Varšava, 5. března 2025 – Česká delegace složená ze zástupců MPSV a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se ve Varšavě ve dnech 4. až 5. března zúčastnila v rámci polského předsednictví v Radě EU neformálního zasedání Rady pro telekomunikace, poprvé zaměřenou čistě na kyberbezpečnost. Cílem jednání bylo zlepšení připravenosti na kybernetické krizové situace a posílení spolupráce mezi členskými státy Evropské unie.
Rychle se vyvíjející technologický svět znamená, že kybernetické hrozby nebudou v blízké budoucnosti o nic lépe zvládnutelné, než je tomu v současnosti. Jednání se proto zaměřilo na diskuzi k revizi tzv. Cyber Blueprintu – plánu z roku 2017, jehož cílem bylo odstranit mezery v oblasti kybernetického krizového řízení a připravit EU na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize. Nová verze Blueprintu by měla EU umožnit lépe zvládat tyto výzvy.
Nový návrh Blueprintu by se měl věnovat fázi připravenosti či detekci incidentů, neopomíná ani dopady na fyzickou bezpečnost, nezbytnost civilně-vojenské spolupráce a spolupráci se strategickými partnery, včetně NATO. Zdůrazňuje nezbytnost zaměření se na kritické sektory, zejména energetiku, digitální infrastrukturu, dopravu, finanční služby či zdravotnictví, včetně podmořské infrastruktury, a také na specifické přístupy k jejich ochraně.
K přijetí Blueprintu vyzývají zástupci členských států také v tzv. Warsaw Callu ke kyberbezpečnostním výzvám. Ten zmiňuje potřebu posílení spolupráce v oblasti kyberbezpečnosti, posílení civilně-vojenské spolupráce a další rozvoj v oblasti posuzování rizik.
Součástí byl také důraz na zvýšení investic v oblasti kyberbezpečnosti, na což navazovala druhá část diskuze:
„Investice do kybernetické bezpečnosti jsou klíčové pro zajištění ochrany naší kritické infrastruktury a zvyšování její odolnosti vůči kybernetickým hrozbám. Jsou rovněž příležitostí k posílení technologického know-how, konkurenceschopnosti a ekonomického růstu. Klíčová je také úzká spolupráce mezi soukromým, veřejným a akademickým sektorem, která zajistí efektivní využití dostupných zdrojů,“ uvedl Karel Trpkoš, vrchní ředitel Sekce informačních technologií Ministerstva práce a sociálních věcí.
Odhaduje se, že globální náklady na kyberkriminalitu mohou do roku 2025 dosáhnout až 10,5 bilionu USD. Evropské firmy investují do kybernetické bezpečnosti podstatně méně než ty americké, proto je nutné více podporovat evropské startupy . V rámci EU je v současnosti vyčleněno přibližně 2,9 miliardy eur na podporu kybernetické bezpečnosti v období 2021–2027, přičemž jednotlivé členské státy rovněž mobilizují vlastní prostředky na financování specifických projektů.
Česko také podporuje snahu o bližší součinnost EU s NATO a budoucí kroky by se proto měly zaměřit na podporu budování civilně-vojenské spolupráce v otázkách kybernetické bezpečnosti mezi oběma institucemi. Pro takovou spolupráci je však zásadní vytvoření zabezpečených systémů a kanálů pro sdílení utajovaných informací.
Dalším problémem je rostoucí nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti. Odhaduje se, že v EU aktuálně chybí více než 500 000 odborníků, což představuje vážný problém pro efektivní zajištění kybernetické bezpečnosti. Tématu vzdělávání a nedostatku kybernetických odborníků se chce Česko věnovat i prostřednictvím nově připravované Národní strategie kybernetické bezpečnosti.