Nakladatelství Alpress právě přináší nový román Otec od Patricie Farské, který nese podtitul Jsou věci, které by neměly uniknout na veřejnost. Tato kniha, inspirovaná skutečnými událostmi, odkrývá šokující svědectví o zneužívání v prostředí české katolické církve. Tento odvážný příběh detailně popisuje nejen samotné zneužití, ale i anonymní výpověď oběti a průběh administrativně právního řízení na biskupství. Autorka vtahuje čtenáře za zavřené dveře katolických farností, kde se odehrávají příběhy, o kterých veřejnost často nemá ani tušení.
Silný příběh plný emocí a odvahy
Hlavní hrdinkou je osmadvacetiletá Rebeka Malá, talentovaná fotografka, která se vyrovnává s tragickou ztrátou svého otce. Hledá útěchu a smysl života, a proto když se seznámí s katolickým knězem, doufá, že jí pomůže skrze nalezení Boha zaplnit prázdné místo v jejím srdci. Netuší však, že kněz, který je nazýván „otcem“, má s ní zcela jiné záměry. Román tak odkrývá nejen osobní tragédii, ale i nepředstavitelné zneužití důvěry.
Kniha Otec přináší podporu těm, kteří zažili sexuální nebo duchovní zneužívání v prostředí české katolické církve a bojí se o své zkušenosti promluvit. Její poselství je jasné: není třeba mlčet, odvaha a pravda mají sílu.
Ukázky z knihy
Román svým otevřeným stylem vtahuje čtenáře do intimních a často nepříjemných momentů. Zde je několik krátkých ukázek:
Než stihnu zavřít oči, zaslechnu čísi kroky. Do pokoje vchází otec Patrik oblečený v modrobílém pruhovaném pyžamu, z něhož mu vylézá jeho velké břicho. To se ani nepřevlékl, než za mnou šel? prolétne mi hlavou, ale ze slušnosti předstírám, že o nic nejde. Posadí se ke mně tak rychle, že nestihnu zareagovat a zvednout se. Začne mě hladit po zádech. Připadám si divně. Proč mě katolický kněz hladí po zádech?
***
„Oblékni se a půjdeme na večeři. Při včerejší nedělní mši jsem dostal hodně peněz, tak se můžeme pořádně rozšoupnout,“ uchechtne se otec Patrik. Z toho, co řekl a jakým tónem to řekl, je mi nepříjemně. Hned si představuji všechny jeho farnice a farníky, kteří ho zbožňují a chodí na jeho mše, kde mu pravidelně přispívají, přestože sami žijí z mizerného důchodu, se kterým sotva vyjdou, aby přilepšili chudému knězi žijícímu hlavně z milodarů, a dělá se mi z toho zle. „Ne, já si to za sebe zaplatím,“ bráním se. Příčí se mi, aby nejdříve posbíral peníze od věřících a potom se choval jako machr a zval mě do drahých restaurací. Podniky, které obvykle vybírá, nepatří právě mezi nejlevnější, a on si navíc často objedná nějakou dražší specialitu.
***
Prsty si pročísne vlasy a lokty se opře o stůl. „Nedávno jsem se zúčastnil setkání s mými spolužáky ze semináře. Objednali jsme si tam jídlo s chilli a dělali si legraci z toho, že kdyby po tom měl někdo z nich orální sex, bylo by pro tu ženu doopravdy ostré.“ Rozchechtá se tak, až se mu rozklepe břicho. I když mi to nepřipadá vtipné, ale naopak dost přes čáru, ze slušnosti se pousměji. Nikdy by mě nenapadlo, že kněží o něčem takovém vtipkují.
***
Vím, že se každý večer modlí, a tak se cestou domů osmělím a ptám se: „Co kdybychom se spolu pomodlili? Ráda bych to zkusila.“ Podívá se na mě s takovým opovržením, že už se ho na to nikdy nezeptám. Jeho pohled jako by říkal: ty jsi špinavá holka, která mě svedla a se kterou spím, tak se s tebou nebudu modlit. Vzápětí přemýšlím nad tím, jestli jsem si to nevymyslela. On by mi přece nikdy nic takového neřekl. Vždycky se mnou mluví slušně a klidně. Často mi vozí dárky a zve mě na jídlo. Nikdy na mě nezvyšuje hlas a neuráží mě, alespoň ne viditelně. Jeho farníci ho zbožňují. Copak by měli rádi někoho, kdo by se choval tímto způsobem? Třeba se mi to zdálo, poslední dobou jsem příliš přecitlivělá. Způsob, jakým se na mě nějak podívá, ještě nemusí nic znamenat.
Více informací o knize