Tento víkend, ze soboty na neděli, opět dojde ke změně času – ve dvě hodiny v noci si posuneme ručičky hodin na třetí hodinu. Posun času má historické kořeny a poprvé byl zaveden přibližně před 100 lety během první světové války. Tehdejším hlavním důvodem byla úspora energie (elektřina, uhlí, palivo do lamp apod.), protože lidé díky tomu mohli lépe využívat denní světlo v práci a méně svítili. V následujících dekádách byl posun času několikrát zrušen a znovu zaveden, a v podobě, jakou známe dnes, ho sledujeme zhruba posledních 50 let – od doby velkých ropných šoků, které výrazně zvýšily ceny ropy a energií, což svět opět přimělo šetřit. Jenže svět se za posledních 50 let výrazně změnil, a tak se nabízí otázka, zda má tento koncept v dnešní době ještě vůbec smysl.
Stručná odpověď zní: nemá – a to hned z několika důvodů. Prvním je vliv na spotřebu energie. V minulosti šlo především o světlo. V domácnostech i továrnách se používaly klasické žárovky, které měly vysokou spotřebu. Dnes už se ale běžně používají úspornější typy osvětlení, a tak už světlo není rozhodujícím faktorem v celkové spotřebě elektřiny – mnohem významnější roli hrají jiné oblasti ekonomiky. Paradoxně může mít dnes změna času i opačný efekt. Lidé na jaře po posunu času vstávají dříve – v době, kdy je chladněji než o hodinu později – a tak může určitá skupina domácností nebo firem začít více topit, případně v létě delší dobu odpoledne používat klimatizaci. V případě zimního času to ale může být naopak. K tomuto tématu vznikla v minulosti řada studií – některé skutečně dospěly k podobným závěrům, jiné ukázaly, že změna času i dnes šetří malé, ale nezanedbatelné množství energie. Už jen fakt, že se závěry výzkumů liší, ale naznačuje, že dopad změny času na spotřebu energie je dnes minimální.
Dalším faktorem je proměna struktury práce. V minulosti pracovalo v zemědělství – kde bylo přirozené denní světlo velmi důležité – velké množství lidí. Postupem času však počet pracovníků v tomto sektoru výrazně klesal (viz graf). I kdyby tedy dříve změna času skutečně zemědělství přinášela výhodu, dnes by se tento argument týkal už jen malého množství lidí.
Dalším diskutovaným argumentem je dopad na fyzické a duševní zdraví, bezpečnost a kriminalitu. V této oblasti je posun ze zimního na letní čas, který nás opět čeká, v mnoha ohledech pozitivní. Delší večery s více denním světlem totiž prokazatelně vedou k tomu, že lidé tráví více času venku – sportují, navštěvují restaurace, bary či turistická místa. To je samozřejmě ekonomicky přínosné, protože lidé utrácejí více, než kdyby zůstali doma. Sport má navíc prokazatelně pozitivní vliv na zdraví, což ve výsledku zvyšuje i produktivitu celé společnosti.
V USA proběhlo na toto téma několik studií, které tato tvrzení potvrdily. Porovnávaly státy, které čas posouvaly, s těmi, které nikoli. Z tohoto pohledu se letní čas jeví jako výhodnější, protože zajišťuje více světla ve večerních hodinách. Data rovněž naznačují, že více světla znamená méně kriminality – ačkoli i v tomto případě se výsledky jednotlivých studií liší.
Na druhou stranu ale existují i negativní dopady samotného posunu času. Většina lidí má poměrně pevný a opakující se denní režim, například co se týče usínání nebo vstávání do práce. Když se tento režim náhle posune o hodinu, může to být pro některé jedince nepříjemné nebo dokonce zdravotně rizikové. Některé studie ukazují, že v prvních dnech po změně času klesá pracovní produktivita a zvyšuje se míra prokrastinace. Rostou také počty lidí na nemocenské, případů mrtvic, migrén, infarktů a dalších zdravotních komplikací. Výrazně přibývá i pracovních úrazů a dopravních nehod – zejména při přechodu ze zimního na letní čas, kdy lidé musejí vstávat o hodinu dříve, než byli dlouhodobě zvyklí. V zimě pak lidé přicházejí z práce domů o hodinu později, což může negativně ovlivnit psychiku. V období přechodu z letního na zimní čas se častěji objevují sezónní deprese. Na druhou stranu ale letní čas může mít pozitivní dopad na bezpečnost v dopravě, protože lidé se vracejí z práce dříve, za světla.
Posun času rovněž komplikuje logistiku a fungování finančních trhů, zvláště pokud jednotlivé státy nebo ekonomické celky mění čas v odlišných termínech. To se týká například Evropy a USA, které posouvají čas s odstupem několika týdnů. Tyto rozdíly mohou způsobovat problémy se synchronizací logistiky a obchodních operací, což vede k vyšším nákladům.
Závěr je tedy dnes poměrně jasný: zimní i letní čas mají své výhody – zejména z pohledu zdraví, ekonomiky a částečně i úspory energie. Hlavním historickým důvodem pro zavedení změny času byla právě úspora energie, která je však dnes zanedbatelná, pokud vůbec existuje. Hlavním problémem zůstává samotný posun času dvakrát ročně, který narušuje přirozený biorytmus lidí a působí komplikace i v dopravě, logistice či obchodě. Ideálním řešením by tedy pravděpodobně bylo vybrat jeden čas – z mého pohledu letní – a zbytečně nepůsobit potíže jeho střídáním, zvlášť když v různých částech světa dochází k posunu v jiných termínech.
Autor: Tomáš Vranka, analytik finančních trhů XTB