Tragédie na Filozofické fakultě UK byla nejbolestnější pracovní zkušeností mého života. Odhalila však klíčovou potřebu prevence a podpory duševního zdraví, na kterou se musíme systematicky zaměřit. Aby se podobné události už nikdy neopakovaly.
V minulém roce jsem od srpna do prosince byla členkou vyšetřovací komise, která se zabývala tragédií na Filozofické fakultě z prosince roku 2023. Komise měla za úkol zmapovat zásah IZS, se zvláštním zřetelem na zásah Policie a doporučit případná zlepšení do budoucna. Trvalo nám vyšší desítky hodin načíst všechny materiály, vyslechnout svědky a řešit možná doporučení do budoucna. Pro mě osobně to byla asi nejtěžší pracovní zkušenost.
Tento týden jsme zveřejnili závěrečnou zprávu. Za komisi během zásahu policie nedošlo k pochybení, které by mělo vliv na celou událost a její průběh. Narazili jsme ale na mnohé nedostatky, které jde do budoucna zlepšit. (Celou zprávu si když tak můžete přečíst na webu Sněmovny.)
Za mě osobně ale byla jedním z největších nedostatků komunikace policie s vedením fakulty. Na obou stranách se sice postupovalo standardně, nemůžu a nechci proto mluvit vyloženě o pochybení. Je to ale něco, co se do budoucna musí v podobných případech fakt zlepšit. A to jsme za komisi taky v rámci doporučení navrhli.
Prevence je hlavní
Pokud chceme do budoucna podobným tragédiím předcházet, musíme dát největší důraz na podporu prevence. Realita je totiž strašná – od období covidu se psychický stav hlavně mladých lidí pořád zhoršuje. Nedávný incident v Rudolfově, kde pouze díky duchapřítomnosti učitelky nedošlo k další tragédii, je varovný signál, že systémová změna je nutná.
I proto je součástí našeho doporučení několik bodů právě k prevenci. Opatření na podporu dostupnosti péče o duševní zdraví tady totiž potřebujeme teď a potřebovat ji budeme i do budoucna. Mezi nimi zejména:
· Zvýšit počet dětských psychologů a klinických psychiatrů, s prioritou v oblastech, kde jsou služby méně dostupné.
· Zlepšit dostupnost krizových linek poskytujících psychologickou pomoc
· Průběžně zvyšovat kompetence pedagogů ve všech stupních vzdělávací soustavy v efektivním řešení problémů ve třídách a v pomoci dětem s traumatickými zkušenostmi.
· Systematicky a průběžně realizovat preventivní programy proti šikaně a kyberšikaně ve všech stupních vzdělávací soustavy.
· Realizovat průběžnou a systematickou osvětovou kampaň destigmatizující péči o duševní zdraví.
Místo toho ale předložený rozpočet ministra Stanjury div že u otázky prevence nezeje prázdnotou. Celá tahle oblast je podfinancovaná a nepomohly ani dlouhé a vleklé diskuze, ani návrhy, které měly financování prevence navýšit. Stanjura prostě peníze nenavýšil. Ale ať jsem zase fér – k tomu, že chybějící prostředky zajistí na začátku tohoto roku, se zavázal. Jen teda zatím pořád nic.
Říct si o pomoc je normální
Problémy s duševním zdravím jsou v populaci běžné. A běžné budou i dál. Před tím prostě nemůžeme zavírat oči. Celá řada z těchto problémů ale jde řešit! Vyhledání odborné pomoci není známkou slabosti, ale naopak zodpovědným přístupem k vlastnímu zdraví.
Včasná intervence, rozpoznání rizika a poskytnutí podpory může předejít tragédiím. Nejde jen o pomoc jednotlivcům, ale o bezpečnost celé společnosti.