Postup elektrizace je zcela zásadní věc při rozhodování o smysluplném nákupu nových vozidel pořizovaných na dalších 30 let. Česká republika navíc v míře elektrizace železnice výrazně zaostává za průměrem EU, a to je třeba změnit
12. února 2025 – Zrychlit elektrizaci tratí cestou tzv. prosté elektrizace a do té doby využít akutrolejová vozidla. Co nejrychleji zajistit elektrický provoz na všech dálkových tratích a současně se vyhnout slepým uličkám, jako jsou hybridní diesel-elektrická vozidla nebo dnes prozatím ne příliš využitelný vodíkový pohon. Takový je závěr odborné studie, kterou před časem vypracovala Fakulta dopravní ČVUT v Praze ve spolupráci s Asociací podniků českého železničního průmyslu ACRI („dále Studie“).
Cílem Studie bylo posoudit stav přípravy elektrizace v ČR dle „Koncepce rozvoje elektrické trakce v České republice“ z dílny Ministerstva dopravy („Koncepce“) a najít optimální možnosti rychlého přechodu zejména dálkové železniční dopravy na bezemisní technologie pohonu. Je to klíčové pro další rozvoj železnice coby páteře bezemisní mobility. Zároveň je to zásadní pro smysluplnou a zejména ekonomickou obnovu vozidlového parku, což znamená zvážit priority v oblasti elektrizace a umožnit, při elektrizaci krátkých traťových úseků, zavedení bezemisní trakce tam, kde to za relativně nízkých nákladů do dopravní infrastruktury dává smysl.
„Železniční doprava udělala za poslední období v České republice obrovský skok z hlediska inovací a kvality poskytovaných služeb. Ale právě elektrizace tratí je jednou z mála oblastí, kde česká železnice stále zaostává za evropským průměrem,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka Asociace podniků železničního průmyslu ACRI. Zatímco v ČR je elektrizována přibližně třetina tratí, průměr EU činí 57 %. „Elektrický pohon má oproti dieselovým motorům výrazně vyšší energetickou účinnost. To vede k významným energetickým úsporám, nižší spotřebě energie, a tím i k menším provozním nákladům a samozřejmě výrazně nižším dopadům na životní prostředí,“ doplňuje Marie Vopálenská.
Elektrické vlaky navíc vyžadují méně údržby a vykazují delší životnost. Díky vyššímu výkonu jsou schopny dosahovat vyšších rychlostí, a zkracovat tak jízdní doby a zvyšovat efektivitu celé dopravní sítě.
Problematika pomalé elektrizace železnic v ČR:
- Mezi lety 2011 a 2020 bylo elektrizováno 28 km tratí. Průměrná rychlost elektrizace v ČR tedy byla 2,8 km železničních tratí ročně. Pokud bychom uvažovali, že cílem bude elektrizace alespoň poloviny stávající železniční sítě, tedy přibližně dalších 1 500 km oproti dnešnímu stavu, bylo by takovým tempem dosaženo cíle v polovině 26. století.
- V rámci Koncepce jsou uvažovány tříleté časové horizonty pro realizaci jednotlivých záměrů elektrizace: horizont A – do roku 2026, horizont B – do roku 2029, horizont C – do roku 2032 a horizont D – po roce 2032, kdy tyto termíny mají být v zásadě nepřekročitelné, aby mohla být Koncepce jako celek řádně a efektivně naplněna. Nicméně, jak samo ministerstvo v Koncepci připouští: „Termíny realizace staveb uvedené v tomto dokumentu mohou být ovlivněny procesními i stavebně-povolovacími procesy a v průběhu jejich přípravy se mohou změnit.“
Ekonomické a ekologické výhody elektrické trakce:
- Elektrický motor vykazuje účinnost kolem 75-80 %, zatímco dieselový pouze kolem 30 %. Využití elektrické trakce tak snižuje konečnou spotřebu energie až o dvě třetiny %.
- Elektrické vlaky umožňují rekuperaci energie při brzdění a jízdě v klesání, což dále pozitivně ovlivňuje celkovou energetická náročnost provozu až o 10 – 15 %.
- Dle Koncepce platí, že: „Z důvodu výrazně nižší energetické účinnosti naftových vozidel přinese elektrizace železničních tratí při zachování provozního konceptu úspory energií cca 66 %. Celkové úspory emisí při nasazení elektrické trakce na tratě řešené v tomto dokumentu, představují roční úsporu dosahující přibližně 120 000 tun CO2 ročně, tzn. snížení množství CO2 při uvažovaném energetickém mixu roku 2030 ve výši asi 40 %.“
Prostá elektrizace je rychlé řešení, jak nahradit dieselový pohon na klíčových tratích do roku 2035
Studie identifikovala 15 linek dálkové dopravy objednávaných státem, u kterých je změna provozu na elektrickou trakci nejvyšší prioritou a zároveň relativně snadno dosažitelnou. Pro každou z tratí byl popsán postup, jak k zavedení provozu v elektrické trakci přistoupit.
Jedná se o následující dálkové linky:
Základním řešením urychlení elektrizace v ČR je tzv. prostá elektrizace. Jde o nejrychlejší a nejméně nákladný způsob přechodu na provoz v elektrické trakci. Tento postup zahrnuje zavedení elektrických trakčních zařízení bez rozsáhlé modernizace celé infrastruktury u tratí, u nichž nelze předpokládat komplexní modernizaci v horizontu nejbližších cca 10–15 let. Tím lze rychle rozšířit využití elektrické trakce i na úsecích, kde by komplexní stavební zásahy nebyly časově nebo finančně efektivní. Tento postup pomůže postupně nahrazovat dieselové pohony na klíčových tratích do roku 2035 a v některých případech i dříve.
Do provedení prosté elektrizace je nejlepším a nyní již vyzkoušeným řešením nasazení akutrolejových vozidel (BEMU)
Akutrolejová vozidla jsou ideálním přechodným řešením pro tratě, které ještě nejsou elektrizovány. Jejich nasazení na konci loňského roku do pravidelného provozu v Moravskoslezském kraji se ukázalo jako pozitivní krok, který vzbudil kladnou odezvu jak u cestujících, tak u objednatelů. A to i z dalších oblastí ČR.
Tyto vlaky mohou fungovat jak na elektrizovaných, tak na neelektrizovaných úsecích, což umožňuje flexibilní nasazení. Studie doporučuje rychlé zavedení bateriových jednotek, které mohou díky mobilním dobíjecím stanicím a nabíjecím ostrovům zajistit bezemisní provoz i v oblastech s omezenou infrastrukturou. Základním kritériem pro výše uvedené doporučení Studie spočívalo v posouzení schopnosti dojezdu akutrolejových vozidel, možnosti relativně snadného zřízení dobíjecích míst (úseků), vzdálené době elektrizace a provozně-technické proveditelnosti a opodstatněnosti.
Po dokončení elektrizace mohou být tyto vlaky konvertovány na standardní elektrické. Nabíjecí infrastrukturu bude navíc možné rychle začlenit do nově elektrizovaných úseků, a to ať už v rámci ucelené prosté nebo i plné elektrizace.
Vodíkový pohon jako méně vhodná alternativa
Studie uvádí, že využití vodíkových vlaků je v českých podmínkách problematické kvůli ekonomické neefektivnosti výroby vodíku a nedostatku potřebné infrastruktury. Vodíkové jednotky dosahují nižší účinnosti pohonu vztažené k elektrické energii použité k výrobě vodíku (30 %) ve srovnání s bateriovými vozidly (až 70 %), což činí bateriový pohon jednoznačně výhodnější alternativou.
Udržitelná mobilita jako motivace pro cestující, dopravci do ní investují miliardy korun
Bezemisní železniční doprava jako páteř udržitelné mobility v České republice je jednoznačně prioritou také železničních dopravců a objednatelů drážní dopravy (kraje u regionálních spojů a ministerstvo dopravy u meziregionálních dálkových spojů).
Dopravci investují miliardy korun do pořizování nových zcela bezemisních vozidel a na tratích, kde zatím není možnost provozu v elektrické trakci, chystají nebo už i testují společně s objednateli soupravy na bateriový pohon. Každý rok jsou do provozu nasazeny desítky nových elektrických lokomotiv a souprav, které nabízejí novou kvalitu spojení a získávají další cestující.
„Je to cesta, která má jednoznačně odezvu i koncových zákazníků, pro které je moderní ekologická železniční doprava nejlepší alternativou pro každodenní i občasné cestování,“ uzavírá Marie Vopálenská, generální ředitelka Asociace podniků českého železničního průmyslu ACRI.