Od 1. do 15. ledna slovenské ministerstvo životního prostředí po čtyřech letech přísné ochrany obnovilo lov vlků [1]. Může být uloveno až 74 šelem [2], které jsou přísně chráněné v okolních zemích: Česku, Polsku nebo Maďarsku. Slovenští myslivci sice nemohou vlky zabíjet ve vybraných příhraničních oblastech a chráněných územích, přesto mohou být ohroženi i vlci, kteří žijí v Česku. Území celoroční ochrany vlků podél českých hranic se vztahuje pouze na území CHKO Kysuce a několik katastrálních území v okresu Čadca [3]. České ministerstvo životního prostředí na tuto změnu i přes výzvu Hnutí DUHA Šelmy [4] zatím nereagovalo.
Vymezení oblastí celoroční ochrany přitom neodpovídá prostorovým nárokům vlků, kteří se pohybují v Javorníkách a Moravskoslezských Beskydech i mimo hranice CHKO Kysuce a také na slovenské straně Bílých Karpat, kde není vymezeno žádné území s celoroční ochranou. Navíc slovenské ministerstvo životního prostředí nepřezkoumalo přeshraniční dopady tohoto rozhodnutí. Záměr však může negativně ovlivnit vlky žijící v sousedních státech, zejména v evropsky významné lokalitě Beskydy, která je jediným místem v Česku, kde jsou vlci tzv. předmětem ochrany. Toto posouzení vyžaduje evropská legislativa, podobně se posuzují například všechny stavební záměry v blízkém příhraničí.
Hnutí DUHA Šelmy společně se slovenskými nevládními organizacemi změnu legislativy kritizovalo a obrátilo se s dotazem i na českého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), zda a jak ochranu vlků, zabíhajících na Slovensko, zajistí. Stížnost pro porušení evropské legislativy posílá Hnutí DUHA Šelmy i Evropské komisi.
„Po čtyřech letech byla obnovena možnost lovu vlků a jsou přitom ohroženi i vlci, žijící v Česku. Je zarážející, že ministerstvo životního prostředí v Česku tomuto zabíjení vlků zatím nejspíš jen přihlíží. Vlci neznají státní ani administrativní hranice a může se tak stát, že dojde k zabití i “našich” vlků. Obracíme se proto i na Evropskou komisi.” uvedl Michal Feller, koordinátor Hnutí DUHA Šelmy.
Vlci se v Beskydech vyskytují již od poloviny 90. let 20. století, ale k první prokázané reprodukci v Javorníkách došlo až v roce 2019 poté, co byly výrazně zpřísněny podmínky střílení vlků na Slovensku. Od roku 2021 se stal vlk celoročně chráněný, což dále umožnilo rozvoj vlčí populace na česko-slovenském pomezí, kde je v současnosti evidováno minimálně 5 přeshraničních teritorií.
Jedním z hlavních důvodů změny slovenské legislativy by mělo být snížení útoků na hospodářská zvířata. Detailní studie publikovaná vědci v prestižním časopise Conservation Letters [5] ale neprokázala, že byl lov vlků prováděný na Slovensku v minulých letech snížil škody na hospodářských zvířatech.
Obnova lovu vlků na Slovensku nesouvisí se schválenou změnou úrovně ochrany v rámci Bernské konvence. Slovenští vlci také nejsou (na rozdíl od českých) přísně chránění ani podle evropské směrnice o stanovištích, takže ani případná změna evropské legislativy se situace na Slovensku nedotkne.
Poznámky a zdroje dat:
[1] Změnu umožnila nová vyhláška Ministra životního prostředí č. 423/2024 Z. z., kterou se mění vyhláška č.170/2021 Z. z.
[2] Kvóta k odtřelu vlka dravého: https://www.mpsr.sk/aktualne/
[3] Mapa s vymezením oblastí celoroční ochrany: https://gis.nlcsk.org/islhp/
[4] Dopis Hnutí DUHA Šelmy ze dne 6.1.2025: https://www.selmy.cz//storage/
[5] Kutal, M., Duľa, M., Selivanova, A. R., & López-Bao, J. V. (2024). Testing a conservation compromise: No evidence that public wolf hunting in Slovakia reduced livestock losses. Conservation Letters, 17, e12994. https://doi.org/10.1111/conl.
České shrnutí: https://mendelu.cz/podle-