V Praze 18. března 2025 – Každoročně se z českých polí odplaví desítky milionů tun ornice. Důsledkem je snížení úrodnosti, kontaminace vod a miliardové škody. Stávající opatření jsou ale podle odborníků nedostatečná. Zemědělci navíc čelí tvrdým podmínkám nových dotačních pravidel.
„Problém eroze půdy se stupňuje. Nejde jen o ztrátu ornice, ale i o degradaci údajně stabilní krajiny. Pokud nezměníme způsob hospodaření, budou negativní dopady ještě výraznější,“ upozorňuje Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha.
Zemědělci pod tlakem
Od letošního podzimu by měla vstoupit v platnost přísnější pravidla pro hospodaření na erozně ohrožených pozemcích. Jedná se o nejpřísnější protierozní pravidla v celé Evropské unii. Z pole by nesměl uniknout ani gram půdy. Ministerstvo zemědělství původně plánovalo zavedení změn dříve, ale termín byl posunut. Opatření zasahují především do pěstitelských postupů a významně omezují možnost pěstování širokořádkových plodin, jako je kukuřice nebo cukrovka. „V praxi to znamená dramatický pokles ploch, kde se dají pěstovat krmiva, zvýšení administrativy a především kontrol,“ vysvětluje Tomáš Trávníček, ředitel strategie Verdi fondu farem.
„Eroze není jen ekologický problém, ale i ekonomická hrozba. Kromě ztráty půdy způsobuje miliardové škody na infrastrukturách a snižuje produkční schopnost zemědělské půdy,“ varuje docent Josef Krása, který se na ČVUT věnuje výzkumu erozních procesů na zemědělské půdě.
Vliv klimatických změn a syntetických hnojiv
Podle odborníků klimatické změny erozní problémy eskalují. Extrémní srážky, větrná eroze a dlouhodobé sucho ničí již tak křehkou rovnováhu. „V Česku je vodní erozí silně náchylných více než 50 % pozemků,“ uvádí ve své zprávě za rok 2024 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy.
Své dopady mají i syntetická hnojiva, jejichž ceny na začátku letošního roku prudce vzrostly. Podle ekologa Jakuba Zeleného, který se v organizaci Člověk v tísni zaměřuje na hodnocení zdraví krajiny na celorepublikové úrovni, „používání syntetických hnojiv ničí přirozený půdní život a zvyšuje erozi.“ Alternativou jsou podle něj organická hnojiva, ovšem jejich dostupnost je omezená.
Co dál? Nutnost změny přístupu
„Farmy v našem portfoliu jsme museli přizpůsobit novým podmínkám. Pěstujeme krycí plodiny, využíváme protierozní technologie jako je například strip till a diverzifikujeme produkci,“ popisuje Trávníček.
Podle odborníků jsou klíčem k omezení eroze bezorebné technologie, mulčování, návrat k mezím a remízkům i inteligentní kombinace rostlinné a živočišné výroby.
„Je nutné, aby stát poskytl jasné pobídky pro udržitelné hospodaření a podpořil zemědělce v přechodu na efektivnější způsoby produkce,“ uzavírá Václav Štekr, výkonný ředitel Verdi fondu farem s tím, že je potřeba najít rovnováhu mezi ochranou půdy a ekonomickou životaschopností zemědělských podniků.
Verdi fond farem je první fond na českém trhu, který nabízí kvalifikovaným investorům možnost investovat do farem a zemědělské prvovýroby. Unikátnost fondu spočívá v tom, že neinvestuje pouze do zemědělské půdy, ale zejména do farem na území České republiky s cílem jejich modernizace a dalšího rozvoje. Fond aktuálně vlastní podíl ve třech farmách, které dohromady hospodaří na více než 4 700 hektarech půdy. Zabývají se rostlinnou a živočišnou výrobou, či produkcí elektrické energie pomocí bioplynové stanice.