Praha, 28. 11. 2024 – Každý rok na tuzemských skládkách a ve spalovnách skončí půl miliardy plechovek, tedy přes 11 000 tun kovových obalů v hodnotě takřka půl miliardy korun. Přitom by se díky prakticky nekonečné recyklovatelnosti hliníku mohly do systému vracet. Řešení nabízí plánovaný systém zálohování PET lahví a plechovek. Pivovarnický sektor má dlouholeté pozitivní zkušenosti se zálohováním vratných pivních lahví. Český svaz pivovarů a sladoven připomíná, že rozšíření zálohování také na plechovky a PET lahve přinese řadu ekonomických benefitů a výrazně sníží uhlíkovou stopu obalových materiálů. V situaci, kdy podobné systémy zavádí všechny okolní země, pomůže zálohový systém zachovat konkurenceschopnost českých pivovarů v evropském kontextu.
Právě počet zemí, které PET lahve a plechovky už zálohují nebo brzy zálohovat budou, je jedním z klíčových ekonomických důvodů, proč o zálohování v České republice diskutovat. „Německo už zálohuje přes 20 let, Slovensko poslední tři roky, Polsko a Rakousko se k nim přidají od ledna příštího roku. Česká republika tak bude obklopena zeměmi, ve kterých budou nápojové obaly uzavřeně cirkulovat,“ vysvětluje Tomáš Slunečko, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven, a dodává: „To povede ke snížení množství dostupného recyklovaného PETu a hliníku, který pivovary potřebují k výrobě nových obalů, a ve svém důsledku k ohrožení konkurenceschopnost českého pivovarnictví v Evropě.“
Současná data ukazují, že Češi některé typy odpadů třídí dobře, plechovky mezi ně ale nepatří. Navíc s vytříděným materiálem stávající systém nenakládá efektivně. „Pouze 30 % plechovek a 42 % plastových odpadů skutečně recyklujeme, zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. Česká ekonomika tak zbytečně přichází o zhruba 500 milionů plechovek ročně, tedy zhruba 11 000 tun tohoto obalového materiálu ročně v hodnotě takřka půl miliardy korun,“ upozorňuje Tomáš Slunečko.
Recyklace plechovek snižuje uhlíkovou stopu o 80 %
Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky umožní velkou část tohoto jinak ztraceného materiálu vysbírat, recyklovat a znovu využít na výrobu nových pivních plechovek. „Systém zálohování pomůže vracet materiál zpátky do oběhu a pochopitelně bude mít pozitivní dopad i na životní prostředí. Až 97 % hmotnosti plechovky lze využít pro výrobu nového obalu, přičemž se při zpracování recyklátu spotřebuje až o 95 % méně energie než při výrobě z nové suroviny. I po započtení ostatních dopadů má plechovka z recyklovaného materiálu až o 80 % nižší uhlíkovou stopu v porovnání s výrobou nové plechovky,“ uvádí Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.
Pozitivní zkušenosti se zálohovanými lahvemi
Vracení nápojových obalů zpět do prodejen není pro Čechy ničím nezvyklým. Zkušenosti s vratnými pivními lahvemi sahají do první poloviny 20. století a dnes je to největší plně cirkulární systém v českém potravinářství. O tom, že Češi jsou zálohování nápojových obalů přivyklí, svědčí průměrná návratnost přes 90 % napříč trhem, přičemž vrácené pivní láhve putují zpět do pivovarů k opětovnému využití.
Zálohový systém na PET lahve a plechovky má také podporu veřejnosti. Pozitivně se k němu staví 76 % Čechů a 90 % Čechů věří, že by toto opatření výrazně omezilo zbytečné a bezmyšlenkovité odhazování odpadků. Veřejnost je tedy přesvědčena, že by ze zavedení systému těžilo i životní prostředí.
Data ze zahraničí ukazují, že zálohování značně snižuje celkové množství pohozených plechovek v přírodě. „Na Slovensku se po zavedení zálohového systému podíl plechovek na odpadu vysbíraném v přírodě snížil z 20 % na 2 %. Už ve druhém roce svého fungování systém dosáhl míry sběru přes 92 %, přičemž všechny byly recyklovány zpátky do nových plechovek,“ sdílí zkušenost od našich východních sousedů Vladimír Machalík, výkonný ředitel Slovenského sdružení výrobců piva a sladu.
Včasné zavedení zálohového systému přinese tyto benefity i do České republiky a zároveň pomůže ochránit české pivovarnictví v celoevropském kontextu. „Věříme, že zavedení zálohového systému je jedním z nezbytných předpokladů pro udržení konkurenceschopnosti českého pivovarnictví a zároveň nástrojem, jak snižovat uhlíkovou stopu našeho odvětví. Navíc pomůže efektivně využívat dnes bezúčelně likvidovaný materiál,“ uzavírá Tomáš Slunečko. Podle aktuálních plánů Ministerstva životního prostředí by zálohový systém v Česku mohl fungovat už od roku 2027.
O ČSPS:
Český svaz pivovarů a sladoven sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Svaz navazuje na dlouhou tradici, jejíž počátky spadají do druhé poloviny 19. století. V té době jsou na našem území zakládány první profesní pivovarské a sladařské organizace. Současná podoba svazu pochází z roku 1991, kdy se podařilo profesní organizaci pivovarníků a sladovníků obnovit. V současnosti svaz sdružuje 24 pivovarských společností, 6 sladoven a 14 přispívajících členů. Mezi přispívajícími členy jsou chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce atd. Hlavním cílem svazu je prosazování a obhajování práv a společných zájmů svých členů. Podporuje rozvoj aktivit, které přispívají k řádnému provozování předmětu činnosti členů, zajišťuje kontakty s legislativními orgány a příslušnými orgány státní správy. Svaz zastupuje zájmy svých členů i na mezinárodním poli v pivovarských a sladařských institucích a organizacích. Další informace naleznete na webových stránkách www.ceske-pivo.cz