejší přírody a přetrvávající nevhodný management měl představovat dostatečně přesvědčivou odpověď na otázku, zda národní park ano či ne. Naopak je na místě otázka, proč je navrhovaný národní park tak malý a jeho vyhlášení přichází tak pozdě.” 

[1] https://www.mzp.cz/cz/biologicka_rozmanitost_2030

[2] Zonace národních parků určuje geografické rozložení části území, která jsou určena především ochraně přírody, a která slouží především pro rozvoj místních obcí.