Firmy chtějí po absolventech víc než diplom. Rozhodují dovednosti, které fungují napříč obory

25. března 2026 – Umělá inteligence, digitalizace a automatizace rychle proměňují pracovní trh. Zatímco některé profese postupně mizí, vznikají nové role, které ještě před několika lety neexistovaly. Pro čerstvé absolventy to znamená, že samotná odborná specializace už často nemusí pro uplatnění v praxi stačit.

Zástupci firem i personalisté stále častěji upozorňují na narůstající diskrepanci mezi teoretickou vybaveností studentů a jejich schopností reálně fungovat v pracovním prostředí. Problémem bývá práce v týmu, organizace vlastních úkolů nebo schopnost kriticky pracovat s informacemi. Právě tyto přenositelné kompetence jsou využitelné napříč profesemi.
Dovednosti místo úzké specializace
Na měnící se požadavky trhu reagují i některé vzdělávací instituce. Vysoká škola Ambis proto do výuky profesně zaměřených oborů zařadila koncepci Future Skills. Jsou to povinné i povinně volitelné předměty, jejichž cílem je rozvoj univerzálně přenositelných kompetencí.
Obsah programu vznikl na základě rozhovorů a výzkumů mezi zástupci firem, například členy České manažerské asociace. Výuka tak reflektuje konkrétní potřeby zaměstnavatelů a vývoj pracovního trhu.
Studenti se v rámci programu zaměřují zejména na šest oblastí:
  • digitální gramotnost a práci s AI
  • kreativitu a inovace
  • projektové řízení
  • informační gramotnost a kritické myšlení
  • týmovou spolupráci a komunikaci
  • schopnost učení a sebeřízení
„Firmy dnes hledají absolventy, kteří dokážou pracovat s technologiemi, rychle se učit a zvládají spolupráci v týmu. Nestačí pouze znalost oboru. Klíčové jsou dovednosti, které umožňují reagovat na změny a řešit komplexní problémy,“ říká Daniela Červenclová, prorektorka pro pedagogickou činnost Vysoké školy Ambis.
Reakce na nejistotu mladé generace
Současná generace studentů se při volbě studijního zaměření často potýká s nejistotou ohledně budoucí relevance vybraného oboru. Obavy z potenciální ztráty uplatnění v důsledku technologického pokroku jsou legitimní. Právě posilování univerzálních dovedností funguje jako nástroj pro zajištění dlouhodobé zaměstnatelnosti. Kariérní trajektorie v 21. století již není lineární a schopnost plynulého přechodu mezi různými profesními rolemi je častá a mnohdy nezbytná.
„Posláním moderního vysokoškolského vzdělávání není pouze příprava na jednu konkrétní pracovní pozici. Naším úkolem je naučit studenty metodickému myšlení, práci s informacemi a suverénnímu ovládání technologií. To jsou atributy, které jim garantují úspěch i v profesích, které v tuto chvíli teprve vznikají,“ doplňuje Červenclová.
V prostředí, kde technologie zásadně mění způsob práce a profesní role se rychle vyvíjejí, tak přestává být klíčové pouze to, co člověk vystudoval, ale především jaké dovednosti si během studia osvojil. Právě ty dnes rozhodují o tom, jak dobře se absolvent dokáže na trhu práce uplatnit.