Vlny veder, kterých jsme byli nedávno svědky ve třech různých částech světa najednou, již nejsou neobvyklým jevem. Všechny souvisejí s globálním oteplováním, které je způsobeno emisemi skleníkových plynů. A jak dokládají vědci, pokud se tyto emise nepodaří rychle snížit, budou další vlny veder ještě teplejší a budou přicházet ještě častěji než dosud.
Letos v červenci zažila jižní Evropa, některé části Spojených států, Mexiko a Čína silné vlny veder s teplotami nad 45 °C. Ty vedly nejen k meteorologickým výstrahám před extrémním počasím, ale i k mnoha požárům, hospitalizacím a úmrtím v důsledku extrémního horka.
Rychlá atribuční studie od World Weather Attribution dospěla k závěru, že bez změny klimatu by byly červencové vlny veder v Evropě a Severní Americe téměř nemožné. Jinak řečeno: v důsledku globálního oteplování způsobeného lidskou činností (především spalováním fosilních paliv) dnes dochází k extrémním událostem, které by se jinak s největší pravděpodobností nikdy nestaly. Studie rovněž zjistila, že vlna veder, kterou zažila v první polovině července Čína, je vlivem změny klimatu nejméně 50krát pravděpodobnější, než by byla bez ní.
Aby vědci kvantifikovali vliv změny klimatu na nedávné vlny veder, analyzovali data o počasí a srovnali je se simulacemi z počítačových modelů. Poté porovnali dnešní klima – o 1,2 °C teplejší než byla průměrná globální teplota na konci 19. století – s dřívějším klimatem neovlivněným vysokou koncentrací CO2 v atmosféře. Analýza se zaměřila na období, kdy byla vedra v jednotlivých regionech nejnebezpečnější: průměrné maximální teploty v průběhu 7 dnů v jižní Evropě, v průběhu 18 dnů na západě USA, v Texasu a severním Mexiku a v průběhu 14 dnů v čínských nížinách (viz mapy uvedené níže).
Výsledkem bylo zjištění, že podobné vlny veder již dnes nejsou vzácné a změna klimatu výrazně zvýšila jejich pravděpodobnost. Vlivem spalování fosilních paliv lze podobné události nyní očekávat přibližně jednou za 15 let v Severní Americe, přibližně jednou za 10 let v jižní Evropě a přibližně jednou za 5 let v Číně. Bez spalování uhlí, ropy a zemního plynu, odlesňování a dalších lidských činností by v Evropě a Severní Americe k tak extrémně vysokým teplotám prakticky nemohlo dojít. V případě vln veder v Číně změna klimatu zvýšila pravděpodobnost výskytu podobné vlny veder asi 50krát.
Emise skleníkových plynů ovlivnily nejen častost výskytu vln veder, ale také jejich intenzitu: tyto vlny veder byly teplejší, než by byly v atmosféře bez vysoké koncentrace CO2. Evropská vlna veder byla teplejší o 2,5 °C, severoamerická o 2 °C a vlna veder v Číně byla kvůli změně klimatu teplejší o 1 °C.
Již dnes je v důsledku změny klimatu způsobené člověkem intenzita i pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde. Vědci varují, že pokud rychle nepřestaneme produkovat další emise, budou podobné vlny veder v budoucnu ještě častější a extrémnější. Jestliže nárůst globální teploty dosáhne 2 °C ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí (což se stane přibližně za 30 let, pokud země podepsané pod Pařížskou dohodou nebudou plnit své současné závazky v rychlém snižování emisí), budou se podobné události vyskytovat každých 2–5 let.
I když podle vědců k vlnám veder pravděpodobně v některých regionech přispěl také přirozený klimatický jev El Niño, hlavním důvodem jejich intenzity je zvýšená globální teplota způsobená spalováním fosilních paliv.
Na studii se podílelo sedm expertů z World Weather Attribution. Tuto skupinu tvoří vědci z univerzit a meteorologických agentur v Nizozemsku, Velké Británii a USA. (viz níže)
Dr. Friederike Otto, vedoucí Oddělení klimatických věd na Granthamově institutu pro klimatické změny a životní prostředí na Imperial College v Londýně, uvedla:
„Výsledek této atribuční studie není nijak překvapivý. Je to vlastně jednoduché: svět stále spaluje fosilní paliva, klima se dál otepluje a vlny veder jsou stále extrémnější.
Přesto tyto vlny veder nelze považovat za nějaký ‚klimatický kolaps‛. Pořád ještě máme čas a prostor zajistit, že naše planeta bude bezpečným a zdravým místem k životu – pokud rychle přestaneme spalovat fosilní paliva a investujeme do adaptace na změnu klimatu.
Jestliže to ale neuděláme, budou na následky veder dál každoročně umírat desítky tisíc lidí.“
„Je naprosto nezbytné, aby vlády na letošní konferenci COP o klimatu uzákonily postupné ukončení spalování fosilních paliv.“
Julie Arrighi, ředitelka (a.i.) Klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce, uvedla:
„Horko patří mezi katastrofy, které zabíjejí nejvíce. Potřebujeme proto změnit způsob, jak o extrémních vedrech přemýšlíme – lidé při nich umírají a zároveň vedra nastávají čím dál častěji. Je tedy nezbytné co nejvíce zavést systémy včasného varování, mít připravené akční plány pro vlny veder a investovat do dlouhodobých adaptačních opatření. To se týká i plánování v rámci měst a posílení odolnosti kritických systémů v oblastech, jako je zdravotnictví, doprava či dodávky vody a elektřiny.“
„Během extrémních veder se musíme postarat především o život a zdraví těch nejzranitelnějších – o starší občany, lidi s dlouhodobými zdravotními potížemi, lidi bez domova a komunity s omezeným přístupem k chladným prostorám, jež pro ně mohou být během extrémních veder záchranou.“
Ondráš Přibyla, ředitel Fakt o klimatu, doplňuje:
„Extrémní vlny veder nejsou ničím, co bychom v rámci klimatické vědy nečekali. Fyzika atmosféry hovoří jasně – pokud budeme spalováním fosilních paliv dále přidávat skleníkové plyny do atmosféry, poroste dál i průměrná globální teplota a podobné extrémní vlny veder budou stále běžnější. Platí to i pro Českou republiku, kde průměrná teplota stoupla od roku 1961 o celé 2 °C (přibližně dvojnásobné oteplení oproti světovému průměru) a vlny veder, respektive tropické dny, jsou u nás stále častější.“
„Snižování emisí skleníkových plynů nebude snadné, ale podle našich analýz je v ČR reálné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na české spotřebě elektřiny. Ve studii, která vznikla ve spolupráci s Frank Bold, jsme popsali možné scénáře dalšího vývoje i základní překážky, které potřebným změnám brání. Také scénáře vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 jsou už dnes k dispozici. Vyplývá z nich, že pro dosažení závazku Pařížské dohody potřebuje ČR zásadním způsobem rozvíjet obnovitelné zdroje, které může doplnit buď importem, zeleným vodíkem nebo jádrem.“
Další materiály a odkazy:
- Grafiky a mapy ze studie WWA ke stažení (ENG)
- Originál studie WWA (ENG)
- Shrnutí studie na webu WWA (ENG)
- Extrémy počasí a klimatická změna. Jak o nich mluvit a psát – příručka WWA přeložená do češtiny (CZE)
- Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou? (CZE) – doplnění příručky týmu WWA o český kontext
- Rešerše atribučních studií nedávných extrémních událostí (CZE)
- Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku? (CZE)
- Podcast 2050 – Epizoda 48: Vlny veder – co o nich víme a jak je ve zdraví přežít (CZE)
- Průměrná roční teplota v ČR (CZE)
- Výskyt dní s maximální teplotou vzduchu ≥ 30 °C (CZE)
- Rozvoj obnovitelné energie v ČR do roku 2030 (CZE)
- Jaké cesty mohou dovést Česko k bezemisní elektřině? (CZE)
Autoři studie World Weather Attribution:
- Mariam Zachariah, Grantham Institute, Imperial College, Londýn, Velká Británie
- Sjoukje Philip, Nizozemský královský meteorologický institut (KNMI), De Bilt, Nizozemsko
- Izidine Pinto, Nizozemský královský meteorologický institut (KNMI), De Bilt, Nizozemsko
- Maja Vahlberg, Klimatické centrum Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Haag, Nizozemsko
- Roop Singh, Klimatické centrum Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Haag, Nizozemsko
- Julie Arrighi, Centrum Červeného kříže a Červeného půlměsíce pro klima, Haag, Nizozemsko; Global Disaster Preparedness Center, Washington, D.C., USA; University of Twente, Enschede, Nizozemsko
- Friederike Otto, Grantham Institute, Imperial College London, Velká Británie
- World Weather Attribution (WWA) je mezinárodní skupina vědců, která analyzuje a komunikuje možný vliv změny klimatu na různé extrémní projevy počasí, jako jsou bouře, extrémní srážky, vlny veder, ochlazení a sucha.