Přestože Češi ve třídění odpadu nepolevují, v minulém roce se v České republice vytřídilo přibližně o 6,5 tisíce tun skla méně než v roce 2022. Sklo jako obalový materiál lze používat opakovaně, přičemž zachovává chuť i nutriční vlastnosti potravin a je možné ho 100% recyklovat. Bohužel někteří lidé stále vyhazují sklo do komunálního odpadu, čímž komplikují proces recyklace.
Podle posledních údajů společnosti EKO-KOM se míra recyklace obalů v ČR meziročně zvýšila o 4 procentní body. Přispěli k tomu zejména občané, kterým třídění odpadu není lhostejné. „Až 75 % obyvatel ČR pravidelně třídí odpad. To jsou skvělá čísla i ve srovnání s ostatními evropskými státy. Je to výsledek více než 20 let systematické práce obcí, měst, svozových firem, autorizovaných obalových společností a hlavně každého jednotlivého člověka, který dobrovolně třídí,“ říká Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.
Pozitivní trend však nenastal u třídění skla. Vytřídilo se přibližně o 6,5 tisíce použitých skleněných obalů a lahví méně, což pocítili i čeští skláři. „Množství použitého skla, které jsme získali z trhu v České republice, se v roce 2023 v porovnání s rokem 2022 snížilo o 20 %. Důvodem je kromě poklesu třídění skla také prodej střepů do okolních zemí,“ vysvětluje Regina Bělohoubková, mluvčí firmy Vetropack Moravia Glass, která působí v Česku jako jediný recyklátor skla, jež z něj zároveň vyrábí nové skleněné obaly.
- Skleněné lahve lze používat až do doby, než se poškodí
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak přispět k ochraně naší planety, je opětovné používání obalových materiálů. Sklo je v tomto ohledu ideálním příkladem. Zavařovací sklenice můžeme používat opakovaně, dokud se nepoškodí. Některé skleněné lahve od piva, minerálních vod nebo džusů jsou vratné a mohou být naplněny znovu 20 až 50krát. Pokud není možné skleněnou lahev vrátit, je důležité si uvědomit, že sklo je plně recyklovatelné a rozhodně by nemělo skončit v komunálním odpadu.
- Sklo zachovává chuť potravin a nápojů spolu s jejich nutričními vlastnostmi.
Mnozí z nás mají tendenci opakovaně používat plastové lahve a plnit je různými domácími šťávami, džusy nebo obyčejnou vodou. Na první pohled se nám zdají být praktičtější a lehčí než skleněné. Rozdíl však spočívá v kvalitě materiálu, který ovlivňuje chuť a vlastnosti nápoje uvnitř. „Sklo je inertní a nereaguje s obsahem, takže je ideální pro balení potravin, nápojů a léčiv. Zabraňuje kontaminaci a zachovává chuť, vůni a kvalitu produktu. Poskytuje silnou bariéru proti kyslíku, vlhkosti a dalším vnějším faktorům, což pomáhá zachovat čerstvost a trvanlivost produktů, zejména citlivých položek, jako jsou potraviny a nápoje,“ vysvětluje docent Pavel Diviš z Ústavu chemie potravin a biotechnologií Vysokého učení technického v Brně.
- Jedná se o 100% recyklovatelný materiál
Aby bylo možné zahájit proces recyklace skla, musí občané nejprve třídit použité skleněné obaly a následně je vyhodit do zeleného kontejneru, přičemž není nutné je předtím umývat nebo čistit. Obecně platí, že čím více recyklovatelných složek objemově vytřídíme, tím méně zbytkového nerecyklovatelného odpadu, který musí být likvidován na skládkách nebo ve spalovnách, zůstane.
Je třeba dodat, že skleněné obaly nelze spálit, protože sklo je anorganický materiál, který se při spalování nerozkládá ani nehoří. V rámci procesu recyklace je ale možné sklo tavit a následně tvarovat. „Sklo je 100% recyklovatelný materiál. V rámci procesu recyklace se vyseparované skleněné střepy roztaví a směs se použije na výrobu nových skleněných výrobků,“ vysvětluje Miroslav Horký, vedoucí recyklační linky společnosti Vetropack Moravia Glass. Pokud lidé házejí sklo do komunálního kontejneru, přispívají tím jen ke zvyšování objemu odpadu na skládkách.
- Nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla
Vyseparované použité skleněné obaly, které putují na recyklaci, jsou využity jako druhotná surovina, čímž se šetří primární surovina, v tomto případě například sklářský písek, a zároveň i energie na její zpracování. „Sklo se vyrábí především ze surovin, jako je písek, soda a vápenec. Recyklace skla snižuje potřebu těžit a zpracovávat tyto suroviny, šetří přírodní zdroje a chrání ekosystémy,“ pokračuje Diviš. Podle Borise Sluky, generálního ředitele společnosti Vetropack Moravia Glass, není použité sklo odpadem, ale cenným zdrojem. „Použité skleněné lahve či potravinářské obaly nepovažujeme za odpad, ale za zdroj, protože nové skleněné obaly mohou obsahovat až 90 % použitého skla, pokud lidé v Česku budou házet použité sklo do zelených a bílých kontejnerů. Při recyklaci navíc sklo neztrácí žádné své původní vlastnosti,“ vysvětluje Sluka.
- Recyklací jedné tuny skla lze zabránit uvolnění až 300 kg CO₂
Výroba nového skleněného obalu z použitého skla, kromě toho, že šetří přírodní zdroje, vyžaduje méně energie a zároveň produkuje nižší emise CO₂ než výroba z primárních surovin. „Ročně dokážeme zrecyklovat až 170 tisíc tun použitého skla, přičemž jediným limitujícím faktorem je jeho nedostatek. Za každých 10 procent střepů, které přidáme do vsázky, ušetříme přibližně 3 procenta energie a 7 procent oxidu uhličitého. Pokud budou lidé házet nepotřebné sklo do zelených a bílých kontejnerů, můžeme tak společně přispět k ochraně životního prostředí v Česku,“ vysvětluje Sluka. Docent Diviš zároveň přibližuje, že každou tunou recyklovaného skla se lze vyhnout přibližně 300 kg emisí CO₂.
- Nedostatečné množství střepů se může promítnout do ceny obalu
Jak jste se mohli dočíst výše, sklo se vyrábí z písku, sody a vápence. Výroba skla z primárních surovin je nejen emisně náročnější, ale také dražší. „Jelikož se tyto materiály musí těžit a zpracovávat, používání recyklovaného skla (střepů) šetří těžbu surovin a související náklady na dopravu. To pomáhá snížit celkové náklady na výrobu skleněných obalů,“ uzavírá Diviš.