Praha, 24. března – Harm Reduction Akademie (HRA) se transformovala na Institut pro studium duševního zdraví a závislostí (ISDZZ). Tento vývoj reflektuje rostoucí význam holistického přístupu k problematice veřejného zdraví postaveného na vědeckých datech. Změna názvu a struktury byla oznámena v rámci kulatého stolu s názvem „Duševní zdraví a závislosti v kontextu vytváření odolné a zdravé společnosti“, který proběhl 20. března v Praze.
„Přeměna organizace na Institut pro studium duševního zdraví a závislostí, odráží přirozený vývoj a potřebu reagovat na komplexní výzvy současnosti. Stavíme na kvalitních a robustních základech Harm Reduction Akademie a rozšiřujeme náš vědecký záběr o dimenzi duševního zdraví, což nám umožní efektivněji adresovat vzájemně provázané problémy, kterými jsou duševní zdraví a závislosti,“ uvedl PhDr. Ladislav Csémy, prezident nově vzniklého Institutu pro studium duševního zdraví a závislostí a psycholog působící v programu výzkumu závislostí v Národním ústavu duševního zdraví.
Během odborné diskuze, která se konala ve čtvrtek 20. března, byli představeni někteří noví členové vědecké a legislativní rady, mezi které patří např. Dr. Fabian Steinmetz, toxikolog Evropské aliance pro kratom a expert Agentury EU pro drogy, Jakub Popík, odborník na lidská práva a protidrogovou politiku ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd a Mikuláš Peksa, CEO Cybermindet a bývalý europoslanec.
Dalšími účastníky debaty byli také MUDr. Kamila Zvolská, Ph.D., lékařka působící v Centru pro závislé na tabáku III. interní Kliniky endokrinologie a metabolismu a PhDr. Radek Soběhart, Ph.D. ředitel výzkumu, Anglo-americká univerzita v Praze, kteří přispěli svými poznatky z klinické praxe a akademického výzkumu. Diskuze se konala pod záštitou Tomáše Fialy, předsedy Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR.
Tichá pandemie duševních onemocnění
Evropská onkologická organizace označila duševní onemocnění za „tichou pandemii“, která postihuje 84 milionů Evropanů, tedy každého šestého občana. Zkušenost s emočními nebo psychosociálními problémy jako je pocit deprese nebo úzkosti, měl v roce 2023 téměř každý druhý Evropan. Evropská komise proto v červnu téhož roku představila komplexní strategii pro duševní zdraví reagující na tyto rostoucí výzvy.
„V době, kdy téměř polovina mladých Evropanů hlásí neuspokojené potřeby v oblasti péče o duševní zdraví, musíme jednat rozhodně a koordinovaně. Budování odolné společnosti vyžaduje integrovaný přístup, který spojuje prevenci, včasnou intervenci a dostupnou podporu. Jen tak můžeme čelit současným i budoucím výzvám,“ uvedl Tomáš Petříček, ředitel Progresivního analytického centra (PAC) a moderátor akce.
V České republice je situace podobně znepokojivá – téměř pětina populace je aktuálně postižena některou z forem duševních poruch, přičemž nejčastěji jde o afektivní, úzkostné a závislostní poruchy. Mezi lety 2010 a 2021 se podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) počet pacientů s duševními poruchami zvýšil o 22 %. Mezi nejčastější diagnózy patří deprese, která tvoří téměř třetinu všech případů.
Nový institut se bude věnovat pomezí mezi duševním zdravím a závislostmi
„Vědecké poznatky jednoznačně potvrzují provázanost problematiky duševního zdraví a závislostí. Více než polovina osob se závislostí současně trpí nějakou formou duševní poruchy,“ řekl PhDr. Ladislav Csémy.
Přístup snižování rizik (harm reduction) se ukazuje jako účinný nástroj při zvládání dopadů závislostí a ISDZZ bude i nadále zvyšovat povědomí veřejnosti o tomto přístupu. „Harm reduction nejen chrání zdraví uživatelů, ale také přinášejí významné úspory v oblasti veřejného zdravotnictví. Jsou klíčem k moderní politice v oblasti závislostního chování a opírají se o vědecké důkazy,“ zdůraznil Ladislav Csémy.
Budování odolné společnosti vyžaduje multidisciplinární přístup
Moderní společnost čelí komplexním výzvám spojeným se závislostmi – od tradičních forem až po nové typy digitálních závislostí. Tyto problémy nejen ovlivňují duševní zdraví jednotlivců, ale mají také významné dopady na jejich fyzické zdraví. A proto je multidisciplinární přístup k této problematice nezbytností.
Koncept odolnosti (resilience) společnosti, aktuálně akcentovaný polským předsednictvím v Radě EU, představuje rámec pro vytváření systémů, které dokážou překonávat krize a podporovat i ty nejzranitelnější členy společnosti. Nově vzniklý Institut pro studium duševního zdraví a závislostí si klade za cíl být klíčovým aktérem v implementaci tohoto konceptu v českém a středoevropském prostředí.
„Odolná společnost musí být schopna identifikovat rizikové faktory a nabídnout efektivní prevenci, případně intervenci. Duševní zdraví není záležitostí jen dotčených jednotlivců. Zhoršující se duševní stav, zejména mladé populace, je celospolečenským problémem s dopady na hospodářství, sociální soudržnost, ale i bezpečnost,“ dodal Tomáš Petříček. Právě propojení přístupů zaměřených na prevenci, snižování zdravotních rizik a posilování psychické odolnosti jednotlivců je cestou, jak toho dosáhnout.
Institut v nadcházejících měsících plánuje další odborné diskuze a aktivity zaměřené na zvyšování povědomí o problematice duševního zdraví a závislostí. Cílem těchto aktivit bude nejen šíření vědecky podložených informací mezi odbornou i laickou veřejností, ale také podpora implementace efektivních přístupů v praxi a posílení mezinárodní spolupráce v této oblasti.