Po celé Evropě dochází k rychlému vzestupu krajně pravicových populistických stran a spolu s ním rostou i obavy z ekonomických dopadů jejich politiky. Motivace, které k tomuto posunu vedly, jsou poměrně komplexní, ale stojí za ním zejména kombinace úzkosti z ekonomického vývoje, kulturních obav a politické nespokojenosti.
Hlavní faktory stojící za vzestupem populistické politiky
Kvůli hospodářským důsledkům globalizace a neoliberální politiky cítí mnozí Evropané nejistotu ohledně své budoucnosti. Lidé přicházejí o práci, průmysl upadá a propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje. Populistické strany využívají této kolektivní úzkosti a nabízejí zjednodušující řešení těchto složitých hospodářských problémů. Slibují ochranu pracovních míst, obnovení národní suverenity a řešení ekonomické nerovnosti a ohlas mají zejména u těch, kterým ujel vlak rychlých změn.
Na vzestupu populismu mají významný podíl obavy z imigrace, kulturní změny a postupné ztráty národní identity. Populistické strany tato témata zneužívají prostřednictvím nacionalistické rétoriky, všechno svádějí na imigranty a prosazují přísnější kontrolu přistěhovalectví. Zneužívají strachu a samy se staví do role obránců tradičních hodnot.
Klasické středové strany jsou často obviňovány, že se běžným občanům zcela odcizily a neřeší jejich problémy. Tím vzniká mocenské vakuum, které vyplňují populistické subjekty, jež lákají rozčarované voliče na svůj údajný boj proti „establishmentu“.
Dopad hospodářské politiky krajně pravicových stran
Navzdory svému různorodému původu jsou si populistické krajně pravicové strany ve své hospodářské politice v mnohém podobné. Často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou tarify a kvóty, aby chránily domácí odvětví před zahraniční konkurencí. Jsou totiž přesvědčeny, že je ochrana domácích podniků a pracovních míst základem ekonomické bezpečnosti.
Zájmům místních občanů připisují vyšší váhu než zájmům přistěhovalců. To se může projevovat v politice, která brání přistěhovalectví, omezuje sociální příspěvky cizincům a pracovní příležitosti nabízí přednostně těch, kteří se v dané zemí narodili.
Jak krajně pravicové, tak krajně levicové populistické partaje často považují EU za nedemokratickou sílu, která podkopává národní suverenitu a provádí nežádoucí hospodářskou politiku. Některé přímo prosazují vystoupení z EU, protože věří, že je opětovné získání kontroly nad hospodářskou politikou nezbytné pro zajištění prosperity národa.
Krajně pravicové strany zastávají skeptické postoje ke klimatické změně a staví se proti ambiciózní klimatické politice. Vykreslují ji jako hrozbu pro národní suverenitu i ekonomickou konkurenceschopnost a tvrdí, že klimatické akce budou pro obyčejného občana nepřiměřenou zátěží.
Ekonomické dopady krajně pravicové populistické politiky jsou komplexní a nejisté. V některých případech sice může určitým odvětvím či skupinám přinést krátkodobé výhody, ale vždy s sebou nese také dlouhodobé náklady a dopady.
Protekcionistická opatření mohou brzdit mezinárodní obchod a odrazovat zahraniční investory, takže ve svém důsledku zpomalí hospodářský růst a omezí spotřebitelský výběr. Obchodní bariéry mohou vést například ke zvýšení nákladů, a utlumit tak ekonomickou aktivitu. Populistické strany často slibují zvýšení sociálních dávek a zároveň snížení daní, což vede k vyšším fiskálním deficitům, a tedy i k růstu výpůjčních nákladů, k nižším soukromým investicím a k vyššímu riziku ekonomické nestability.
Populistická rétorika a politika může přispět k politické nestabilitě, poklesu objemu investic a ztrátě důvěry investorů. Politická nejistota ztěžuje podnikům dlouhodobé ekonomické plánování, čímž brzdí hospodářský růst.
Odvětví ovlivněná populistickou politikou
Populistické strany často prosazují protekcionistická opatření, jako jsou tarify a kvóty. Ty mohou být z krátkodobého hlediska prospěšné, zároveň ale mohou vést k vyšším spotřebitelským cenám, menšímu výběru a nižší celkové produktivitě.
Někdy tyto subjekty prosazují i větší vládní intervence ve zdravotnictví, například v oblasti určování cen. Účelem takové politiky je sice dostupnější zdravotnictví, může však také potlačovat inovace a zhoršit dostupnost nové léčby.
Populistické strany mohou navrhovat i znárodnění energetických zdrojů, nebo alespoň přísnější kontrolu energetiky. Taková politika pak může vést k většímu vlivu vlády na ceny energií, dodavatelské řetězce a investiční rozhodování.
O skupině Saxo Bank
Skupina Saxo Bank je přední fintech specialista, který přináší lidem investiční příležitosti na kapitálových trzích. Jako globální lídr v oblasti investic a obchodování s různými aktivy usiluje o realizaci své vize umožnit lidem naplňovat vlastní finanční aspirace.
Společnost Saxo byla založena v dánské Kodani v roce 1992 a stala se jednou z prvních finančních institucí, které nabídly platformu pro online obchodování, jež dává běžným investorům k dispozici stejné nástroje a stejný přístup k trhům, jaký mají profesionální obchodníci, velké instituce a manažeři investičních fondů. Jako nejpokrokovější banka, která představuje pro klienty nejlepší možnou volbu, nabízí Saxo široký přístup na globální kapitálové trhy napříč všemi třídami aktiv a umožňuje jim obchodovat z jediného maržového konta s více než 40 000 instrumenty ve více než 20 jazycích. Skupina Saxo Bank má více než 120 partnerů mezi finančními institucemi, a umožňuje tak nabídnout klientům komfortnější investování prostřednictvím technologií otevřeného bankovnictví. Saxo svým klientům a partnerům přináší nástroje, platformy a znalosti.
Skupina Saxo Bank je držitelem čtyř bankovních licencí a je regulovaná v celosvětovém měřítku. Saxo je globální společnost s lokálním zastoupením, celková hodnota aktiv jejích klientů přesahuje 45 miliard EUR a zaměstnává více než 2100 odborníků ve finančních centrech po celém světě, včetně Londýna, Singapuru, Amsterdamu, Curychu, Dubaje, Šanghaje, Hongkongu a Tokia. Servis pro klienty ve střední a východní Evropě zajišťuje centrála Saxo Bank v Praze.
Podrobnější informace naleznete na adrese: http://www.home.saxo.