Brno, 20. listopadu 2025 – Ačkoli ceny energií pro české průmyslové podniky v poslední době mírně klesají, zůstávají stále vysoko a představují jednu z hlavních bariér konkurenceschopnosti. Firmy proto dále intenzivně hledají způsoby, jak snížit svou spotřebu a energetickou náročnost provozů. Mezi nejčastější opatření se řadí zateplení, výměna oken a vrat, instalace inteligentních systémů vytápění či využití odpadního tepla prostřednictvím rekuperace.
Přestože ceny energií pro české průmyslové firmy v posledních měsících klesají, zůstávají stále na vysoké úrovni. Jako problém to vnímá i Svaz průmyslu a dopravy, který danou položku zařadil mezi deset doporučovaných priorit pro novou vládu. „Svět se mění, Evropa se přeskupuje a těžce bojuje s upadající konkurenceschopností. Česko má šanci posílit, pokud zkrotí byrokracii, zajistí dostupné ceny energií a zrychlí povolovací procesy,“ nastiňuje Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nezávisle na aktuální politice cenových stropů či dotací firmy samy dále aktivně hledají cesty, jak snižovat svoji spotřebu. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy plánuje v dalších letech realizovat investice do energetických úspor hned 59 procent dotázaných společností. Podle dat Eurobarometru, který v loňském roce mapoval situaci u více než 13 tisíc středních a malých evropských podniků, včetně 544 českých firem, jsou tuzemské společnosti v zavádění úsporných řešení nad evropským průměrem.
První zádrhel – chybějící pasport
Ještě než ale firmy přistoupí k samotné realizaci úsporných opatření, často narazí na zcela praktický problém v podobě chybějícího nebo zastaralého pasportu budovy. Bez něj nelze přesně vyhodnotit současný stav, zahájit stavební úpravy, navrhnout vhodný výkon potenciálního nového zdroje ani doložit očekávané úspory. Pasport je přitom základním podkladem pro energetické audity i žádosti o dotace.
„Povinnost disponovat přesnou dokumentací vyplývá ze stavebního zákona. Podle něj musí vlastník objektu po celou dobu trvání stavby uchovávat ověřenou dokumentaci odpovídající skutečnému provedení stavby, a to podle vydaných povolení,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Řešením těchto problémů je pořízení komplexního pasportu budovy nebo celého areálu. Ten se dnes vytváří pomocí vysokofrekvenčního mobilního 3D skeneru v kombinaci s metodami fotogrammetrie. Následným zpracováním získaných geografických dat vzniká přesná výkresová dokumentace skutečného stavu jednotlivých objektů a zároveň 3D model budovy určený pro práci v systémech BIM (Building Information Modeling).
„Proces tvorby pasportu lze provádět za plného provozu, bez nutnosti omezovat výrobu či provoz areálu. Výsledný BIM model pak neslouží jen jako digitální kopie budovy, ale i jako praktický nástroj pro správu objektu, a právě i optimalizaci spotřeby energií,“ doplňuje zástupkyně společnosti TopGis, která mimo jiné právě tvorbu pasportů pro firmy zajišťuje.
Nutný je koncepční postup
Jakmile má podnik k dispozici přesná data o skutečném stavu objektu, může přistoupit k návrhu konkrétních úsporných opatření. Zde je však důležité postupovat koncepčně, tedy neřešit jednotlivé kroky izolovaně, ale vycházet z komplexní analýzy spotřeby a provozu budovy. Takto lze určit, které zásahy přinesou největší efekt a nejrychlejší návratnost.
Při snaze eliminovat tepelné úniky v rámci objektu jsou podle Drahomíry Zedníčkové efektivním nástrojem data z termálního snímkování, která dokážou odhalit slabá místa budovy. „Termální snímkování je technologie, která pomocí infračervených kamer měří povrchové teploty budov. Získané údaje umožňují přesně identifikovat místa s tepelnými ztrátami, například tepelné mosty, netěsnosti oken či nedostatečnou izolaci,“ doplňuje odbornice.
Zateplení, okna i rekuperace
K nejběžnějším krokům po vyhodnocení výsledků patří zateplení obvodového pláště, výměna oken a vrat či oprava střechy. V posledních letech se však podniky často zaměřují i na pokročilejší technologie. Patří sem zejména inteligentní systémy řízení vytápění, osvětlení a ventilace, jež dokážou automaticky reagovat na aktuální teplotu, obsazenost či provozní režim hal.
Výrazné úspory mohou přinést také rekuperační systémy, které využívají teplo z odpadního vzduchu nebo technologických procesů a vracejí jej zpět do vytápění. Využít se v daném směru dá i šedá voda. „Odpadní voda představuje v provozech s vysokou spotřebou teplé vody, například v prádelnách, potravinářských závodech nebo ve výrobních linkách s technologickým ohřevem, velký, a přitom často nevyužitý potenciál. Rekuperací tepla z této vody lze do systému vrátit až 80 procent energie, která by jinak bez užitku odtekla do kanalizace,“ popisuje Vladimír Brandt, jednatel společnosti Akire.
Jakmile jsou v podniku veškeré problémy s úniky tepla z budovy vyřešeny a zároveň zavedeny další opatření pro snížení energetické náročnosti, je kvůli dosažení maximální úspory důležité rovněž optimalizovat i fungování systémů vytápění. „Pokud se tepelně-izolační vlastnosti budovy zlepší, je nutné spolu s tím také vyregulovat otopnou soustavu, aby byla nastavena na nové podmínky a budovu například nepřetápěla,“ uzavírá Ondřej Popelka ze společnosti Enbra.
Zásadní role dotační podpory
Klíčovou roli při zavádění úsporných opatření v českých průmyslových firmách hraje dotační podpora. Právě ta často rozhoduje o tom, zda se investice do modernizace a snižování energetické náročnosti vůbec uskuteční. Podniky mohou aktuálně čerpat například z programu Úspory energie v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), který podporuje zateplení budov, modernizaci technologií či instalaci systémů měření a regulace.
Další možností je Státní program EFEKT III Ministerstva průmyslu a obchodu. Ten je zaměřený na poradenství, audity a neinvestiční opatření. K dispozici jsou i programy Modernizačního fondu spravované Státním fondem životního prostředí ČR, které financují využití odpadního tepla či přechod na úspornější technologie.