Těsně před vypršením termínu pro zavedení 30% cel dosáhly Spojené státy a Evropská unie kompromisu. Nově budou platit paušální cla ve výši 15 %, což sice převyšuje původní evropský návrh 10 %, ale je daleko od hrozeb prezidenta Trumpa, který avizoval tarify až ve výši 50 %. Jde tedy o menší zlo. EU na oplátku nepřistoupí k odvetným clům a zachová většinu amerického dovozu bez cel.
Co to znamená pro Česko?
Jde o důležitou zprávu. Ačkoliv přímo do USA exportujeme jen relativně málo, předpokládaný dopad vysokých cel na českou ekonomiku byl masivní, zejména kvůli Německu. Podle starších propočtů Ministerstva financí mohla původní celní válka zpomalit růst české ekonomiky až o 1,1 procentního bodu v roce 2026. Rozhození obchodu bychom pocítili v podobě poklesu zakázek, investic i zaměstnanosti. Především v automobilovém, strojírenském a elektrotechnickém sektoru.
Pro české automobilky jsou to obzvlášť důležité zprávy. Namísto chaosu a nejistoty přicházejí jasná pravidla hry, která umožní plánování výroby. Nicméně 15% cla budou mít na průmysl negativní dopad a firmy budou muset pracovat na ochranných opatřeních.
Dohoda zahrnuje i významné evropské investice do americké ekonomiky. EU přislíbila investovat 600 miliard dolarů do nákupu americké energie, tedy především zemního plynu, a dalších 750 miliard dolarů do vojenské techniky. Zatím ale není jasné, odkud tyto prostředky plánuje vzít. 500 miliard eur vyčleněných na rozvoj zbrojního průmyslu začátkem roku by totiž mělo zůstat v Evropě.
Některé klíčové sektory získaly úplnou úlevu. Farmaceutika, letecké díly nebo zdravotnické pomůcky byly z cel vyjmuty nebo dostaly kvóty. Cla na ocel a hliník bude USA uplatňovat až po naplnění stanovených kvót, což je další dobrá zpráva pro evropský průmysl.
Vypadá to tak, že Trump trochu přecenil soběstačnost americké ekonomiky. Desítky let globalizace nelze zvrátit ze dne na den. Celní válka by měla katastrofické dopady nejen na obchodní partnery, ale také na samotné Spojené státy. Čína to dokázala omezením vývozu vzácných kovů a Evropa hrozbou odstřižení USA od svého trhu.
Přestože jde o dobré zprávy, evropská ekonomika čelí výraznému problému. USA jsou jejím největším exportním trhem a naše produkty právě ztratily část své konkurenceschopnosti. Ačkoliv je to kompromisní sazba, stále se jedná o výrazný skok oproti období před Trumpem, kdy cla dosahovala úrovně 3 procent. V následujících měsících to může zvýšit inflační tlaky v závislosti na tom, zda se společnostem podaří přenést zvýšení nákladů na spotřebitele, přičemž dopad na inflaci závisí také na tom, zda sazby zůstanou na restriktivní úrovni. Je proto nezbytné, aby se členské státy mobilizovaly a hledaly alternativní řešení, jak mezi sebou, tak třeba i na opačné straně zeměkoule.
Pro evropské akciové trhy je to ale pozitivní signál. Investoři do cen akcií promítali riziko vyšších cel, které teď zmizelo. Tím se uvolňuje prostor pro růst. Zejména v sektorech, kterým hrozil největší zásah ze strany amerických cel. Patří sem například automobilky, výrobci strojů, oděvní průmysl, ale i farmaceutické firmy. Jasnější výhled umožní lepší plánování, vyšší valuace a větší důvěru investorů.
Jakub Rochlitz je investiční analytik a populární investor na eToro, který se zaměřuje na hodnotové investování do fundamentálně silných společností s dlouhodobým růstovým potenciálem, zejména v oblasti umělé inteligence, zelené energie a retailu. Je certifikovaným investičním analytikem (CISI Level 3) a dokončuje studium financí na VŠE v Praze. Jeho analýzy jsou publikovány na Seeking Alpha, Guru Focus a Yahoo Finance, inspirován investory jako Warren Buffett a Peter Lynch. Kromě investování se věnuje finančnímu vzdělávání, aktivně komunikuje se svou komunitou a účastní se prestižních akcí, jako je Abu Dhabi Finance Week či Prague Money Expo.