Na válku orientovaná ruská ekonomika se pomalu bortí. Odráží se to v kurzu ruského rublu, který dnes ráno oslabil nad hodnotu 113 rublů za americký dolar. Je tak nejslabší od začátku války na Ukrajině a salvě sankcí, které západ namířil na Rusko jako odvetu za zahájení války. A je to právě hrozba dalších sankcí ze strany USA, která stojí za odstartováním dalšího oslabování rublu. Mířit mají na třetí největší banku v Rusku – Gazprombank, což je jedna z posledních bank, která ještě nebyla zasažena těmi nejsilnějšími sankcemi a která má klíčovou roli ve zpracování plateb za ruský export – převážně energetické komodity směrem do Evropy.
Ano, slabší rubl může krátkodobě pomoci ruským exportérům. Dlouhodobě se však jedná o zásadní problém. Navíc se můžeme bavit kam a za jakých podmínek můžou ruské firmy vlastně exportovat a jakou část své marže musí platit svým prostředníkům ve třetích zemích, které následně přeprodávají výrobky do zemí, které na rusko uvalují sankce.
Nové sankce omezí už tak ošlehané ruské obchodní kanály, což bude dále komplikovat export energetických komodit, ale hlavně dovoz klíčového zboží a služeb potřebných pro válku. Problémy s dovozy pociťují i ruští občané, kdy některé typy výrobků jsou nedostatkové, což tlačí na růst cen v oficiální i šedé ekonomice. Meziroční inflace v roce 2024 má dle ruských zdrojů dosáhnout zhruba 8,5 %. Takzvaný boršť index, který sleduje vývoj cen čtyř základních surovin potřebných k uvaření tradiční polévky, ukazuje na zdražení o více než 20 % oproti roku 2023.
Ruská centrální banka minulý měsíc v reakci na vysokou inflaci zvedla úrokové sazby na vysokých 21 % a očekává se další růst až na 25 % v prosinci. Spotřeba a investice na úvěr jsou tak výrazně omezené. Stejně tak i rozpočty firem a domácností, které v prostředí více než 20% sazeb splácí úvěry.
V historii jsme byli svědky několika situací, kdy válečná ekonomika fungovala bez na první pohled výrazných problémů, až přišel zlom, který ji zlomil vaz. Je otázkou, jak daleko je ruská ekonomika od tohoto zlomu.
Nedostatek pracovní síly, která je nyní na válečné frontě, útěk části obyvatelstva z Ruska, výrazná část rozpočtu putující na válečné výdaje místo na potřebné investice do infrastruktury, odklon zahraničních investorů a obchodních partnerů, slábnoucí rubl, velmi vysoké úrokové sazby, narušení zahraničního obchodu, trvající sankce, omezená dostupnost zboží a služeb a další faktory uštědří ruské ekonomice dlouhodobé šrámy a její vývoj posune o desítky let nazpět.
Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB