Experti PwC Česká republika a PwC Legal jako každoročně přináší přehled daňových a právních novinek, které začnou platit v novém roce. Na co se musí firmy příští rok připravit a na co si dát pozor?
Přísnější pravidla pro kybernetickou bezpečnost NIS2
Byť lhůta pro transpozici EU směrnice NIS2 vypršela již v říjnu letošního roku, o novém zákoně o kybernetické bezpečnosti poslanci stále jednají. Nová regulace výrazně rozšiřuje okruh společností, které musí řídit svou kybernetickou bezpečnost včetně svého dodavatelského řetězce. Cílem NIS2 je především větší ochrana služeb důležitých pro stát a jeho občany. „Zdá se, že se v Poslanecké sněmovně se u NIS2 konečně podařilo nalézt kompromis a odstranit hlavní třecí plochy. Očekáváme proto, že se účinnosti nové normy dočkáme ve druhé polovině příštího roku. Řada společností bohužel stále netuší, že se jich tato regulace týká. Nový zákon přitom vyžaduje, aby do dvou měsíců od jeho účinnosti povinné subjekty ohlásily své regulované služby NÚKIB, což může být hlavně u firem s komplexním provozem poměrně náročný proces,“ vysvětluje Lenka Michalcová, právnička PwC Legal.
“Dotčené společnosti by neměly čekat na finální verzi zákona a začít s přípravami již nyní. Doporučujeme provést rozdílovou analýzu vůči současnému znění zákona s přihlédnutím například ke standardu kyberbezpečnosti ISO 27001 a začít co nejdříve implementovat jednotlivé kroky. Pro banku nebo velký moderní podnik bude nová regulace komplikací spíše provozního charakteru, ale pro firmu, která kyberbezpečnost neřešila, to může být dohánění i 10 nebo 20 let technologického dluhu,” doplňuje Petr Šimsa z týmu Cybersecurity v PwC.
Nová regulace umělé inteligence
Akt o umělé inteligenci je první komplexní regulací umělé inteligence (AI) na světě. Poprvé se totiž netýká pouze vývojářů AI či poskytovatelů AI systémů, ale dopadne i na subjekty, které tyto systémy využívají, dovozce, distributory a další aktéry v hodnotovém řetězci. “Nová regulace klasifikuje systémy AI na základě rizik spojených s jejich používáním. Některé praktiky jsou přímo zakázány, zatímco pro tzv. vysoce rizikové systémy AI jsou stanoveny přísné požadavky na jejich vývoj a provoz,” vysvětluje Lenka Michalcová, právnička PwC Legal.
Akt o umělé inteligenci je nařízení EU přímo použitelné ve všech členských státech, které vstupuje v platnost 1. srpna 2024, ale použitelnost jednotlivých částí s konkrétními povinnostmi je stanovena postupně během několika následujících let. Jako první nabývají použitelnosti zákaz vybraných AI praktik a povinnost provést vhodné poučení pracovníků využívajících AI, a to hned v únoru 2025.
Novela zákoníku práce
Od 1. ledna 2025 si budou moci rozvrhovat pracovní dobu zaměstnanci sami, pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnou. Tato možnost již nebude omezena na zaměstnance s flexibilním režimem, např. na home-office. Datum účinnosti dalších změn v pracovním právu ještě není určené, je ale nutné počítat s jejich zavedením do praxe co nejdříve v roce 2025. O jaké hlavní změny se jedná?
- Zkušební doba se prodlouží ze 3 na 4 měsíce u řadových a z 6 na 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců.
- Výpovědní doba začne běžet hned od doručení výpovědi. Při výpovědi z důvodu porušení povinností zaměstnance se výpovědní doba zkracuje na 1 měsíc.
- Pro zaměstnance pracující jako náhrada za dočasně nepřítomného zaměstnance nebude platit omezení pro řetězení pracovních poměrů na dobu určitou.
- Čerpání rodičovské dovolené nebude překážkou pro výkon stejné práce na dohodu mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele. Zaměstnanec vracející se z rodičovské dovolené před dovršením věku 2 let dítěte bude mít nárok na původní práci na pracovišti.
- Zaměstnavatel má možnost doručit elektronicky mzdový výměr zaměstnanci např. prostřednictvím firemního emailu či interního elektronického systému.
- Rozšiřuje se možnost vyplácet mzdu v cizí měně (např. v EUR) zaměstnancům s osobními vazbami mimo ČR. Současně dochází k upřednostnění bezhotovostní výplaty mzdy na účet zaměstnance.
- Mladiství budou mít možnost přivýdělku během letních prázdnin už od 14 let.
- Dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku bude při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů vyplácen jako kompenzace za dlouhodobou nezpůsobilost, která bude hrazena z povinného pojištění zaměstnavatelů, nikoliv z jejich vlastních prostředků.
Novela zákona o DPH
Novela zákona o DPH obsahuje bezmála 500 změn a je bezpochyby největší úpravou oblasti DPH od roku 2016, kdy bylo zavedeno kontrolní hlášení. Novela se snaží s časovou prodlevou reagovat na rozsudky SDEU a současně přináší pravidla pro virtuální akce, která tu v období covidu scházela. V mnohém přináší modernizaci a zjednodušení pravidel, což by mělo být přínosné jak pro samotné plátce, tak i pro finanční správu.
„Jako příklad zjednodušení můžeme uvést zavedení režimu pro malé podniky, který malým českým podnikatelům zjednoduší podnikání v evropských zemích, nebo možnost odepsání malých nedobytných pohledávek za občany bez nutnosti zahájit zdlouhavé vymáhací řízení. Z pohledu plátců jsou pak rozhodně významné změny jednotlivých lhůt, ať už jde o prodloužení lhůty pro opravu základu daně ze 3 let na 7 nebo naopak zkrácení lhůty pro uplatnění nároku na odpočet na 2 roky,“ vyjmenovává klíčové změny daňový expert PwC Tomáš Vlk. Více o změnách, které přináší novela DPH, si můžete přečíst v jeho rozhovoru pro bulletin Komory daňových poradců ČR.
Dopad novely zákona o DPH na oblast nemovitostí
Chystané změny zákona o DPH jsou jedny z nejrozsáhlejších za poslední roky. Zřejmě nejdůležitější změnou pro developery je zrušení institutu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, což developerům výrazně uleví od administrativy, ale i finančně. Investoři doposud ztráceli značnou část DPH z nákladů, u kterých by v běžném režimu žádnou DPH neplatili.
“Novela také přináší zkrácení pětiletého časového testu pro osvobození od DPH. Nově bude časový test jen 2 roky a navíc bude zdaněn pouze první prodej nemovitosti. Mění se také definice podstatné změny nemovitosti, která spouští nový běh lhůty pro osvobození. Dochází rovněž k výraznému zkrácení doby pro povinnou registraci plátce DPH při překročení druhého registračního obratu” vypočítává další hlavní změny daňový expert PwC Aleš Reho.
Uhlíkové clo (CBAM) – co nás čeká v roce 2025
Už od října 2023 platí v zemích Evropské unie včetně Česka systém CBAM. Nyní se týká dovozců železa a oceli, hliníku, cementu, elektrické energie, vodíku, hnojiv, některých prekurzorů a omezeně i navazujících výrobků. Podstatou CBAM bude výběr tzv. uhlíkového cla z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů. Dovozci budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat tzv. CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek.
CBAM se bude platit a certifikáty se tedy budou nakupovat až od roku 2026. Do té doby platí tzv. přechodné období, během kterého musí dovozci vybraných výrobků pouze reportovat množství dovážených emisí. “Pro rok 2025 se mění dvě oblasti. První změnou je, že reportované emise bude možné počítat jen na základě pravidel platných v EU. Dosud bylo možné pro měření nebo výpočet emisí používat i metody platné v zemi produkce. Druhá změna proběhne v reportovacím portálu CBAM. Nově od roku 2025 do něj mají mít přístup i samotní výrobci ze třetích zemí, kteří by měli mít možnost do portálu nahrát svá data o uhlíkové stopě svých výrobků. Tato data by potom mohli použít dovozci při vytváření svých CBAM reportů,” upozorňuje daňový expert PwC Aleš Reho.
Novela zákona o dorovnávacích daních (Pilíř 2)
Pilíř 2 zaměřený na globální minimální zdanění je v České republice implementován prostřednictvím zákona o dorovnávacích daních. Tento zákon je platný od 31. prosince 2023, a již nyní Ministerstvo financí připravilo novelu, která přináší zásadní změny. Mezi hlavní změny patří nutnost vypočítat českou “domácí” dorovnávací daň podle účetního standardu pro konsolidaci, doplnění požadavků na použití přechodného bezpečného přístavu na základě CbCR (tzv. CbCR Safe Harbour) a zavedení trvalého bezpečného přístavu pro nevýznamné členské entity.
Dále se mění lhůty pro podání tzv. informačního přehledu a daňového přiznání k české “domácí” dorovnávací dani, kdy se lhůta 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období prodlužuje na 18 a 22 měsíců pro první období. Pokud však novela neprojde úspěšně celým legislativním schvalovacím procesem do konce října 2025, zůstane platná původní lhůta 10 měsíců, do které budou muset čeští poplatníci české “domácí” dorovnávací daně splnit své povinnosti.
„Současný zákon nutně potřebuje opravit prostřednictvím přichystané novely a její nepřijetí by mělo dalekosáhlé důsledky. Zároveň nejistota, jestli novela bude či nebude včas přijata v kombinaci s její retroaktivitou přináší bezprecedentní míru nejistoty pro daňové poplatníky,“ upozorňuje daňová expertka PwC Lucia Čechová.
Změny v českých účetních předpisech
Ministerstvo financí připravuje zcela přepracovaný zákon o účetnictví, který přinese celou řadu významných změn v oblasti účetnictví a finančního výkaznictví a dotkne se prakticky všech účetních jednotek v České republice. Dle vyjádření MF by mohl být nový zákon schválený v průběhu roku 2025 nejpravděpodobněji s účinností od 1. ledna 2027. Stále však chybí znění nové vyhlášky, která bude rozpracovávat ustanovení zákona o účetnictví a také doprovodného zákona, který novelizuje téměř 130 zákonů. Z těchto důvodů jsou výše uvedené termíny schválení a účinnosti stále nejisté a mohou být ovlivněny i parlamentními volbami v roce 2025.
“Rozsah změn, které nový zákon přináší, je skutečně velmi významný a je dobré chystané změny sledovat už nyní. Nejen, že společnosti musí včas na nové změny vyškolit své účetní a daňové týmy, ale změny v zákoně budou pro většinu společností vyžadovat aktualizaci informačních systémů. Lze očekávat, že v některých případech půjde o zásahy technicky a časově náročné,” upozorňuje expert PwC na finanční reporting Miroslav Šmíd.
Nový zákon o účetnictví přinese do českého účetnictví řadu pojmů a postupů, které známe z mezinárodních účetních standardů IFRS. Upouští od popisu pravidel účtování a více se soustředí na principy účetního výkaznictví. K významným změnám dojde ve struktuře rozvahy a výkazu výsledku hospodaření. V rozvaze se například objeví úplně nové položky týkající se nájmů. Novinkou v českém účetnictví bude také zohlednění časové hodnoty peněz, tzv. diskontování, pro peněžitá plnění splatná za dobu delší než jeden rok. Především změny ve vykazování a ocenění mohou představovat významný zásah do hodnoty aktiv či závazků a do výsledku hospodaření.
O PwC
V PwC usilujeme o budování důvěry a řešení důležitých problémů ve společnosti. PwC je sítí firem s více než 284 tisíci lidmi ve 157 zemích světa. Poskytují kvalitní auditorské, daňové a poradenské služby, které podporují jejich klienty při dosahování jejich cílů. Více se o PwC dozvíte na www.pwc.com/cz. Název „PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.
Více informací na www.pwc.com/structure.