Více jak dvě třetiny (69 %) generálních ředitelů si podle aktuálních výsledků PwC CEO Survey 2025 myslí, že případné přijetí eura v České republice by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru přitom významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo jen 18 %, resp. 24 % oslovených ředitelů. Současně se ale meziročně výrazně zlepšilo také jejich hodnocení činnosti České národní banky coby nositele monetární politiky. V oblasti regulace úrokových sazeb ji pozitivně hodnotí 52 % šéfů, v oblasti kurzových intervencí 39 %.
„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb. Euro by nám poskytlo možnost větší ekonomické a bezpečnostní integrace, což je silná karta v dnešní době hrozby obchodní války a nutnosti masivně investovat do zbrojení. Rostoucí zájem firem o euro navíc vidíme i v oblasti úvěrování, kdy více než polovina půjček už je českými bankami poskytovaná v eurech a tento podíl narůstá. S tím ale přestává efektivně fungovat monetární politika ČNB a regulace úrokových sazeb dopadá především na domácnosti s hypotékami než na firmy. Před závorku celé debaty je ale nutno vytknout, že rozhodnutí kdy přijmout euro nakonec bude vždy čistě politické téma,“ říká Jan Brázda, partner PwC pro veřejný sektor.
Z výsledků letošního PwC CEO Survey vyplývá, že 69 % generálních ředitelů českých firem věří, že pokud by se Česká republika připojila k zemím eurozóny, znamenalo by to pro jejich firmu pozitivní ekonomické dopady. Pouze 10 % šéfů si myslí opak a 21 % z nich čeká neutrální dopad.
„Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci EU, přičemž právě silná Evropa bude v kontextu dnešních deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, jakkoliv česká koruna má výrazně lepší kredit než maďarský forint nebo ukrajinská hřivna. Za negativa lze považovat riziko importu např. dluhových problémů jižanských států eurozóny, příspěvky do eurovalu a především ztráta nezávislé měnové politiky, kdy ČNB bude mít jen limitované možnosti intervenovat v reakci na specifické krize české ekonomiky,“ říká analytik PwC Dominik Kohut.
Graf 1: Jaké ekonomické dopady by mělo přijetí eura pro vaši společnost?
„Ze zkušenosti na Slovensku vidíme, že přijetí eura přineslo silný nákupní šok poté, co zdražila většina potravin a spotřebitelsky citlivých položek, jakkoliv lze vliv přijetí eura v roce 2009 jen těžko izolovat od finanční krize. Podobnou zkušenost měly i pobaltské země, Slovinsko či Chorvatsko. Na druhou stranu euro na Slovensku vyslalo po divokých vládách z 90. let silný signál investorům, že země je pevně ukotvena v EU. Stejně tak Pobaltí vyslalo tímto krokem signál Rusku, že jejich další směřování bude prozápadní. Nakonec je tak euro spíše politické než ekonomické rozhodnutí,“ dodává Dominik Kohut.
Hodnocení ČNB se zlepšilo hlavně u práce s úrokovými sazbami
Meziročně se rovněž výrazně zlepšilo hodnocení České národní banky, především v oblasti regulace úrokových sazeb. Zatímco před rokem vnímalo kroky ČNB pozitivně jen 30 % generálních ředitelů, letos to bylo již přes polovinu z nich (52 %). Méně jsou spokojeni s tím, jak ČNB zvládá hlídat kurz české koruny, i zde je ale hodnocení výrazně lepší než loni (meziročně vzrostlo z 28 % na 39 %).
„Celý loňský rok byl pro ČNB ve znamení snižování úrokových sazeb v atmosféře zkrocené inflace, což firmám postupně zjednodušovalo přístup k úvěrovému financování investic. Letos už ale vidíme, že na březnovém měnovém zasedání bankovní rada ponechala úrokové sazby beze změny. V kontextu proinflačních rizik spojených s výdaji do obrany a především s možnou eskalací celní války se navíc zdá, že letošní tempo poklesu sazeb nebude už zdaleka tak výrazné,“ říká Jan Brázda a dodává: „Při pohledu na starší výsledky našeho průzkumu je zřejmé, že CEOs hodnotí ČNB primárně optikou zvládnutí držet inflaci v tolerančním pásmu do 3 % a z něj by se prozatím podle všech predikcí neměla letos inflace odchýlit.“
Graf 2: Jak dobře Česká národní banka zvládá regulaci úrokových sazeb a kurzové intervence?
O PwC CEO Survey
CEO Survey je unikátní soubor dat a analýz, který ukazuje, jak se na svět dívají přední představitelé významných firem. Tedy ti, jejichž názory a rozhodnutí do značné míry formují národní i globální ekonomiku. Průzkum a následná studie řeší, jak tradiční ekonomické otázky tvořící souvislou časovou řadu, tak i aktuální témata. Česká verze CEO Survey letos vznikla pošestnácté a v šetření odpovídalo 190 ředitelů.
O PwC
V PwC usilujeme o budování důvěry a řešení důležitých problémů ve společnosti. PwC je sítí firem s více než 370 tisíci lidmi ve 149 zemích světa. Poskytují kvalitní auditorské, daňové a poradenské služby, které podporují jejich klienty při dosahování jejich cílů. Více se o PwC dozvíte na www.pwc.com/cz. Název „PwC“ označuje všechny společnosti skupiny PricewaterhouseCoopers International Limited, z nichž každá je samostatným a nezávislým právním subjektem.
Více informací na www.pwc.com/structure.