Praha, 14. února 2025 – V neděli 16. února to bude 163 let, co Miroslav Tyrš společně s Jindřichem Fügnerem v Praze založili v roce 1862 Tělocvičnou jednotu pražskou. Záhy přijala název Sokol se znakem sokola v letu jako symbolu síly a volnosti. Za dobu své existence byl Sokol třikrát zakázán. Vždy se ale zase dočkal opětovného obnovení. Naposledy po sametové revoluci. Dnes má sokolské hnutí přes 160 000 členů, 42 žup a 1063 jednot.
16. února v roce 1862 byla neděle. V 9 hodin dopoledne se v reálce v Panské ulici sešlo zhruba osm desítek členů budoucího spolku na ustavující schůzi. V tělocvičně Malypetrova ústavu založili Sokol Pražský. Starostou byl zvolen Jindřich Fügner a náčelníkem cvičitelstva Miroslav Tyrš. O této zprávě referovaly obratem Národní listy. K sokolským myšlenkám se přihlásily přední osobnosti tehdejšího uměleckého a kulturního světa, například Jan Evangelista Purkyně, Mikoláš Aleš, Jan Neruda nebo Karolina Světlá. A právě ta později při svěcení sokolského praporu od Josefa Mánesa 1. června 1862 pronesla dnes se Sokolem neoddělitelně spjatá slova „V zdravém těle zdravý duch“.
„Je jen těžko uvěřitelné, co všechno si Sokol za 163 let své existence zažil a čím prošel. Třikrát byl zakázán. Nejdřív rakouskými úřady v roce 1915, pak nacisty, kteří v říjnu 1941 pozatýkali na 1500 sokolů a deportovali je do koncentračních táborů. Sokolové se totiž aktivně zapojili do protinacistického odboje za protektorátu. Mnozí za to zaplatili cenu nejvyšší. Poté přišel zákaz Sokola za komunistů v roce 1956. Sokolské hnutí se ale vždy zvedlo a stejně tak se obnovilo i po pádu komunistického režimu v roce 1990. Také máme radost, že hnutí v posledních letech kontinuálně roste a sílí. Momentálně čítá přes 160 tisíc členů ve 42 župách, které zahrnují 1063 jednot po celé zemi. A také nesmíme zapomenout na sokolské organizace v zahraničí, těch je nyní 17 ve 14 zemích,“ uvádí Martin Chlumský, starosta České obce sokolské, a dodává: „Naším cílem je vést Čechy k pohybu a společné aktivitě skrze naše projekty. Cílíme jak na ty nejmenší děti, pro něž je projekt Se Sokolem do života, tak na jejich rodiče i prarodiče. Sokolskou myšlenkou je propojovat generace, ale taky národy. Letos si to připomeneme při oslavách 100 let Tyršova domu, který se v květnu stane centrem oslav pro širokou veřejnost.“
Sokolové si připomenou spolu se svým vedením 163. výročí vzniku uctěním památky Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera na hřbitově v Praze na Olšanech, u sokolské hrobky ve Strašnicích a u sochy Miroslava Tyrše před Tyršovým domem. Zároveň si sokolové připomenou výročí hromadným odběrem krve, který v rámci projektu Sokolská kapka krve proběhne 28. února v Tyršově domě.
Z historie i současnosti
Tyrš přidal do stanov šerm a k vycházkám do přírody zpěv. Hlavním heslem, které Tyrš razil, bylo „Tužme se!“ Jindřich Fügner navrhl tykání a oslovení „bratře“. Tyršova tělocvičná soustava obsahovala běh, skoky, hod diskem a oštěpem, zápas a box. Později se objevilo vzpírání, plavání, veslování, bruslení, šerm, střelba v pěti a jízda na koni. V červnu 1862 bylo původní „Zdař Bůh“ nahrazeno pozdravem „Nazdar“. Malíř Josef Mánes vytvořil skicu prvních krojů a návrh prvního praporu.
Za základ sokolského vyjadřování byl vzat Jungmannův Slovník česko-německý jako nejvýznamnější dílo z oboru jazykovědy. Jungmann tu soustředil množství starých i současných českých výrazů a rozvinul je o výrazy nové. Všechny se vžily. Například slova jako výlety, tělocvik, přibyl stoj spatný, dřep nebo roznožka. Komisi, která nové výrazy schvalovala, předsedal archivář města Prahy a autor sbírky Kytice z pověstí národních Karel Jaromír Erben.
V Sokole vyrostli nebo začínali mnozí dnešní úspěšní sportovci a medailisté jako například šermíř Alexander Choupenitch, judista Lukáš Krpálek, basketbalista Jiří Welsch. V historii Sokola to pak byli třeba gymnasté Bedřich Šupčík, Alois Hudec, František Pecháček nebo Marie Provazníková, která vedla družstvo československých gymnastek na olympiádě v Londýně v roce 1948.
Sokol vede Čechy k pohybu a společné aktivitě, jak má ve svém mottu. Sdružuje lidi po celé republice nejen ke sportování a rozvoji ducha, ale i ke kulturním a vzdělávacím akcím. Členskou základnu tvoří jak ti nejmenší díky projektu Se Sokolem do života, tak i jejich rodiče a prarodiče. Ti předávají lásku k pohybu a rozvoji ducha dalším generacím.
Více o historii spolku a sokolského hnutí zde.